Uprchlická krize: Je nutné podpořit dostupné bydlení, tvrdí ministr
V souvislosti s uprchlíky z Ukrajiny je třeba podpořit obecní bytové fondy a uvažovat o dostupném bydlení - a to včetně startovního nájemního bydlení. Uvedl to ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Ministerstvo uvedlo, že o tématu Bartoš jednal na ministerské konferenci organizované francouzským předsednictvím EU. ČR bude EU předsedat od 1. července 2022.
„Otázka bydlení je klíčová a důsledky současné situace na Ukrajině nám dají pocítit jak moc. Problémy energetické krize a nedostupného bydlení se týkají mnoha zemí Evropské unie. Chceme urychlit výstavbu dostupného bydlení, které se nyní stává naléhavou záležitostí pro statisíce či dokonce miliony uprchlíků z Ukrajiny i pro všechny občany zemí EU, kteří poskytují neuvěřitelnou podporu obětem této nevyprovokované agrese,“ řekl Bartoš.
Podle ministra je namístě uvažovat o dostupném bydlení pro daleko širší skupiny lidí, které zahrnuje i startovní nájemní bydlení. Postavil se i za posílení projektů, které vedou k podpoře obnovení obecních bytových fondů, podpůrné finanční nástroje a různé formy vlastnického bydlení.
Většina budov nevyhovuje
Téma bydlení je na rozhraní několika evropských politik a týká se několika iniciativ Komise, jakými jsou Evropská zelená dohoda (European Green Deal), Renovační vlna (Renovation Wave), Nový evropský Bauhaus (New European Bauhaus) a Iniciativa za dostupné bydlení (Affordable Housing Initiative). Členské státy EU podle MMR na konferenci sdílely jednotlivé příklady z kroků, které podnikají v oblasti bydlení.
„Bytové domy a budovy jsou zodpovědné za přibližně 40 procent celkové spotřeby energie v EU. Naprostá většina budov v EU byla postavena před více než 20 lety a neodpovídá současným a budoucím výzvám spojených s klimatickými změnami. Pokud bychom tyto budovy kvalitně renovovali, představovalo by to velký potenciál pro snížení spotřeby energie a emisí ze skleníkových plynů,“ uvedl Bartoš.
„Především by to umožnilo jednodušeji dosáhnout snížení energetické závislosti naší země na dodávkách fosilních paliv z Ruska. A to ani nemluvím o největším benefitu, tj. menších nákladech na bydlení pro občany ČR,“ zdůraznil Bartoš.
S ohledem na koordinaci předsednictví EU se Bartoš sešel také se švédským státním tajemníkem Mattiasem Landgrenem a řešili spolu koordinaci aktivit v rámci předsednického trio. Švédsko totiž bude EU předsedat od 1. ledna 2023. Podle vyjádření Bartoše jednali o možnostech změn v problematice veřejné podpory pro zvýšení dostupnosti bydlení širším skupinám lidí.
