Landscape festival odstartoval. Umělci s architekty proměňují lokality pražských nádraží

Nová vyhlídková věž na Smíchově, pocta Egonu Bondymu, interaktivní Vzduchohledna upozorňující na změny v životním prostředí, nebo díla zaměřená na mizející zeleň či možnosti využití dešťové vody. Letošní Landscape festival přináší do Prahy na pět desítek uměleckých a architektonických intervencí a děl renomovaných tvůrců z Čech i zahraničí i studentů uměleckých škol a architektury.

Podtitulem letošního ročníku festivalu je Pražská nádraží ne/využitá a zaměřuje se na proměny lokalit čtyř pražských dopravních a infrastrukturních uzlů – lokalit Nákladového nádraží Žižkov, okolí zastávky Libeň a Palmovky, Smíchovského nádraží a území mezi Florencí, Masarykovým nádražím a Krenovkou. Tato místa po dobu čtyř měsíců ožijí například díly Dominika Langa, Čestmíra Sušky, Miloše Šejna, Romana Franty, Lenky Klodové, Matěje Franka, Epose 257, Tima, Benedikta Tolara nebo ateliérů Kamil Mrva Architects, Prodesi/Domesi či ARCHWERK.

„Jednotlivá díla a intervence nejen oživují veřejný prostor, ale přinášejí do některých míst i interaktivní prvky a mnohdy také upozorňují na aktuální témata života ve městě, mezi kterými vévodí v letošním roce oblast ekologie,“ dodává Dan Merta, ředitel pořádající Galerie Jaroslava Fragnera, a dodává: „s ideou věnovat se společně nádražní tematice jsme byli osloveni spřízněným Festivalem m3/umění v prostoru.“ Oba festivaly byly podpořeny z programu hlavního města Prahy Umění pro město.

Oživení zanedbaných nádraží

Landscape festival vznikl před osmi lety s cílem představovat širší souvislosti architektury, krajiny, veřejného prostoru a umění. Jeho snahou je vytvořit mezioborový dialog nejen českých, ale také mezinárodních odborníků, umělců, politiků a široké veřejnosti.

Pořadatelé letos pro festival vybrali čtyři lokality procházející kompletní urbanistickou a architektonickou transformací, každou v jiné městské části a v jiném stadiu přerodu. Čtyři pražské dopravní brownfieldy Smíchovské nádraží, okolí Florence, Palmovka a Nákladové nádraží Žižkov zaznamenávají čilý developerský i aktivistický ruch, ale hlavně se nacházejí ve všeobecném módu očekávání, zda budou příkladem kvalitního urbanistického rozvoje metropole, včetně osvícené integrace výtvarného umění do vznikajících nových veřejných prostor či zda se tu najde i dostatek dostupného bydlení a vznikne-li díky tomu i pestřejší sociální inkluze.

Landscape festival si klade za cíl popsat současnou situaci prizmatem festivalové akupunktury a nabídnout návštěvníkům svůj pohled, ve spolupráci s majiteli pozemků či investory, urbanisty, architekty a umělci. A také samozřejmě i s politiky jak velké Prahy a městských částí, kam daná území spadají. Dodejme, že náročnému dialogu namnoze nenahrává ani postcovidový efekt, ani současná ekonomická situace. „Vítám, že debata o kvalitě veřejného prostoru se opět bude konat opět v prostorách městské částí Praha 3, a že bude komunikován rozvoj Nákladového nádraží Žižkov a širší lokalita Florence, která nabízí propojení centra s Dolním Žižkovem,” dodává Pavel Dobeš, místostarosta Prahy 3 pro územní rozvoj.

Nákladové nádraží Žižkov

V širší lokalitě NNŽ vznikne během dekády nová čtvrť s okolo 20 tisíc obyvateli. Centrem společenského života se stane ojedinělá funkcionalistická nádražní budova. Prozatím se v prostoru u Basilejského náměstí buduje Parková čtvrť a vedou se odborné a politické debaty o podobě podkladové studie. Kulturní život se na pár let vytratil a NNŽ se stalo opět pouze nástrojem ekonomických aktivit. Pokud však dojde na projekty, jako je Rezidence Nádraží Žižkov od nizozemského ateliéru BNTHMCRWL, mohlo by se podařit uvést do života slogan „Žižkov je – a stále více bude – skvělé místo pro život“.

V čelní budově má svůj ateliér přední český výtvarník Petr Písařík, jehož tvorba v rámci Landscape festivalu prorostla i do dalších prostor areálu. Své site-specific instalace tu představí i další autoři: například MÓD architekti nafoukli Perspektivní bublinu nebo připravili vlak „První třídy” a Kurt Gebauer přispěl do infrastruktury svými WC CZ. Na NNŽ nově také najdeme „chatku u vody” výtvarníka Romana Franty nebo hravou modulární dřevěnou konstrukci Vari-Abel nizozemského Studia Davero, kterou si mohou návštěvníci upravit podle svých představ.

Palmovka – zastávka Libeň

Dopravně velmi komplikovaná lokalita stále čeká na transformaci v plnohodnotné území a současné aktivity všech zainteresovaných vzbuzují naději. Zatím zde ale stojí architektonické torzo od architekta Josefa Pleskota a přes židovský hřbitov si vydupávají cestičku místní bezdomovci. Křižovatka Palmovka zůstává zpustlá, je ale naděje, že se časem podaří naplnit vize náměstí Bohumila Hrabala a celkový urbanistický koncept ateliéru UNIT.

Tato městská džungle si drží stále své kouzlo, i když ne takové jako za dob Hrabala, Bondyho a Boudníka. Jemu vzdal svým dílem v rámci Landscape festivalu hold Čestmír Suška, v lokalitě je dále k vidění Zpřítomnělé vědomí Aleše Hnízdila, Pavilon Nahraj! studia ARCHWERK, tadySUVole Benedikta Tolara a nebo Místo, kde se skrývá obloha Dominika Langa.

Florenc – Masarykovo nádraží – Krenovka

Nejkomplikovanější dopravní uzel v Praze sice nabízí nostalgickou vzpomínku v kultovním filmu Florenc 13,30, ale jak vytvářet jeho tvář ve 21. století není jednoduchý oříšek k rozlousknutí. Cestu částečně naznačuje vítězný projekt mezinárodní soutěže Florenc 21 od sdružení ateliérů A69, UNIT architekti a Igor Marko & Placemakers. S novým kulturně-společenským programem pod Negrelliho viaduktem se snad naplní vize Muzejní míle, která bude začínat na vrchu Vítkov, zahrne například Divadlo Ponec a Železniční muzeum a přivede návštěvníky až na Václavské náměstí.

Kolemjdoucí se mohou zastavit například u Šance pro fantazii Lenky Klodové nebo instalace Budiž světlo skupiny Prague Idiots. Na pomezí Karlína a Florence vznikl také dřevěný pavilon Prodesi/Domesi s názvem I´m the Future, Wooden Architecture. Pro Landscape festival připravili Adam Hudec, Joana Pianka, Duha Samir a atelier Props Art obří interaktivní instalaci Vzduchohledna, která upozorňuje na ignorované změny v životním prostředí. Funguje jako stroj času, který nám umožňuje lépe pochopit náš vztah k prostředí, ve kterém žijeme.

Smíchovské nádraží

V této lokalitě se dialog mezi odbornou veřejností, investory a politiky vedl v podstatě tak, jak je ve vyspělé Evropě zvykem, a širší lokalita Smíchovského nádraží má šanci stát se dalším přirozeným centrem Prahy 5. Masterplan od ateliéru A69 je pevným rámcem pro novou urbanistickou strukturu, jejíž zelená osa umožní prostupnost tohoto území i pro pěší.

Site-specific díla tu v rámci Landscape festivalu nabízejí Kamil Mrva Architects se svojí Drobnou rozhlednou, Petra Vlachynská s Vrcholovkou, Miloš Šejn se Suitou Smíchovské nádraží nebo dvě busty Naštvaný a překvapený Víta Čechmánka.

Doprovodný program a výstavy

Součástí festivalu budou tradičně také výstavy. Prezentace projektů rozvoje širší lokality NNŽ s názvem Skvělé místo pro život a výstavu Polis: Sedm lekcí z Evropské ceny pro městský veřejný prostor si budou moci návštěvníci prohlédnout v areálu Nákladového nádraží Žižkov, výstava Vize Palmovka bude umístěna v Zenklově ulici, Praha 8 představí své aktuální projekty v Pavilonu Nahraj!, rozvoji Prahy 5 pak bude věnována výstava v Radlické Kulturní Sportovně. Prezentace studie Florenc 21 bude k vidění na prostranství před Muzeem hl. m. Prahy.

V bohatém doprovodném programu letošního Landscape festivalu najdeme konferenci Zelené střechy a fasády – trendy a synergie, po celou dobu budou probíhat Procházky s Josefem Vomáčkou věnované průmyslové minulosti, současnosti i budoucnosti. V září se uskuteční odborné debaty o jednotlivých lokalitách.

Festival 20. září symbolicky uzavře koncert Letní kapely s Jaromírem Švejdíkem a kapely Midi Lidi v prostorách Nákladového nádraží Žižkov.