Zákon o bydlení prošel. Odborníci: Chybí systémová ambice

Zákon o podpoře bydlení, který 16. dubna schválila Poslanecká sněmovna, je podle iniciativy Za bydlení důležitým krokem k systémovému řešení bytové nouze v České republice. Přesto experti sdružení v této platformě upozorňují, že finální podoba zákona postrádá ambici původního návrhu. Dokument vznikal pod vedením bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), nicméně po odchodu Pirátů z vlády doznal významných změn.

„Nyní považujeme za klíčové, aby návrh zákona stihl projít zbývající částí schvalovacího procesu do konce stávajícího volebního období. Zákon je totiž nezbytným předpokladem jak pro systémové ukotvení fungujících nástrojů předcházení vyloučení ze standardního bydlení, tak potírání obchodu s chudobou,“ uvedl Mikoláš Opletal z iniciativy Za bydlení.

Zákon zavádí nástroje prevence, kritici varují před byrokracií

Cílem legislativní normy je podpora lidí ohrožených bytovou nouzí prostřednictvím nově vytvořených kontaktních míst a systému garancí pro soukromé pronajímatele. Ten by měl usnadnit obcím práci s vlastní bytovou infrastrukturou a zároveň motivovat majitele prázdných bytů k jejich pronájmu.

Náměstkyně olomouckého primátora Kateřina Dobrozemská (ProOlomouc a Piráti) uvedla: „Z pohledu obce, která usiluje o koncepční řešení a především prevenci propadu domácností do bytové nouze, vítáme výsledek dnešního hlasování Poslanecké sněmovny. (…) Věřím, že v každé obci najde uplatnění jak poradenství, tak nástroj bydlení s garancemi.“

Zákon nicméně čelí kritice z řad opozice. Hnutí ANO a SPD jej označila za příliš složitý a nákladný, přičemž podle jejich názoru nepřinese nové byty na trh. Skeptické je i sdružení Motoristé sobě, které v reakci pro ČTK uvedlo: „Kontaktní centra, která mají pomáhat lidem v bytové nouzi, budou ve skutečnosti rozdělovat neexistující byty. Tento systém povede k chaosu, nepřipravenosti a zneužívání.“

Osekání parametrů i diskuze o příjmové hranici

V původním návrhu se počítalo s tím, že kontaktní místa vzniknou ve všech 205 obcích s rozšířenou působností. Sněmovní výbor pro veřejnou správu však jejich počet snížil na 115 a jejich vznik ponechal na rozhodnutí jednotlivých samospráv. Prioritou budou regiony s vyšším podílem obyvatel ohrožených ztrátou bydlení.

Diskuzi vyvolalo rovněž nastavení příjmové hranice pro přístup k podpoře. Pozměňovací návrh Jiřího Havránka (ODS) původně určoval hranici na 1,43násobek životního minima. Ministerstvo pro místní rozvoj však později oznámilo dohodu o navýšení na koeficient 1,6. Podle iniciativy Za bydlení byl původní limit příliš přísný a ohrožoval funkčnost celého systému.

Odborníci doufají v efektivní implementaci

Přes kritické připomínky vnímají někteří odborníci zákon jako průlomový. Podle sociologa a odborníka na bydlení Martina Luxe z Akademie věd jde o významný milník v dlouhodobé snaze o systémovou reformu.

„Po tomto zákonu se volá od poloviny 90. let a i když bylo několik pokusů, všechny selhaly. Je to opravdu obrovský úspěch a jsem si jist, že nový zákon bude efektivně řešit akutní bytovou nouzi, stejně jako ji předcházet,“ uvedl Lux.

Zákon nyní zamíří do Senátu. O jeho definitivní podobě tak bude ještě rozhodováno, přičemž odborná veřejnost očekává, že se v závěrečné fázi podaří uchovat alespoň základní funkční rámec navrhované podpory.