Sněmovna upřednostnila verzi stavebního zákona se státními úřady

Poslanci dnes rozhodli, že základem pro další projednávání návrhu nového stavebního zákona už nebude původní materiál Ministerstva pro místní rozvoj. Místo něj se stane podkladem komplexní pozměňovací návrh sněmovního hospodářského výboru, který počítá s převodem všech stavebních úřadů pod stát.

Ke zvolenému návrhu budou moci poslanci nyní směřovat své pozměňovací návrhy. Řada opozičních poslanců však verzi hospodářského výboru kritizuje a odmítá. Skupina poslanců v čele s Martinem Kupkou (ODS) připravila alternativní komplexní pozměňovací návrh, který část úřadů pod obcemi zachovává.

Ve sněmovním systému se už objevily dvě desítky pozměňovacích návrhů. Poslanci dnes proto přerušili projednávání stavebního zákona do konce března, aby měli čas na přípravu svých úprav.

Stavební zákon se připravuje už několik let a vyvolává řadu sporů. Ministerstvo pro místní rozvoj si od něj slibuje například rychlejší povolování velkých staveb. Výhrady má naopak ministerstvo kultury, Svaz měst a obcí dokonce minulý týden navrhnul zákon stáhnout z projednávání.

Návrh hospodářského výboru je kritizován

Lidovec Marek Výborný o návrhu hospodářského výboru řekl, že představuje naprostou destrukci smíšeného modelu státní správy. Takto zlikvidovat smíšený model státní správy je podle něj velmi nerozumné a může to mít drastické dopady do stavebního řízení v příštích letech. Obdobně se vyjádřil i Kupka, který navíc upozorňoval, že převod pod stát zdraží administrativní procesy.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová ale uvedla, že ministerstvo se s návrhem hospodářského výboru obrátilo na další vybrané resorty a všechny s tímto návrhem podle ní souhlasily.

Pozměňovací návrh zachovávající roli obcí nebyl přijat

Opoziční poslanci v čele s Kupkou připravili svůj pozměňovací návrh, který zachovává roli obcí a samospráv ve stavebním řízení. Vyhrazené stavby, jako jsou třeba dálnice, elektrárny nebo přehrady má stejně jako podle vládního návrhu schvalovat specializovaný stavební úřad. Sněmovna však dnes nepřijala tento návrh jako základ pro další jednání. Ministryně Dostálová proti němu argumentovala třeba tím, že by nezajistil dodržování požadovaných lhůt.

Kupka to odmítl a uvedl navíc, že se poslanci svým návrhem brání vzniku nového stavebního megaúřadu, který podle něj vytvoří nové problémy, ale nebude schopen žádné vyřešit. Opoziční návrh by podle něj mohl zkrátit stavební řízení u jednoduchých staveb až na 90 dní. Opoziční návrh obsahuje oponentní zprávy ze tří sněmovních výborů.

Dohoda se Svazem měst a obcí již neplatí

Ministerstvo pro místní rozvoj, které stavební zákon připravilo, původně s modelem čisté státní stavební správy počítalo. Po loňské dohodě se Svazem měst a obcí od něj ale ustoupilo a přišlo s hybridním modelem. V něm by o stavbách obvyklé občanské vybavenosti, jako jsou třeba rodinné domky nebo garáže, nadále rozhodovaly stavební úřady obcí.

Hospodářský výbor však podpořil zmíněný návrh poslanců Martina Kolovratníka (ANO), Adama Kalouse (ANO), Leo Luzara (KSČM) a dalších, který právě podporuje verzi převodu úřadů a úředníků zcela pod stát. Stejně jako vládní návrh obsahuje přes 330 paragrafů.

Účinnost nového zákona od poloviny roku 2023

Stejně jako vládní návrh, tak i návrh hospodářského výboru počítá s účinností nového zákona od 1. července 2023. Počítá ale s tím, že už od 1. ledna budou moci vznikat krajské stavební úřady a vláda začne vybírat jejich ředitele, kteří budou mít zhruba rok a půl času připravit vše na fungování podle nového zákona.

Základem navrhované organizační struktury mají být krajské stavební úřady organizované podobně jako třeba ty katastrální, které budou mít v obcích svá územní pracoviště. Návrh počítá i se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu, který by sídlil v Ostravě.