Ústavu územního rozvoje by se měly rozšířit pravomoci
Ústavu územního rozvoje v Brně by se měly rozšířit pravomoci a kompetence. Shromažďoval a poskytoval by důležitá data, měl by i výzkumnou část. Počítá s tím nový stavební zákon, který je v připomínkovém řízení. Na setkání s novináři to dnes řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Podle předsedy České komory architektů Jana Kasla by jako inspirace mohl sloužit Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
Ústav územního rozvoje v Brně byl založen v roce 1994 a je organizační složkou státu, zřízenou ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Působí v oborech územní plánování, regionální politika, bydlení a bytová politika, programy územního rozvoje regionů a obcí České republiky a cestovní ruch.
„Dobře si uvědomujeme, že v zákoně je potřeba zohlednit politiku architektury. My dokonce máme Ústav územního rozvoje v Brně. Nicméně by bylo potřeba rozšířit tento ústav o další kompetence. Je potřeba, aby shromažďoval a poskytoval data, abychom mohli v daném území kvalitně rozhodovat. Měl by mít také výzkumnou část,“ uvedla Dostálová.
Podle Dostálové by nasbíraná data dala lepší přehled například o tom, kolik v daném regionu chybí bytových domů. „U liniových staveb zase může být dalším kritériem třeba to, jak se oceňují pozemky, jak je to s vyvlastňováním. Řešením by mohly být i cenové mapy pro tyto liniové stavby. Spolu s Českou komorou architektů se snažíme najít optimální řešení, které bychom zapracovali do zákona. Považuji za důležité zdůraznit, že nevzniká žádný nový úřad. Pouze se mu rozšíří pravomoci a kompetence,“ doplnila ministryně.
Předseda ČKA Jan Kasl, který byl v letech 1998 až 2002 pražským primátorem, uvedl, že Ústav územního rozvoje by se mohl inspirovat Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy. „Měl by být také vědeckovýzkumným pracovištěm. A to je velká ambice, kterou by mělo ministerstvo pro místní rozvoj pomoci naplnit. A ať mu zákon umožní, aby se zabýval studiem dat. Dneska máme spoustu dat v cloudech, ale nemáme z toho žádné informace, neumíme s nimi pracovat. A ať ten ústav zůstane v Brně. Žádný pragocentrismus,“ řekl Kasl.
Podle něj ČKA připravovaný stavební zákon spíše podporuje, když z tezí, které komora v roce 2017 při oznámení původního záměru přijala, jich je naplněna zhruba polovina. „My vnímáme úplně nemožnou situaci, která ve stavebnictví nastala. Vidíme tam jeden problém, který se týká územního plánování a pro mě nepochopitelného postoje starostů, kteří dosáhli toho, že stavební úřady první instance nebudou integrovány do státní stavební správy,“ dodal Kasl.
MMR se v polovině ledna domluvilo se Svazem měst a obcí, že úředníci odpovědní za stavební řízení na úrovni obcí nebudou převedeni do nového státního modelu. Původně mělo pod stát přejít 13.500 úředníků, nyní to bude asi 7000.
Vláda si od nového stavebního zákona slibuje výrazné zrychlení a zjednodušení schvalování staveb. Podle údajů Světové banky patří Česko ve vyřízení stavebního povolení na 157. místo ze 190 porovnávaných zemí. K návrhu paragrafového znění přišlo asi 4500 zásadních připomínek. Spousta z nich se ale překrývá, reálně to tedy bude méně. Vláda kvůli tomu prodloužila připomínkové řízení o dva měsíce do konce března.
Norma má řadu kritiků. Mezi nejčastější výtky patří to, že nahrává developerům a nechrání veřejné zájmy. Podle některých oponentů je dokonce protiústavní. Dostálová již dříve uvedla že v připomínkovém řízení je ochotná dělat kompromisy, ovšem nesmí být porušen cíl zákona. Vláda počítá s jeho platností od začátku příštího roku. Účinnost bude podle Dostálové nabíhat postupně, nejzazší termín je polovina roku 2023.
Zdroj: ČTK
