České stavebnictví jen pomalu nachází důvěru v BIM

České stavební projekty vznikající na digitální projektovací platformě BIM by se dnes daly spočítat na prstech páru rukou. Jednotný informační systém, v jehož rámci jsou všem účastníkům stavebního procesu přístupny veškeré technické i ekonomické informace o stavbě, slibuje v budoucnosti zvýšit efektivitu a uspořit stavitelům náklady.

Přesto se realizátoři staveb digitalizaci stále vyhýbají, a to kvůli jejím nákladům spojeným se softwarem. Dalším důvodem k odmítání digitalizace je strach z kyberkriminality a odcizení dat. Digitalizace ve stavebnictví je součástí chystané novely Stavebního zákona, která je momentálně ve stádiu úprav.

Podle Jiřího Nouzy, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví, je metoda BIM zatím využívána minoritně, konkrétněji jde o jednotky procent případů. Stavbaři mají dle Nouzy metodu BIM spojenou nikoliv s ušetřením materiálů a pracovní síly, ale naopak se zvýšenými náklady, které BIM vyžaduje v rámci investic do IT vybavení.

Podle Jiřího Nouzy zatím stavebníci metodu BIM využívají především na státní zakázky, konkrétně ve výstavbě infrastruktury. „Za implementaci metody je odpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu, se kterým Svaz podnikatelů ve stavebnictví úzce spolupracuje. Velmi aktivní je v tomto procesu resort Ministerstva dopravy jako největší veřejný zadavatel (ŘSD a SŽDC), neboť výstavba dopravní infrastruktury má v porovnání s pozemním stavitelstvím určitá specifika. Aktuálně se metoda BIM a metodiky určené k jejímu využití v rámci resortu dopravy testují u pilotních projektů dvou výše zmíněných zadavatelů. V procesu je deset staveb v různém stupni přípravy,“ říká Nouza.

Oproti segmentům, jako je například výrobní průmysl, je tedy stavebnictví v digitálních technologiích poněkud pozadu. Staré postupy při realizaci staveb nedokáží často efektivně reagovat na všechny změny, s nimiž se může jejich projekt setkat. BIM by však měl dokázat naplánovat stavbu mnohem precizněji, což by mohlo umožnit těmto problémům předcházet. Zvláště v době, kdy má na náklady na stavbu velký vliv nízká nezaměstnanost, a tedy nedostatek pracovní síly.

BIM rovněž napomáhá snadněji dostát legislativním požadavkům na konstrukce budov. Stavebniny DEK, které v digitálních technologiích v českém stavebnictví stojí v pozici lídra, mají například vlastní digitální banku produktů a konstrukcí včetně katalogu již v systému BIM.

„Stavební knihovna DEK obsahuje velké množství konstrukcí nebo jejich funkčních částí s deklarovanými vlastnostmi a parametry. To výrazně urychluje a zpřesňuje tvorbu konstrukčního řešení a usnadňuje splnění požadavků legislativy, kladených na tyto konstrukce. V současné době již jsou ve Stavební knihovně DEK pokryty všechny části staveb, takže lze s její podporou navrhnout drtivou většinu konstrukcí běžného domu,“ říká Luboš Káně, technický ředitel Atelieru DEK.

Obavy ze ztrát dat

Ve stavebnictví je důležitá vzájemná spolupráce ať už spolupracovníků z oboru nebo mezioborových. Tuto spolupráci ovlivňují informace o projektu a snadný přístup k nim.

„Aktuálně je spolupráce při projektování stavby ze strany projektantů, architektů, developera nebo investora minimální. Lze říci, že se s ní v praxi ve své podstatě nesetkáváme. Z důvodu využití BIM v oblasti facility managementu by měla být běžnou praxí spolupráce investora, architekta, projektanta a zástupce budoucí správy budovy či objektu, kde by byly projednány typy technologických zařízení v návaznosti na následnou správu a údržbu,“ říká Kadlec, ředitele divize Facility management společnosti M2C.

Podle Luboše Káně z Atelieru DEK si dnes stále velké množství projektantů nedovede představit, že by umístili data svého projektu na úložiště mimo svoji kancelář.

„Mnozí se samozřejmě obávají ztráty dat a výpadků techniky. Pro masové uplatnění digitalizace stavebnictví je tedy nezbytné vytvoření bezpečných datových úložišť a dostatečně rychlých přístupů do nich za rozumné ceny a získání důvěry v bezpečnost a spolehlivost těchto úložišť,“ říká Káně.

Kromě přesného plánování, úspory materiálu a pracovní síly by mohlo digitální projektování v budoucnu usnadnit i nechvalně známé martyrium na úřadech. Novela stavebního zákona, která směřuje k centralizaci a digitalizaci stavebního řízení, s těmito metodami počítá.

„Zásadní přínosy digitalizace ve stavebnictví vidíme zejména v zavedení určité přehlednosti a jednoduchého přístupu k dokumentům předkládaným úřadům, jakož i ve vytvoření jedné platformy, kterou budou moci stavebníci využívat pro kompletaci dokumentace nezbytné k získání příslušných povolení, a zároveň žádat nejen o příslušná povolení (např. územní rozhodnutí či stavební povolení), ale také o související závazná stanoviska. Velmi pozitivní by mělo být též urychlení komunikace s úřady. Informační systém by měl též usnadnit přístup k dokumentaci osobám zúčastněným na řízení, jako jsou dotčené osoby nebo veřejnost,“ říká Jana Matisková, advokátka na pozici Counsel z advokátní kanceláře Dentons.