Torzo do krajiny patří. Letošní laureáti Ceny Břetislava Štorma ukazují, jak na památkovou péči
Porota Ceny Břetislava Štorma vybírala nejlepší práce v oblasti památkové péče. Studentské projekty reflektují rozdílné přístupy k rekonstrukcím památkových objektů a zasahují i do odborné debaty. Oceněná diplomová práce se stala součástí dokumentace pro nominaci Žatecka na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Soutěž o Cenu Břetislava Štorma již 14 let sleduje práci studentů a studentek Fakulty architektury ČVUT na projektech památkové péče. Cílem soutěže pořádané Ústavem památkové péče FA ČVUT je podpora zájmu o obor a zvyšování připravenosti pro praxi v oblasti péče o památky. Ocenění nese název po významném českém památkáři, architektu, grafiku a ilustrátoru Břetislavu Štormovi. Slavnostní vyhlášení tří posledních ročníků, pořádané po covidové přestávce, se konalo 23. června 2022 v usedlosti Kotlářka.
„Cena je povzbuzením pro studentky a studenty architektury, kteří se na objekty dokáží dívat v historickém i místním kontextu, a přitom je citlivě a funkčně zasadit do současnosti. Tím je vrací zpátky do života,“ říká děkan FA ČVUT Dalibor Hlaváček.
Radikální konzervace torza
Vítězkou 14. ročníku se stala Eliška Houdová z ateliéru Girsa s projektem konzervace torza paláce zámku Zvířetice. Práce představila dva rozdílné přístupy k opravám torzální architektury. V konzervační variantě autorka navrhla zajištění korun zdiva, stabilizační zásahy, zazdění kaverny a výklenků, opravy kamenných ostění, konzol a lomového zdiva. V radikálnější verzi poučené rekonstrukce je dostavba dovedena do maximální možné míry díky nálezovým situacím a historickým pramenům, jimiž je rekonstrukce podložena.
Přístup k opravám torzální architektury je stále předmětem odborné debaty a názorových střetů. Citlivé konzervační opravy dokážou památce prodloužit život, neuvážlivé zásahy do historického zdiva mohou dopomoct k jejímu zániku. Projekt E. Houdové ukazuje, že torzo jako silueta má v krajině své místo.
„Autorka projektu navrhla citlivé konzervační opravy, které mohou prodloužit životnost památky. Díky profesionálnímu zpracování, opoře v nálezové situaci a historických pramenech by tato práce obstála při skutečné obnově torza podle standardů památkové péče,“ uvedl předseda poroty doc. Martin Horáček, historik architektury z Katedry dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu památkové péče Fakulty architektury v Brně.
Jak obnovit náves a revitalizovat krajinu
Vítězný projekt 12. ročníku zpracovala Klára Bohuslavová. Ocenění získala za urbanistickou studii revitalizace území žatecké chmelařské krajiny v okolí zámku Stekník. Autorka řeší komplexní obnovu krajinných prvků, návrh pěších tras, naučných stezek a cyklostezek, dopravní obslužnost území, návrh nových turistických atraktivit a zázemí. „Kvalitu tohoto návrhu podtrhuje, že se práce stala součástí dokumentace pro nominaci Žatecka na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO,“ uvedl k projektu Horáček.
Cenu Břetislava Štorma byla poprvé vyhlášena v roce 2009. Pořádá ji Ústav památkové péče Fakulty architektury ČVUT v Praze ve spolupráci s Českým národním komitétem ICOMOS (Mezinárodní rady památek a sídel). Předsedou poroty je vždy respektovaná osobnost z oboru architektury a památkové péče.
Pojmenování nese po významném českém památkáři, architektovi, grafikovi a ilustrátorovi Břetislavu Štormovi (1907–1960).
Během působení ve státní památkové péči se angažoval při úpravách řady významných objektů, zejména hradů a zámeckých areálů. Podle jeho návrhu a metodického vedení byly prováděny záchranné stavebně restaurátorské práce zejména na hradech Kost, Švihov, Buchlov, Křivoklát a Karlštejn. Významné bylo jeho angažování při úpravách zámků v Chlumci nad Cidlinou, Boskovicích, Klášterci nad Ohří a při rehabilitaci zámeckých zahrad v Jaroměřicích nad Rokytnou, Rájci nad Svitavou, Veltrusích, Mnichově Hradišti, Jemništi či v Liblicích.
