Od Západu nefouká? Výstava přiblíží pohled plzeňských ateliérů na současnou architekturu

V pondělí 19. prosince v 17 hodin se ve výstavním prostoru na Palubě Hamburk u železničního nádraží a autobusového terminálu v Plzni otevře výstava představující příklady dobré praxe z oblasti architektury a veřejného prostoru v Česku i zahraničí, které mohou inspirovat i Plzeň.

Spolek Pěstuj prostor tak pokračuje v dlouhodobém projektu „Od Západu nefouká?“, který tematizuje současnou architekturu (nejen) v plzeňském prostředí. Výstava potrvá do 28. února 2023.

„Dnešní Plzeň nepatří mezi města, která vynikají početnými realizacemi špičkové současné architektury. Velmi dobré stavby či úpravy veřejných prostranství se zde sice uskutečňovat daří – a všem zainteresovaným za to patří dík –, nikoliv ovšem tak často, jak by bylo ve městě významu a velikosti Plzně namístě. Zvláště ve veřejném sektoru se skutečně kvalitní architektura zatím nestala ani standardem, ani samozřejmě vyžadovaným nárokem ze strany veřejnosti,“ uvádí autor konceptu výstavy z pořádajícího spolku Petr Klíma.

„Rozhodli jsme se proto navázat na výstavu ‚Od Západu nefouká? Současná architektura v Plzni‘, která zdejší veřejnosti přiblížila výběr z tvorby předních architektonických ateliérů působících v Plzni. Téměř tytéž architektky a titíž architekti figurují i ve velmi volném pokračování výstavy, tentokrát však ne v roli vystavujících, ale v pozici kurátorů,“ doplňuje koordinátorka výstavy Markéta Hossingerová. Čtrnáct osobností a autorských týmů zvolilo vždy jeden příklad dobré praxe z oblasti architektury a veřejného prostoru v Česku i zahraničí. Na základě osobní zkušenosti vybrali realizace různého měřítka v Kodani, Londýně, Vídni či Curychu, ale také v Janských Lázních nebo Žďáru nad Sázavou.

Veřejný charakter

Společným jmenovatelem děl se kromě nezpochybnitelné kvality stal jejich „veřejný“ charakter. Výrazně mezi nimi přitom převažují úpravy veřejných prostranství a veřejné stavby. Šest případů ukazuje proměny náměstí a ulic, v pěti dalších jde o revitalizace nábřeží, náplavek či nové lávky. Ve výběru jsou zastoupeny i dvě dopravní stavby a úprava panelového domu. Výsledný soubor zřetelně poukazuje na vnímavost tvůrců vůči aktuálním tématům v rozvoji městského prostředí.

„Mezi základní kritéria pro volbu realizací náležela kromě funkčnosti a výtvarné kvality i udržitelnost, tedy jejich sociální a environmentální rozměr. Přednost tak dostala ta díla, jež jsou nejen na první pohled působivá, ale která rovněž dobře fungují v organismu města i všednodenním životě různých skupin jeho obyvatel. Věříme, že tyto vlastnosti budeme nacházet u stále vyššího počtu realizací i v Plzni,“ dodává Petr Klíma.