Malé stavební úřady zůstanou u obcí

Ministerstvo pro místní rozvoj upraví návrh stavebního zákona tak, že úředníci odpovědní za stavební řízení na úrovni obcí nebudou převedeni do nového státního modelu. Původně mělo pod stát přejít 13.500 úředníků, nyní to bude asi 7000. Novinářům to po dnešní schůzce s premiérem Andrejem Babišem a šéfem Svazu měst a obcí Františkem Luklem řekla ministryně Klára Dostálová. Podle Lukla je ústupek kompromisem, na který budou slyšet i ostatní kritici nové právní úpravy.

Zákon by měl nově zachovat stavební úřady na úrovni obcí. „Pro běžného občana by zůstalo vše tak, jak je, první bod, se kterým by komunikoval, by byl obecní stavební úřad,“ uvedla Dostálová. Dále by ale rozhodovaly státem řízené krajské úřady a centrála. Rovnou na úrovni státu by se měly řešit liniové a velké veřejně prospěšné stavby.

Původní návrh zákona kritizovalo ministerstvo vnitra pro vysoké náklady se stěhováním úředníků a archivů. Dnešní dohodu kvitoval vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček. „Stavební úřady zůstanou ve spojeném modelu státní a veřejné správy, nová státní stavební správa zajistí integraci razítek. Stavební zákon se pohnul správným směrem,“ uvedl na twitteru.

Babiš podle Dostálové trvá na tom, aby zákon, který má zjednodušit a urychlit povolování staveb, vstoupil v platnost 1. ledna 2021. Připomínky ke svému návrhu chce ministryně vypořádat do konce března. Svaz měst a obcí po dnešním jednání už netrvá na tom, aby byl zákon stažen, ale stačí mu jeho dopracování. Návrh zákona má mnoho kritiků, podle kterých je psán na míru pro velké developery a nehájí dostatečně veřejný zájem.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které za zákon odpovídá, podle některých analytiků v průběhu přípravy zákona slučovalo pojmy platnost a účinnost zákona. Proto se často objevovalo, že zákon má být od roku 2021 platný a zároveň účinný. To však podle odborníků v případě tak složité právní normy není možné. Například u občanského zákoníku to bylo zhruba dva roky. Dostálová minulý týden ČTK sdělila, že nový stavební zákon má být účinný až od poloviny roku 2023. Přechodná doba bude sloužit k tomu, aby se s ním dotčené subjekty stačily seznámit.

„Připravili jsme návrh řešení, že se nebude rozpojovat institucionální model. To znamená, že by se zachoval společný model státní správy a samosprávy na úrovni obcí. Vedle toho by vznikla státní správa a samospráva, která by řešila veřejně prospěšné stavby nebo liniové stavby,“ uvedla Dostálová.

Podle Lukla obcím zůstanou i archivy obecních stavebních úřadů. Podle kritiky ministerstva vnitra by případným stěhováním vznikly značné dodatečné náklady. „Nikam se stěhovat nebudou,“ řekl Lukl.

Památkáři budou mít hlavní slovo v rozhodování o stavebním povolení u národních kulturních památek, rezervací a památek pod ochranou UNESCO.

„V ochranných zónách, do kterých spadá největší množství projektů, budou památkáři zahrnuti pod nejvyšší stavební úřad. Hlavně kvůli tomu, aby byly dodrženy lhůty a umožněna zastupitelnost úředníků,“ dodala Dostálová.

„Mám ujištění, že stanoviska památkářů budou závazná a že naše připomínky budou zapracovány,“ řekl k dohodě ČTK ministr kultury Lubomír Zaorálek. V ochraných zónách, které chrání širší okolí rezervací – u rezervace v centru Prahy například na Pankráci, nebude stanovisko památkářů závazné, památkáři budou mít pouze možnost vyjádřit se, uvedl Zaorálek. „To je od nás ústupek,“ konstatoval. Bude podle něj na ministerstvu kultury, aby našlo cestu, jak se s tím vypořádat.

Zdroj: ČTK