Sněmovna projednává změny zákona v závěrečném čtení

Od 1. dubna pokračuje v Poslanecké sněmovně projednávání rekodifikace stavebního práva v závěrečném čtení. Názory jednotlivých oborových svazů, komor nebo úřadů na jeho navrhovanou podobu se různí.

Pro přijetí novely zákona jsou například Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy nebo Asociace developerů. Velké výhrady má naopak ministerstvo kultury, Svaz měst a obcí dokonce navrhnul zákon stáhnout z projednávání.

Zřejmě největší spory jsou kolem pozměňovacího poslaneckého návrhu, který počítá s modelem čisté státní stavební správy, kdy by všechny stavební úřady i s úředníky přešly pod stát. Na vrcholu nové soustavy úřadů státní stavební správy by byl Nejvyšší stavební úřad. Podřízené mu mají být krajské stavební úřady a Specializovaný stavební úřad.

„Odmítáme tento chaotický a nepřehledný způsob přípravy zákona, který zásadně ovlivní stavební činnost v celé republice. Takový zákon je nutno projednávat ve standardním legislativním procesu a najít shodu nejen napříč politickým spektrem, ale i mezi dalšími aktéry od stavebníků až po územně samostatné celky,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Čtyři městské artikuly

Vedení Prahy chce prosadit do novely stavebního zákona, aby obcím zůstalo právo rozhodovat o územním plánování, mohly si vytvořit své stavební předpisy nebo aby mohly dokončit rozdělané územní plány. Požadavky město shrnulo do tzv. Čtyř městských artikul. Zástupci města jednají s poslanci napříč stranami, aby v Parlamentu návrhy změn přednesli.

Cílem nového zákona je především zrychlit výstavbu. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové nesmí přechod pořizování územně-plánovací dokumentace ohrozit strategické zájmy státu.

„Bohužel podoba novely zákona nesměřuje k posílení samospráv a jejich pravomocí. K urychlení stavebního řízení nedojde tím, že sestěhujeme všechny úředníky na jedno místo,“ řekl Hřib, primátor hlavního města. Jako první vznesla Praha požadavek, aby městům zůstala pravomoc rozhodovat o územním plánování, o což by schválením nynějšího návrhu zákona ztratily. „Města mají plánovat ti, kdo jim nejlépe rozumí, tedy města, ne stát,“ řekl Boháč z Institutu plánování a rozvoje hlavního města.

Druhá připomínka žádá, aby města měla nárok na vlastní stavební předpisy. Boháč řekl, že každé město se rozvíjí jinak a nelze přístup centralizovat. Řada měst, mezi nimi například Praha, Brno nebo Liberec, má rozpracované nové územní plány. Pokud zákon projde beze změny, budou je moci zahodit a práce na nich tak vyjde naprázdno. Poslední bod hovoří o právu obcí na samosprávu. „Nemáme být diváky procesů ve městě, ale jejich klíčovými aktéry,“ řekl Boháč.

„Deset největších českých měst produkuje téměř 80 procent HDP celého Česka. Pokud stát nevyslyší jejich volání, hrozí stagnace jejich rozvoje a v důsledku ekonomický propad, který se velmi rychle projeví v každé české obci,“ řekl Boháč.

ČKA podpořila 10 pozměňovacích návrhů

Česká komora architektů podpořila 10 pozměňovacích návrhů podaných v návaznosti na požadavky tzv. velkých měst („Čtyři městské artikuly“) k podpoře stavebního zákona, a doporučila jejich přijetí jako celek. Komora formulovala stanovisko k pozměňovacím návrhům v tomto vyjádření. Následným jednáním se zástupci ČKAIT bylo dosaženo shody na převážné části připomínek ČKA.

Výsledkem je společné stanovisko předsedů Jana Kasla a Roberta Špalka. Česká komora architektů rovněž iniciovala pozměňovací návrh č. 7999, který navazuje na dlouholeté úsilí obou profesních komor zavést definici pojmu dozor projektanta (dříve „autorský dozor“) a jeho zařazení mezi vybrané činnosti (dříve „vybrané činnosti ve výstavbě“).

Podle ministryně Dostálové mají velká města pravdu v tom, že musí mít v rukou silný nástroj, kterým budou ovlivňovat rozvoj svého území. A tím je územní plánování. „Samotné povolování staveb je pak spíše technicistní záležitostí, kterou by měla mít na starosti profesionální státní stavební správa. V tomto principu si rozumíme a já jej dlouhodobě podporují,“ sdělila Dostálová ČTK.

Jiná věc je podle ní ovšem paragrafové znění takové úpravy. Jak uvedla, přechod pořizování územně-plánovací dokumentace na samosprávy je poměrně zásadní změna, která má široké souvislosti a nesmí ohrozit strategické zájmy státu například při výstavbě dálnic, železnic nebo přenosové soustavy.

„Další problém, na který jsme naráželi, bylo to, že menší obce naopak pořizovat samy územní plány nechtějí, protože na to nemají peníze, ani personální kapacity. A setkali jsme se také s nesouhlasy resortů,“ uvedla dále Dostálová. Dále připomněla, že aktuální verze stavebního zákona počítá s vlastními stavebními předpisy pro Prahu, Brno a Ostravu. „Dále jsme vyšli vstříc s prodloužením termínu pro platnost územních plánů, které měly skončit příští rok,“ podotkla Dostálová.

Hybridní model zachování stavebních úřadů na obcích neprošel

Předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl považuje za smutné a hanebné, jak se během projednávání mění podoba nového stavebního zákona. Lukl to řekl v úvodním vystoupení na on-line setkání Svazu měst a obcí na téma financí. Postěžoval si na to, že loňská dohoda svazu s ministerstvem pro místní rozvoj ohledně podoby zákona nebude naplněna.

Zákon měl v předložené podobě právě na základě loňské dohody přinést takzvaný hybridní model a zachovat stavební úřady na obcích. Sněmovna však vzala za základ poslanecký návrh, který stavební úřady převádí i s úředníky zcela pod stát. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová považuje Luklovo vyjádření za absurdní.

„Nám se v minulém roce podařilo dohodnout jakýsi kompromis, kdy jsme jednoznačně ukázali, že není chybou stavebních úřadů, ale spletí zájmů a samozřejmě dotčených orgánů, jakým způsobem trvá stavební řízení v naší zemi. Bohužel, v poslední době se ukazuje, že tento kompromis, tato slušná dohoda nebude naplněna. A je až smutné či hanebné, jakým způsobem dochází k finalizaci stavebního zákona u nás v naší zemi,“ řekl Lukl.

„Pevně věřím, že zabráníme tomu, aby došlo k rozvalu stavebního řízení,“ poznamenal. Řada starostů iniciuje petici, aby otevřela oči zákonodárcům, uvedl a dodal, že věří v kompromis.

Sněmovna projednává návrh zákona od začátku března. Místo původního návrhu ministerstva poslanci jako základ pro další projednávání odhlasovali komplexní pozměňovací návrh sněmovního hospodářského výboru, který počítá s převodem všech stavebních úřadů pod stát. Nyní organizačně spadají pod obecní úřady, i když vykonávají tzv. přenesenou působnost státní správy a místní politici do jejich rozhodování nesmějí zasahovat.