Požáry v Los Angeles: Skutečné příčiny katastrofy

Nejničivější požár v dějinách Los Angeles – právě tak jsou již nyní označovány události v Kalifornii, a to i přestože ohně ještě stále nejsou uhašeny a skutečnou výši škod lze pouze vzdáleně odhadovat. K současnému datu plameny pohltily přes 10 000 domů a počet obětí přesáhl dvě desítky, dle ABC News se číslo blíží třem desítkám.

Důvod vzniku požáru stále ještě není přesně znám, přesto můžeme na prakticky každém webu a v každých novinách číst nejrůznější teorie, proč se ohně rozrostly do nekontrolovatelných rozměrů. V dřívějších článcích jsme rozebrali, jaký podíl na vině mohou nést stavební materiály a zastavěnost města, ty ovšem v konečném důsledku katastrofě pouze přispěly. Co tedy stálo u samého zrodu?

Za vším hledej počasí

Požáry v oblasti Los Angeles byly výrazně ovlivněny specifickými povětrnostními podmínkami, což je prostý a nedostatečně diskutovaný fakt. Kombinace intenzivních dešťů, které podpořily růst vegetace, následované dlouhým obdobím sucha, které tuto vegetaci vysušilo, vytvořily ideální podmínky nejen pro vzplanutí, ale i pro samotné šíření požárů. To, co by však za jiných okolností byla relativně zvládnutelná, i když potenciálně nebezpečná, situace, se rychle vymklo kontrole kvůli pro oblast charakteristickým, silným, suchým větrům známým jako Santa Ana, které letos dosahovaly nebývalé intenzity (až 160 km/h).

Tyto větry samy o sobě snižují vlhkost vzduchu a vysušují vegetaci, mohou ale snadno přispět i k rozfoukání existujících požárů, což výrazně ztěžuje práci hasičů a může způsobit nepředvídatelné chování požárů samotných. Bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Miroslav Trnka situaci pro iRozhlas okomentoval: „V tak silném větru, při rychlostech 60, 70 i 100 km/h, dosahují délky plamenů takové intenzity, že nefungují běžné překážky a opatření proti ohni. Ve chvíli, kdy (oheň) dorazil do města, už bylo jedno, jaká to je vegetace, protože palivem se stalo město.“ Nemalým rizikem je pak i rozfoukávání popela a jisker mimo oblasti aktivního požáru, což může způsobit vznik nových ohnisek.

A aby toho nebylo málo, je třeba připočítat i vliv klimatické změny, který ne vždy všichni ochotně diskutují. Vlivem změny klimatu nejen dochází k střídání intenzivních srážek s extrémními suchy (a extrémními větry), ale „extremizují“ se i další projevy počasí, jako jsou například bouřky. Dále pak změny také ovlivňují samotnou teplotu vzduchu nebo vzdušnou vlhkost.

Pro větší přehlednost – klíčovými faktory pro vznik masivních požárů v Los Angeles byly:

• období intenzivních dešťů, které přispělo k bujení vegetace nejen v okolí města, ale i v rámci zástavby,
• extrémní letní a podzimní teploty, které napomáhají vysychání vegetace a zvyšují riziko vzniku požáru,
• dlouhodobá sucha způsobující vyschnutí vegetace a tedy umožňující snadné a rychlé vzplanutí,
• silné sezónní větry vanoucí z vnitrozemí k Tichému oceánu, které letos dosahovaly nebývalé rychlosti, což nejen opět snižuje vlhkost vegetace, ale i podporuje šíření ohňů a ztěžuje práci záchranných složek,
• klimatické změny, kvůli kterým stoupla průměrná teplota v Kalifornii až o 2 °C, což opět extremizuje lokální podmínky a přispívá k vysoušení vegetace – a teplejší vzduch je navíc sušší vzduch, což riziko požárů také nesnižuje.

Co tedy stálo za masivními požáry?

Jak zaznělo v dříve publikovaných článcích, na požárech nesly do určité míry vinu stavební materiály a urbanismus města. Jakmile tedy požár k městu dorazil, šance na záchranu nebyly velké. Faktem ovšem je, že požár takových rozměrů, jakého jsme svědky a jaký si vysloužil přízvisko „nejničivější požár v historii LA“ by nemohl dosáhnout takového potenciálu, kdyby nebylo podnebí a prostředí, které ho přiživovalo.

Ať už první plameny vyšlehly kdekoli, teplé počasí posledních měsíců, dlouhá sucha a vyprahlá krajina napomohly jeho masivnímu šíření – a větry Santa Ana se postaraly o rychlost a nemožnost je kontrolovat. Jakmile pak požár dosáhly určité síly, prakticky si podmínky pro další šíření začal vytvářet sám. Pokud tedy chceme nějak uzavřít celý případ vzniku a šíření kalifornských požárů, pak nejuspokojivějším a nejkomplexnějším vysvětlením je nešťastná souhra okolností.

V celé tragédii je zkrátka příliš velký počet „kdyby“ – kdyby předpisy pro zástavbu byly přísnější, kdyby se lidé lépe starali o zeleň, kdyby počasí bylo deštivější, kdyby materiály byly odolnější –, které v konečném důsledku nahrávaly šíření ohně. Lze si z celé situace alespoň vzít nějaké ponaučení do budoucna? Můžeme se vůbec bránit, když si postaví hlavu počasí a klimatické podmínky?

Prostředí, náš (ne)přítel

Už dříve jsme probrali možnosti, jak k při obnově města přistoupit k bezpečnosti z hlediska volby stavebních materiálů a územního plánování, proto si jen stručně zopakujme – nehořlavé nebo špatně hořlavé stavební materiály, materiály, které vydrží vysoký žár, materiály samozhášivé nebo alespoň ošetřené retardanty hoření. Z hlediska výstavby omezení v oblastech náchylných k požárům či, pokud to jinak nejde, zavedení přísných předpisů, které zabezpečí ochranu objektů a zavedou bezpečnostní zóny a snadnou dostupnost všech míst ve městě.

Dále je nezbytně nutné pravidelně krotit vegetaci, zejména pak suché trávy a křoviny v oblastech náchylnějších ke vzniku požáru. Kolem obytných zón lze rovněž zřídit pásy s nízkou hořlavosti, které v případě vzniku požáru tažení ohně efektivně přeruší či alespoň zpomalí. Na výběr jsou i rostliny odolnější vůči ohni, které je možné použít v místech, kde by zeleň přeci jen měla být vysazena. Tato výsadba může být doprovázena instalací zavlažovacích systémů, které během období udrží okolí „zalité“, sníží výskyt suché vegetace a opět tak efektivně vytvoří lokality, kde dojde k přerušení či zpomalení postupu potenciálního požáru.

Jako jeden z největších problémů v aktuální situaci jsou jmenovány větry Santa Ana, opatření by proto měla cílit i na jejich zpomalení, a tedy na redukci jejich vlivu na dění ve městě a jeho okolí. Toho lze docílit například výsadbou vhodných stromů či urbanistickým rozvržením, které neumožní větru volně prolétnout městem.

V rámci monitoringu a včasných zásahů je rovněž možné nasadit do akce moderní technologie (satelity, drony), které odhalí problém v rizikových oblastech dříve, než přeroste do rozměrů, které se vymykají z rukou. S tím by samozřejmě měl by spojen systém včasného varování pro rychlé zajištění potenciálních ohnisek. Jelikož tu ale mluvíme o klimatu, všechna řešení jsou pouze odpovědí na důsledky prvotního problému – oteplení planety. Důraz by proto měl být kladen i na obnovitelné zdroje energie a celosvětové snižování globálního oteplování. To vše samozřejmě spojené s osvětou veřejnosti o příčinách a důsledcích aktuálního dění, se zaostřením zejména na rizikové chování vedoucí ke vzniku požárů.

Zdroj: iRozhlas, Seznam, NationalGeographic, iDnes, EuroZprávy, YahooNews, CleanTechnica, Vox, MotherJones