Univerzity i městská hala. O Českou cenu za architekturu se uchází 170 děl
O titul v letošním, již 6. ročníku České ceny za architekturu (ČCA) se uchází 170 děl. Mezinárodní odborná porota z nich vybere užší okruh nominovaných, který bude oznámen na nominačním večeru 24. června.
Nejvyšší ocenění, tedy Finalisté ČCA a držitel Hlavní ceny ČCA, budou vyhlášena na slavnostním galavečeru 11. listopadu. Udělena bude také Cena za výjimečný počin, jejíž výběr provádí Akademie a Grémium ČCA, a Ceny partnerů.
Do soutěžní přehlídky České komory architektů se letos mohla přihlásit díla realizovaná na území České republiky v posledních pěti letech, mezi roky 2016 až 2020. Více než polovina realizací (96) byla dokončena vloni, více než čtyři pětiny pak dohromady za poslední dva roky (146). Novostavby podobně jako v předchozích ročnících převládají nad rekonstrukcemi a činí tři pětiny z přihlášených projektů (102).
I letos se potvrzuje, že důležitým tématem výstavby v České republice je bydlení. Rodinné a bytové domy, rezidenční komplexy, chaty i chalupy tvoří dvě pětiny přihlášených děl (70). Katalog všech přihlášených realizací je volně přístupný na webu soutěžní přehlídky.
Převažují soukromé investice, mezi veřejnými jsou i realizace ze soutěže
Za dvěma třetinami projektů (113) stojí soukromí investoři. U veřejných zakázek pět staveb přihlášených do letošního ročníku přehlídky vzešlo z architektonické soutěže s potvrzením regulérnosti od České komory architektů. Jedná se o Budovu Univerzity J. E. Purkyně, Ústí nad Labem, Fakultu humanitních studií UK – přestavba menzy, Koleje 17. listopadu, Městskou halu Modřice, Nádražní – Městskou třídu Žďár nad Sázavou a Revitalizaci historického jádra obce Tetín.
Třetina děl realizovaných v Praze
Z přihlášených realizací vznikla téměř třetina v Praze (54), pokud k nim přičteme i ty, které byly postaveny v Brně (15), jsou to již dvě pětiny všech soutěžících staveb. Mezi regiony pak rovněž vedou v počtu přihlášených děl kraje přiléhající k dvěma největším městům – Středočeský (15) a Jihomoravský (bez Brna 11). Zajímavý je v každém ročníku přehlídky údaj o průměrné délce realizace stavby (od projektu po dokončení stavby), která u letošních soutěžících staveb činí 3 až 4 roky, což je trochu déle, než v předchozích letech.
Udržitelnost
Pořadatel letos začal sledovat aspekt udržitelnosti soutěžících realizací. Údaj uvedly tři pětiny autorů (103), přičemž jako udržitelná stavba byla označena třetina přihlášených děl (59). Většina autorů posuzovala udržitelnost stavby z pohledu energetických úspor:
- orientací budovy vůči světovým stranám
- minimalizací tepelných ztrát – kompaktností obálky a jejím zateplením (případně částečným zakrytím zeminou)
- využíváním obnovitelných zdrojů (např. na vytápění: sluneční energie – fotovoltaické panely, sluneční kolektory + geotermální energie – tepelná čerpadla; akumulace do baterií)
- minimalizují umělé osvětlení, využívají co nejvíce denního světla
- instalují řízené větrání s rekuperací a podporují přirozené proudění vzduchu.
Sledována jsou opatření modrozelené infrastruktury, mnozí kladou důraz na životní cyklus stavby – tedy i proces výstavby, při níž upřednostňují rekonstrukci / konverzi / revitalizaci stávající stavby před demolicí, využívají recyklovaných a recyklovatelných materiálů, stavebních materiálů šetrných k životnímu prostředí, dbají na minimalizaci stavebního odpadu či využívání lokálních materiálů a zdrojů atd. Mnozí se snaží minimalizovat zábor úrodné orné půdy či lesa.
Mezinárodní odborná porota
Práci architektů bude hodnotit sedm erudovaných zahraničních expertů v čele s předsedou Yashou Jacobem Grobmanem (Izrael), architektem aktuálně působícím v akademické sféře, specializujícím se na potenciál digitálního modelování v procesu navrhování a také na udržitelnost v architektuře.
Dalším porotcem je krajinářský architekt a urbanista Bart Brands (Nizozemsko), na jehož kontě je realizace řady veřejných prostranství včetně univerzitních kampusů a jejich částí. Původem mexický architekt a urbanista Eduardo Cadaval (Mexiko/Španělsko) má svoji druhou základnu v Barceloně a stojí za desítkami projektů realizovaných ve Spojených státech, Španělsku i Mexiku, současně aktivně působí na akademické půdě.
Irakli Eristavi (Slovensko) je architekt, jehož realizace sbírají četná ocenění. Například projekt obnovy košických kasáren na Kulturpark získal v roce 2014 ocenění CEZAAR, ARCH i Cenu Dušana Jurkoviče. Cenu CEZAAR získalo také Náměstí Centrum v Prešově v roce 2018.
Dalším porotcem je architekt, urbanista a krajinářský architekt, ale rovněž i teoretik a kritik Antonio Longo (Itálie), který se ve své práci zaměřuje na veřejná prostranství a parky a jejich navrhování, městskou krajinu, urbanismus a strategické plánování. Architekt Balázs Marián (Maďarsko) se věnuje praxi ve vlastním budapešťském ateliéru a aktivně působí také na akademické půdě. V roce 2019 získal za svoji práci nejvyšší maďarské profesní ocenění, Cenu Miklóse Ybla.
Členem poroty je rovněž krajinářský architekt Peter Veenstra (Nizozemsko), který vede řadu mezinárodních projektů, nejen na domácí půdě, ale také v Číně. Spolupracuje na soutěžních návrzích. Věnuje se také výzkumu navrhování a působí jako lektor a poradce v oblasti územního plánování. Při navrhování se snaží o implementaci inovativních myšlenek do jednoduše realizovatelných projektů.
Díla přihlašovali sami architekti i nominovali odborníci
Své práce mohli do soutěže přihlásit jak sami autoři, tak jejich přihlášení mohlo být iniciováno členy Akademie České ceny za architekturu. O ocenění se mohla ucházet i díla přihlášená do předchozích ročníků, vyjma těch, které se v nich dostaly mezi užší okruh nominovaných. Podrobnější seznámení s jednotlivými projekty přinese katalog nominovaných projektů a následné výstavy v regionech.
