Stát chce více dřevostaveb. Na vládě proberou zásadní dokument
Stát chce podpořit zpracování dřeva a výstavbu dřevostaveb v Česku. Počítá s tím dokument s názvem Surovinová politika pro dřevo, který ve středu projedná vláda. Dřevostavby by podle něj v roce 2035 mohly tvořit až čtvrtinu nově postavených budov v ČR.
Surovinovou politiku představil už dříve ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), pomůže podle něj zvýšit přidanou hodnotu odvětví, posílí domácí ekonomiku a sníží uhlíkovou stopu.
V českých lesích se ročně vytěží 14 až 15 milionů metrů krychlových dřeva, z toho podle Výborného až 30 procent připadá na export a v zahraničí se dřevo často také zpracovává. Surovinová politika by tak měla zvýšit využívání a zpracování dřeva v České republice.
Jednou z cest, jak zvýšit využívání dřeva ve stavebnictví, je podle ministra upravení stavebních norem pro dřevostavby. Jejich výška je aktuálně omezena na 12 metrů nad zemí, což stavebníky často odrazuje. Na změně normy pracuje Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, návrh počítá se dvěma limity výšky dřevostaveb, a to 18 metrů u takzvané čisté dřevostavby a 22,5 metru u kombinované dřevostavby, tedy například s železobetonovou konstrukcí.
Vznikne katalog pro stavebníky
Ministerstvo zemědělství by mělo podle surovinové politiky v budoucnu také průběžně vyhodnocovat vývoj dostupnosti dřeva, a to na základě dat z Národní inventarizace lesů. Výsledky poslouží jako podklad pro další investiční plány. Cílem politiky je mimo jiné rozvíjet programy, které omezují riziko lesních požárů, kalamitních stavů a škod způsobených zvěří. Vzniká také úplný katalog dřevěných výrobků pro stavebnictví.
Dokument, který vládě předložila ministerstva zemědělství a průmyslu a obchodu, podporuje i ministerstvo životního prostředí. Ministr Petr Hladík (KDU-ČSL) už dříve uvedl, že chce v budoucnu zvýhodnit dřevostavby pro žadatele o některé dotace.
V Česku se v současnosti staví ze dřeva méně než jinde v Evropě. V roce 2022 byl v ČR podíl dřevostaveb na výstavbě rodinných domů 14,1 procenta, v Německu to bylo 29 procent, v Rakousku 33 procent a ve Švédsku 90 procent.
