Sněmovna schválila nový stavební zákon. Má řadu kritiků, nyní ho posoudí Senát

Sněmovna schválila 26. května nový stavební zákon, který má výrazně zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Zákon má však řadu kritiků. Poslanci normu přijali proti původnímu vládnímu návrhu tak, že veškeré stavební úřady přejdou pod stát. Budou spadat pod Nejvyšší stavební úřad a budou organizovány podobně jako třeba finanční úřady. Část opozice tento princip odmítá a tvrdí, že to ochromí stavební řízení.

Poslanci při schvalování přijali rovněž řadu pozměňovacích návrhů. Nyní zákon, který má platit od 1. července 2023, dostane k projednání Senát. Je možné, že ho Sněmovně vrátí.

Podle schválené podoby vznikne Nejvyšší stavební úřad se sídlem v Ostravě, Specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady. Krajské stavební úřady pak budou mít jednotlivá územní pracoviště a budou rozhodovat v první instanci. Stavebníci se budou odvolávat právě k odvolacímu stavebnímu úřadu, který bude mít na starosti také povolování třeba dálnic nebo letišť.

Zákon bude rozlišovat stavby drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní. Jejich seznam bude obsahovat příloha k zákonu. Stavbou bude také výrobek, který bude plnit funkci stavby. O povolení se bude žádat u všech staveb kromě jednoduchých.

Stavebník bude moci svépomocí stavět stavby drobné a jednoduché, ale pokud sám nebude odborně způsobilý, bude si muset u některých staveb sjednat stavební dozor. U staveb pro bydlení bude muset zajistit stavbyvedoucího. U jednoduchých staveb bude muset stavební úřad rozhodnout do 30 dnů ode dne, kdy zahájil řízení.

Kraje se obrátí na Senát

S podobou stavebního zákona, kterou schválila Sněmovna, nesouhlasí kraje. Podle nich nijak nezrychlí stavební řízení a navíc ani nebude efektivní. Rada Asociace krajů se dnes proto rozhodla, že své připomínky ke stavebnímu zákonu předá Senátu, který jej bude projednávat.

„Stavební zákon by přinášel vznik úřadu, který by z našeho pohledu nezrychloval řízení a ještě by byl drahý a neefektivní. Přínos pro lidi v tom nevidíme. To, že se má stavební řízení zjednodušit a zrychlit, je pravda a bez diskuse. Podporovali jsme pozměňovací návrhy skupiny poslanců kolem místopředsedy sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Martina Kupky a Pirátů. Vláda na to nereflektovala a ta podoba, která je teď, je pro nás nepřijatelná. A hlavně nepovede k tomu, co občané potřebují,“ předseda rady Martin Kuba.

Návrh zákona je podle pražského primátora Zdeňka Hřiba a jeho náměstka Petra Hlaváčka zcela nepřijatelný a je potřeba ho úplně zamítnout. Oba politici to novinářům řekli na tiskové konferenci. Zákon jde podle nich opačným směrem, než je žádoucí, a to k větší státní centralizaci namísto většího zapojení místních samospráv do povolování staveb a územního plánování. Stavební proces navíc ani nezrychlí, míní pražští politici.

Praha se bojí enormního vlivu státu

Vedení Prahy i dalších samospráv kritizují zejména to, že stavební úřady se podle schváleného zákona mají přesunout zcela pod stát a fungovat podobně jako například finanční úřad. Nyní působí v tzv. přenesené působnosti státní správy, takže organizačně spadají pod obecní úřady. Do zákona se nedostal ani požadavek samospráv, aby měly zcela ve své režii přípravy územních plánů.

Hřib řekl, že nový zákon je potřeba kvůli tomu, že státní správa v přenesené působnosti není schopná dostatečně rychle vydávat stavební povolení. „Logickým řešením by mělo být méně státu. Nicméně zákon jde přesně opačným směrem,“ řekl. Nový zákon podle něj nepovede ani ke slibovanému zrychlení povolování staveb, ale bude mít spíše opačný efekt.

„Dochází k nerespektování samotného práva lidí na samosprávu. Rozvoj měst a obcí by nově měli plánovat úředníci z nějakého státního centrálního úřadu namísto toho, aby jej plánovali zaměstnanci z radnic, kteří tam žijí a kteří pochopitelně rozumí tomu místu a dokáží naplánovat rozvoj mnohem lépe,“ řekl dále primátor. Doplnil, že bude apelovat na senátory, aby zákon zcela odmítli.

Hlaváček uvedl, že téměř v celé západní Evropě se stavby povolují na úrovni samospráv. „To, co bylo dneska přijato, bohužel směřuje pouze ke státnímu paternalismu a v logice věci nemůže zrychlit povolování staveb,“ míní.

Základem rychlého povolování je podle něj schopnost dosáhnout dohody mezi různými zainteresovanými aktéry, k čemuž jsou místní samosprávy logicky lépe vybaveny než státní aparát. „Jsem jednoznačně přesvědčený o tom, že je potřeba tento zákon zastavit, sejít se a hledat společně cestu pro zákon nový,“ řekl náměstek.

Město požadovalo také to, aby Praha a případně i další velká města mohla mít vlastní stavební předpisy. Šéf městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč řekl, že pro Prahu jsou její předpisy zásadní a schválený zákon je zachovává jen dočasně. „Co bude pak, zatím nevíme,“ uvedl.

Podle měst zvítězili developeři

Kritiku si zákon vysloužil také od Svazu měst a obcí ČR. „Můžeme jednoznačně říct, že developeři zvítězili, což dokládá například nově možnost přestavby sklepů na byty,“ sdělil předseda svazu František Lukl. Za zcela nepřijatelný označil zákon pražský primátor Zdeněk Hřib.

Podle svazu je stavební zákon jednou z nejkontroverznějších norem posledních let. Svaz uvedl, že kombinace pozměňovacích návrhů centralizuje státní správu a koncentruje moc v jejích rukou. Předseda svazu zároveň věří, že zákon vrátí Sněmovně k dalšímu projednání Senát. V případě, že ho horní komora Sněmovně vrátí, bude k jeho přijetí potřeba 101 hlasů, tedy nadpoloviční většina všech poslanců.

Za mírné zklamání označila zákon Hospodářská komora ČR, přesto podle ní otevírá cestu k efektivnějšímu stavebnímu řízení. „Komora postrádá větší podporu zkrácenému postupu změny územních plánů nebo přijetí opatření proti nečinnosti úřadů, což by povolovací proces mohlo významně urychlit,“ uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.

Změnu stavebního práva podle něj komora považuje za jeden ze základních předpokladů pro rozhýbání české ekonomiky v období po koronaviru, ale také pro modernizaci státní správy založené na principech zrychlení a digitalizace.

Další instituce a aktéři také protestují

Česká komora architektů považuje za nepochopitelné vyjmutí dozoru projektanta z vybraných činností ve výstavbě.

Český národní komitét ICOMOS (Mezinárodní rady památek a sídel) uvádí, že nový stavební zákon porušuje ochranu kulturního dědictví a mezinárodní smlouvy o ochraně památek. „Pokusíme se apelovat na Senát, aby veřejný zájem ochrany památek nadřadil nad zájmy developerské lobby,“ sdělil ČTK prezident Českého národního komitétu ICOMOS Václav Girsa. Přijetím zákona ČR podle Girsy porušuje mezinárodní dohody, k nimž přistoupila. Dříve také uvedl, že zákon při projednávání ve Sněmovně ztrácí ochranu veřejných zájmů v oblasti péče o kulturní dědictví, kterou obsahoval vládní návrh zákona.

Proti sněmovním úpravám protestoval také ministr kultury Lubomír Zaorálek. Kritizoval mimo jiné, že mobilní domy budou moci být vyňaty ze schvalování. „To znamená, že se mohou objevit kdekoli, v rekreačních plochách, které mohou být i památkově chráněné. Třeba v lednicko-valtickém areálu se nám zítra může objevit takový obytný dům,“ řekl. „Znešvařuje to krajinu a dokonce i sídla. Těžko potom pro to můžu zvedat ruku,“ dodal. ICOMOS již dříve varoval před tím, aby se integrovalo rozhodování o památkové péči do stavebních úřadů a apeloval na to, aby stanoviska orgánů státní památkové péče zůstala závazná, a to i v ochranných pásmech.

Asociace developerů a Sdružení pro zahraniční investice schválení zákona vítají.