U Plzně by mohla vyrůst gigafactory. Její vznik posvětila vláda, Škodovka už projevila zájem

Vláda schválila přípravu a výstavbu strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně. Jde o plochu s rozlohou zhruba 400 hektarů minimálně využívaného záložního armádního letiště. Na místě by mohla vzniknout továrna na výrobu baterií do elektromobilů, takzvaná gigafactory.

Majitelem pozemku je ministerstvo obrany, které by pozemky mělo převést na Plzeňský kraj. Automobilka Škoda Auto potvrdila, že se tato lokalita jeví jako ideální na území ČR a má velký potenciál zařadit se do finálního výběru možné lokace pro gigafactory.

Kraj by měl být koordinátorem a zřizovatelem parku. Na přípravě se mají podílet mimo jiné i ministerstva průmyslu, životního prostředí nebo dopravy. Počítá s demolicí letištní infrastruktury a přípravou strategické rozvojové zóny. Odhadované náklady včetně přípravy podnikatelského parku činí devět miliard korun v následujících čtyřech letech.

Část nákladů je podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) určena na investice s přesahem do dopravní obslužnosti a dalších nákladů okolních obcí. „Další část nákladů by byla nedílnou součástí vzniklé průmyslové zóny, a proto by byla hrazena z programu určenému na přípravu velkých lokalit včetně infrastruktury – Smart Parks for the Future,“ uvedlo ministerstvo.

Investice přes 100 miliard

O výstavbu továrny na výrobu baterií pro elektromobily má největší zájem německá automobilka Volkswagen (VW). Plzeňský kraj dříve uvedl, že automobilka počítá s investicí až 120 miliard korun a zaměstnala by až 4500 lidí. Pro svůj záměr se rozhoduje mezi Českem, Maďarskem a Polskem.

„Na základě našich interních vyhodnocení se tato lokalita jeví jako ideální na území ČR a má velký potenciál zařadit se do finálního výběru možné lokace pro gigafactory koncernu Volkswagen ve střední a východní Evropě. Domníváme se, že rozhodnutí vlády ČR je předpokladem pro to, aby bylo dosaženo všech plánovaných milníků a představuje také jistotu plánování do budoucna,“ řekl ČTK člen představenstva automobilky Škoda Auto Martin Jahn. Finální rozhodnutí lze očekávat v horizontu několika měsíců.

MPO upozornilo na to, že plánovaný projekt obnovy prostranství nevyužívaného letiště umožní využití i k jiným projektům než z automobilového průmyslu. „Spolupráce s významnými technologickými partnery, kteří by se zde mohli usadit, slibuje výrazný ekonomický přínos a nová pracovní místa v ekologické výrobě s vysokou přidanou hodnotou,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Vedení Plzeňského kraje plánuje jednání s obcemi kolem armádního letiště Líně. Místní obce s projektem na 400 hektarech nesouhlasí, obávají se ubytoven s tisíci zahraničními dělníky, problémů s dopravou a vodou i ekologií. Nájemci letiště, kteří mají v hangárech letadla, protestují proti ničení přistávací dráhy.

Rozhodnutí je na armádě

Oponenti záměru chtějí referenda, podávají trestní oznámení a stěžují si, že s nimi vláda ani kraj nemluví. Obce oznamují, že neprodají okrajové pozemky pro nutnou infrastrukturu, kterou má stát podpořit devíti miliardami korun z dotací. Dovedou si představit, že by se zóna zmenšila na méně než polovinu, a byla by tam výroba s vysokou přidanou hodnotou.

Jasno zda SPP vznikne, bude po 31. srpnu. Do té doby musí ministryně obrany Jana Černochová (ODS) rozhodnout, zda armáda letiště potřebuje jako záložní a strategické, nebo ne. „Vláda teď rozhodla, že se má posoudit, jestli ho ministerstvo obrany (MO) potřebuje nebo nebo ne, vzhledem k mezinárodní situaci. Má to sdělit do konce srpna. Pokud by ho uvolnilo, tak dá stát finance na infrastrukturu,“ uvedl náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN). Kraj chce dohlížet na to, aby vše bylo řádně projednáváno s obcemi, aby byly zapojené do všech řízení.

„O tom, že tam má být dřív nebo později průmyslová zóna, (se) rozhodlo v zásadách územního rozvoje v roce 2008. Už tehdy to bylo řádně projednané s obcemi a kraj pak zásady schválil,“ řekl Čížek. Plocha je daná, na dalším záleží, zda se využije část nebo celá.

„Chceme se všemi obcemi zahájit jednání, nastavit si formu spolupráce a ustanovit pracovní skupinu, kde by měly obce zástupce,“ řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Na jednání pozve zmocněnce pro přípravu SPP Edvarda Kožušníka, náměstka ministerstva průmyslu (MPO). S obcemi i s aerokluby se chce pravidelně scházet. Hlavním koordinátorem by mělo být podle hejtmana MPO, než by podle usnesení vlády MO převedlo pozemky na kraj.

V pracovní skupině mají být zástupci ministerstev průmyslu, obrany, financí a dopravy, kraje a okolních obcí. Pokud podle Špotáka tým nezaloží MPO, iniciuje do konce srpna jeho ustavení. Vize podnikatelského parku je na začátku. „Není hotová ani studie, ani projekt, nejsou vypořádány komplikované majetkové vztahy. Pokud je ministerstvo obrany nedokáže vyřešit, tak je možné, že na tom celý projekt zkrachuje,“ uvedl. Resort vede od roku 2013 soudní spory s firmou, která podle armády areál neoprávněně využívá.

Starostové nesouhlasí

Starostové okolních obcí nesouhlasí s tím, že usnesení vlády počítá s více než dvojnásobnou rozlohou podnikatelského parku, než se dříve diskutovalo. Původně měla mít zóna 180 hektarů.

„Jsem strašně zklamaný z toho, co dal kraj jako připomínky bez konzultace s námi, že nás obejdou a třeba že postaví sídliště ve Lhotě a podobné věci,“ řekl starosta Dobřan Martin Sobotka (Aktivní Dobřany), který rozeslal i za další čtyři obce na různá místa protestní dopis. „Náměstek Kožušník nám slíbil, že nás pozve na jednání, které by mělo být mezi 9. až 20. srpnem,“ uvedl. Sobotka si myslí, že ministerstvo obrany nakonec řekne, že letiště potřebuje a příprava podnikatelského parku skončí.

V pracovní skupině bude zástupce Plzně, jehož tam prosadil exprimátor Plzně a ministr kultury Martin Baxa (ODS), ale obce by tam chtěly ještě někoho z krajského sdružení měst a obcí. Podle Sobotky panuje odpor všech okolních obcí proti 400hektarové zóně. „Všichni by v podstatě brali to, kdyby se postavila na 180 hektarech gigafactory a zbytek průmyslových ploch by se odepsal,“ uvedl.

Primátor Plzně Pavel Šindelář (ODS) uvedl, že kraj by měl začít komunikovat s Plzní a dalšími obcemi o své představě území. „Jestli se tak nestane, tak to bude mít s pozemky, které patří obcím, složitější,“ uvedl.

Aerokluby a letecké školy rozmístily na protest proti plánovanému rušení přistávací a vzletové dráhy 56 letadel, která jsou aktuálně v hangárech. „Chceme, aby zůstalo letiště zachované, aby se nebourala letištní dráha, která je plně funkční, a nejlépe aby se ještě mírně prodloužila,“ řekla za provozovatele letadel Tereza Vlková. Pokud by na vedlejších pozemcích vznikla gigafactory, dokáží s ní koexistovat.

„Za loňský rok tam bylo evidováno 19.563 pohybů vnitrostátních i mezinárodních a meziročně to stále narůstá,“ uvedl Marek Javorský, který podal trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli záměrnému zamlčování čilého provozu a navrhl místní šetření. Tvrdí, že tam přistává a vzlétá 50 místních letadel i další cizí stroje. Dále tam funguje 70 neleteckých firem a podnikatelů, letecká záchranka a letiště využívá i armáda a NATO.

„Zhruba 200 hektarů pozemků je k dispozici ihned, aniž by se muselo zasahovat do činnosti letiště,“ uvedl Michal Švihla, zástupce provozovatelů pěti leteckých škol, aeroklubů a pilotů z letiště. Letiště je podle něj strategické a důležité pro celý region v případě přírodních katastrof a krizových situací. „Je to jediné takto velké letiště mezi Prahou a Norimberkem,“ řekl.