Úsporné bydlení láká hlavně mladé. Dotace využila zatím jen desetina Čechů

Zájem o ekologičtější a energeticky úsporné bydlení v Česku stoupá – přibližně dvě třetiny populace o něj podle aktuálního průzkumu agentury NMS Market Research pro Raiffeisenbank projevují zájem. Přesto konkrétní kroky podniká zatím jen desetina lidí. Největší ochotu ke změně vyjadřují mladí lidé a obyvatelé menších obcí.

Dotaci na renovaci či pořízení zařízení využívajících obnovitelné zdroje zatím získalo 14 procent Čechů, o tři procentní body více než v roce 2022. Zjištění vychází z reprezentativního šetření mezi 1010 respondenty, jehož výsledky má k dispozici ČTK.

Zájemci mohou využít dva hlavní programy státní podpory – Novou zelenou úsporám Light (NZÚ Light) a Oprav dům po babičce, oba spravované Státním fondem životního prostředí (SFŽP) pod ministerstvem životního prostředí.

Zatímco NZÚ Light nabízí dotace na dílčí renovace, jako je zateplení oken nebo stropů, program Oprav dům po babičce cílí na komplexní renovace domů. Při splnění podmínek lze získat až milion korun nebo výhodný úvěr. Maximální částka pro menší rekonstrukce, jako je výměna oken či zateplení fasády, činí 150 000 korun.

Fotovoltaika vede, mladí lidé plánují investice častěji

Z průzkumu vyplývá, že lidé nejčastěji využívají dotace na pořízení fotovoltaických systémů (35 %), následuje zájem o zateplení domů a výměnu oken (shodně po 24 %). Především v menších obcích do 5000 obyvatel jsou programy hojněji využívané.

Do budoucna plánuje čerpání dotací 27 % respondentů, což je výrazný nárůst oproti roku 2022. Největší zájem projevuje věková skupina do 24 let, kde by o podporu chtělo žádat 42 % lidí. Nejčastěji plánují právě investice do fotovoltaiky a zateplení.

Bariéry: nedostupnost nemovitostí a nedůvěra ve stát

Více než čtvrtina dotázaných uvedla jako hlavní překážku pro využití podpory fakt, že nevlastní nemovitost, na kterou by bylo možné dotaci aplikovat. Mezi další bariéry patří nedostatek informací nebo obavy z administrativní zátěže. Starší lidé navíc často zmiňují nedůvěru v efektivitu státní podpory.

Jako nejdůvěryhodnější zdroj informací o dotačních programech označilo 43 % respondentů Ministerstvo životního prostředí, kterému věří dvě třetiny populace. Bankám a stavebním spořitelnám v tomto ohledu důvěřuje 63 % lidí, nicméně aktivně je jako informační kanál uvádí pouze 15 % dotázaných.