Zdroj: KAM

Přepracovat! Brněnští zastupitelé odmítli navrženou verzi nového územního plánu

22. června 2022

Brněnští zastupitelé vrátili na úterním zasedání k přepracování návrh územního plánu. Původně ho měli schvalovat, ale po dlouhé debatě dospěli k jinému usnesení. Důvodem jsou problémy, které město řeší se Státním pozemkovým úřadem. V plánu se totiž změní využití některých pozemků, které město získalo od státu s podmínkou, že se využití nezmění po dobu deseti let.

Stále tak platí územní plán z roku 1994, který ani po aktualizacích a úpravách neodpovídá potřebám města. Územní plán vymezuje rozvojové plochy pro různé typy aktivit, určuje směr budování dopravních tahů a další infrastruktury. Kvůli dosavadní neexistenci nového plánu jsou na neurčitou dobu odloženy různé například developerské i infrastrukturní projekty, jejichž povolení závisí na změně využití pozemků.

Pro vrácení návrhu k přepracování zvedlo ruku 35 zastupitelů, nikdo nebyl proti a šest zastupitelů se zdrželo. Vypracování územního plánu považovala koalice ODS, Piráti, KDU-ČSL a ČSSD hned při vzniku po volbách za hlavní prioritu. Územní plánování mají na starost zástupci KDU-ČSL, kteří na něm spolu s Kanceláří architekt města Brna pracovali celé volební období.

Proti byli starostové i členové koalice

Územnímu plánu nedávno vytýkala část starostů městských částí například umožnění vyšší hustoty zástavby nebo nedostatečnou ochranu zeleně. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) uvedla, že byla přesvědčená o tom, že je to nejvýznamnější úkol koalice. Připustila však, že to bylo způsobeno tím, že měl letos přestat platit starý územní plán. Termín se ale posunul do roku 2028, a proto by některé věci navrhla přepracovat a změnit, zmínila například chybějící posouzení vlivů výstavby na stabilizované plochy.

Zastupitelé schválili šest pokynů, které má zpracovatel územního plánu do nového návrhu začlenit. Reagují na výtky, kterým v posledních týdnech územní plán čelil. Je potřeba zpřesnit a doplnit regulaci zástavby ve stabilizovaných plochách, především ve vnitroblocích včetně definování jejich chráněných hodnot po lokalitách. Dále je potřeba rozčlenit typ ploch pro bydlení na bydlení individuální a bydlení hromadné, aby nebylo možné stavět bytovky tam, kde mají být rodinné domy.

Zpracovatel musí také doplnit vyhodnocení vlivů územního plánu na stabilizované plochy v případě, že by se v nich dále stavělo. Prověřit je třeba opodstatněnost a přiměřenost změn stavebních ploch na nestavební a důkladně opakovaně posoudit připomínky městských částí z veřejného projednání. Do souladu se smlouvami je potřeba uvést vymezení pozemků, které na město převedl bezplatně stát.

Problém se státem vyřeší novela zákona

Primátorčin náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že zodpovědnost za územní plánování při vzniku koalice nikdo nechtěl. „Je to blbé téma a nezavděčíte se všem. Cítili jsme ale, že je potřeba to dotáhnout, proto jsme si to vzali. Nyní se ale před volbami stává územní plán politickým tématem,“ řekl Hladík. Výtky k plánu totiž měli i koaliční partneři, podle náměstka se však objevily až nyní, nikoliv v předešlých více než třech letech.

Proto Hladík navrhoval stažení materiálu, což ale neprošlo. Při návrhu zároveň řekl, že problém s pozemkovým úřadem lze vyřešit novelou zákona. Spočívala by ve zkrácení z 10 let na pět pro využití pozemků ke stejnému účelu jako při převodu. Tím by se Brnu uvolnily ruce u většiny nabytých pozemků.

Nyní v Brně platí téměř 30 let starý územní plán s řadou pozdějších aktualizací. V roce 2014 byla schválena jeho velká aktualizace, kterou však o rok později zrušil soud pro nepřezkoumatelnost některých rozhodnutí.

red