Sněmovní výbor jednal o sporných pasážích stavebního zákona. Podpořil odklad
Sněmovní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj podpořil roční odklad klíčových pasáží stavebního zákona. Od poloviny příštího roku by podle novely, kterou koncem března podpořila Sněmovna, měl vzniknout pouze Specializovaný a odvolací stavební úřad. Ostatní stavby se do konce června 2024 budou povolovat podle dosavadních předpisů.
Nový stavební zákon má urychlit stavební řízení především díky dodržování stanovených lhůt. Loni ho schválila Sněmovna i přes odpor opozice, která nyní tvoří vládní koalici. Současná vláda chce do konce roku projednat novelu, která by měla zcela zrušit vznik Nejvyššího stavebního úřadu, s čímž původní zákon počítal. Koalice se zatím dohodla na tom, že by mělo zůstat 371 stavebních úřadů místo současných zhruba 700.
Novela, o které výbor hlasoval, je podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) jen malou úpravou. „Dělená účinnost pomůže hladkému náběhu digitalizace,“ řekl na jednání výboru. Předsedkyně výboru a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) poznamenala, že se účinnost zákona odkládá pro běžné stavebníky a ne pro stát.
Hrozí právní nejistota
Specializovaný a odvolací stavební úřad se má podle ní zabývat stavbou například dálnic, drah, vodních nádrží nebo přenosových soustav. Uvedla také, že posun účinnosti je retroaktivní krok a vyvstává otázka, zda takový postup je v souladu s Ústavou ČR. „Většina procesů bude probíhat podle dosavadních právních předpisů. Může to způsobit právní nejistotu,“ řekla.
Věcná novela stavebního zákona je podle Bartoše již od minulého týdne v meziresortním řízení. Seznam zprávy upozornily na to, že připravovaná změna zákona zruší 244 stavebních úřadů. Vyplývá to z verze zákona, která dorazila na vládu. Týká se to hlavně menších obcí.
Podle starosty jihočeských Borovan Petra Jenkera to znamená, že o stavbách v obci budou rozhodovat úředníci v jiném městě. Svaz měst a obcí už dříve zveřejnil podmínku, že stavební úřad musí zůstat přinejmenším v každé obci II. a III. typu, což je nejméně 450 měst. Stejný postoj má Sdružení místních samospráv.
Na jednání výboru vystoupil také ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek. Podle něj je hlavním problémem současné situace v povolování staveb vměšování samospráv do výkonu státní správy. Starostové podle něj těžko mohou ovlivňovat rozhodování stavebního úřadu. „Dochází k tomu masivním způsobem,“ řekl.
Developeři i urbanisté si stěžují
Developerům dlouhodobě vadí hlavně délka povolování staveb. Mají také pochybnosti, že se novela zákona podaří projednat do konce roku, jak chce vláda. Marcela Fialková z UDI group na jednání řekla, že v Praze čekají na územní rozhodnutí i sedm let. „Právní prostředí, ve kterém podnikáme, je v ČR jednoznačně nejhorší,“ uvedla.
Výhrady k plánované podobě zákona mají podle ředitele pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřeje Boháče i města, která potřebují stavět tisíce bytů. „Velkým městům to vůbec nepomůže,“ řekl. Upozornil na to, že zákon ruší Pražské stavební předpisy, což může zablokovat stavbu deseti tisíc bytů. „Hlas velkých měst je zcela eliminován,“ dodal k projednávání nové podoby zákona.
