Pasivní dům je minulost!

Jedna z nejzajímavějších přednášek v rámci festivalu Architecture Week bylo setkání s dánskou architektkou Lone Feifer, zodpovědnou za projekt Model Home 2020 iniciovaný společností Velux.

Dánský výrobce střešních oken pokračuje ve své strategii aktivně ovlivňovat architektonický svět doma i ve světě. Po unikátním projektu Atika v Itálii zahájil projekt experimentálních staveb se zaměřením na výzkum energetické náročnosti objektů a především na vnitřní prostředí staveb, často zápasících s tzv. syndromem nemocných budov.

Dánská architektka představila projekt založený na konceptu aktivních domů neprodukujících žádný oxid uhličitý. „Vlastní život staveb nás zajímá ze tří hledisek – energetické náročnosti, vnitřního prostředí a obyvatelnosti,“ popisuje Lone Feifer. Za kritický ukazatel považují dánští tvůrci právě produkci CO₂: „Z tohoto pohledu je náš projekt absolutně nulový, nemá žádné emise. Naopak, dům se chová aktivně.“ Základním kamenem konceptu je vytvoření aktivní inteligentní obálky budovy, která reaguje na své přirozené prostředí i klimatické podmínky měnící se v čase běžného roku. Stavby charakterizují promyšlené výpočty přirozeného osvětlení zajišťující světelnou pohodu po celý rok,  v kombinaci s využitím sluneční energie na elektřiny a na ohřev vody pro vytápění i běžnou spotřebu.

„Zatím stojí první dvě stavby – rodinný dům v dánském Aarhusu a vzdělávací centrum Green Lighthouse v Kodani. Následovat bude rodinný dům v Rakousku, zajímavá rekonstrukce dvojdomu v Hamburku a dva příklady individuální výstavby typické pro místo svého vzniku – Velkou Británii a Francii.“ Aby projekt splnil podstatu experimentu, budou na základě inzerátů postupně vybraní uživatelé stavby, kteří umožní roční sledování nejdůležitějších ukazatelů. „Po ukončení experimentu nabídneme stavby – kromě Lighthousu – na běžný realitní trh. Rodiny nemusí plnit žádné zvláštní podmínky, mají jen minimální omezení související s konceptem stavby. My nechceme jejich chování modelovat, naopak, oni mají svým chováním umožnit získat výsledky, které se dosud shromažďovaly jen teoreticky.“

Architekty jsou v každém z případů místní mladí tvůrci – jejich výběr ovlivnili lokální podmínky projektu. Někde jde o nejlepší studentský projekt (Německo), v Rakousku například vítěz vzešel ze soutěže.

Na otázku, jaký má smysl povídat dnes o aktivních domech, když jsme nezvládli ani abecedu těch pasivních, Lone Feifer odpovídá: „Podstatou pasivního konceptu bylo naučit stavební firmy poctivě stavět. My jsme se to už naučili a naše nároky stouply – je správné trvat na kvalitě zhotovení, izolacích a detailech, u nichž nesprávná realizace může přinést uživatelům podstatné problémy. Nesmíme však ztrácet ze zřetele ani důraz na kvalitu bydlení, vnitřního prostředí staveb. Důležitá je nejen spotřeba stavby, ale i to, jak se podepíše na svém okolí. Proto my vidíme budoucnost v aktivních budovách s nulovými emisemi CO₂,“ dodává Lone Feifer.

Matej Šišolák
Foto: autor

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.