Archeologie budoucnosti. Výstava představuje naději japonské architektury
Do 27. srpna mohou návštěvníci Galerie současného umění a architektury – Dům umění města České Budějovice zhlédnout výstavu představující tvorbu Tsuyoshi Tane a jeho atelieru. Tane ve své tvorbě naznačuje, že vzpomínky nejsou věci, které patří minulosti, ale stávají se podstatou k vytvoření architektury budoucnosti.
Tsuyoshi Tane se narodil ve v roce 1979 v Tokiu, vystudoval Hokkaido Tokai University a odborné zkušenosti získal během pobytů v Londýně, Dánsku a Švédsku. Poté se usadil v Paříži, kde působí dodnes, a v roce 2006 byl spoluzakladatelem atelieru DGT (Dorell – Ghotmeg – Tane). Přelomovým byl rok 2017, kdy zaniká DGT a Tane zakládá Atelier Tsuyoshi Tane Architects (ATTA).
Má za sebou řadu významných projektů, kde k nejdůležitějším určitě patří Estonské národní muzeum (2016), Hirosaki Museum of Contemporary Art (2020), stadion Kofun vybudovaný v rámci japonských olympijských her 2020, Todoroki House in Valley (2018), Hirosaki Museum of Art v japonském Aomori 2020, aj…
V současné době pracuje na 3,4 km dlouhém projektu městského zemědělství – 388 Farm ve městě Shibuya a na stavbách hotelů Imperial Tokyo a Hotel de la Marine v Paříži. ATTA jsou držiteli mnoha významných ocenění, včetně Grand Prix francouzských architektů v roce 2016 a 2021, či Grand Prix Estonské kulturní nadace.
Taneho jméno stále silněji rezonuje ve světě současné světové architektury. Pozoruhodný výstavní projekt Archeologie budoucnosti je pak jasným signálem, o jak výjimečného autora se jedná. Zároveň se jedná o další výstavu, jež představuje současné japonské umění a architekturu v České republice. Namátkou lze připomenout autory v Budějovicích doposud představené: Hidetoshi Nagasawa, Reyko Ayoagi, Sukenari Masanori, Atsuo Hukuda, Katsuo Katase, Takashi Suzuki, Takeshi Hosaka.
Pečlivé bádání
Na počátku každého projektu Atelieru Tsuyoshi Tane Architects je výzkumná fáze, která má za cíl odkrýt vzpomínky daného místa a integrovat je do tvůrčího procesu.
Sám Tane k tomu uvádí: „V ATTA usilujeme o vytvoření architektury, kterou nikdo předtím neviděl, nezažil a ani si nepředstavoval. Nejde nám však o neotřelou a futuristickou architekturu. Při zhmotnění architektury, která má původ ve vzpomínkách na místo, uchopujeme širší perspektivu. Jako první krok cestujeme zpět v čase a vykopáváme minulost, abychom našli vzpomínky zasazené v místě, jako by to udělal archeolog. Je to překvapivý a radostný proces, hledání setkávání a hluboké poznávání toho, co jsme nevěděli, co bylo zapomenuto a co se ztratilo v důsledku modernizace a globalizace.“
To vše je základem přístupu k architektuře, který Tane nazývá „Archeologie budoucnosti“.
Výstava člověka vtahuje do poetického prostředí, naplněného rozmanitou prací od intimních realizací až po nejzásadnější díla, kdy nespočet obrazů, jak referenčních snímků, tak i skic spolu s „archeologickými“ artefakty a pozoruhodnými modely jasně demonstrují, jak se formují autorovy myšlenky a ukazují cestu, kterou se architekt vydal. Všechny položky jsou součástí procesu, jehož prostřednictvím Tane provádí archeologický výzkum v souladu se svým „manifestem“.
Hledá příběhy vázané s místem a odkazy v přípravě každého projektu, které se stávají zároveň významnou inspirací pro budoucnost. V rámci logiky této jeho práce manifestuje vzpomínky na místo jako stěžejní princip projektů a my se prostřednictvím jeho díla máme možnost ocitnout v architektuře zakořeněné v paměti místa.
