Zásadní průlom? Ministři jednali o novele stavebního zákona s experty a přislíbili řešení

Významný posun v diskusi o budoucnosti stavebního práva v České republice přineslo páteční jednání Platformy pro zdravý stavební zákon na Ministerstvu pro místní rozvoj. Přítomní ministři Ivan Bartoš a Martin Kupka potvrdili snahu přijmout řešení, která umožní integraci dotčených orgánů státní správy, a to při zachování sítě stavebních úřadů dle požadavků Sdružení měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv.

Již dříve byla v podobné pracovní skupině diskutována oblast územního plánování, ve které se ukázala vůle dosáhnout shody především v oblasti jednotného standardu územních plánů či otázky městských stavebních předpisů, ke konkrétní shodě je nicméně potřeba ještě mnohé odpracovat.

Oba návrhy se dle vyjádření obou ministrů promítnou do stávajícího znění novely, kterou v polovině prosince 2022 projedná v prvním čtení Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.

Věcná diskuze

„Oceňujeme nejen věcnou diskusi, kterou ministři Bartoš a Kupka ve věci novely stavebního zákona vedou, ale také připravenost naslouchat a hledat věcné řešení,“ říká za Platformu pro zdravý stavební zákon Jan Kasl, předseda České komory architektů.

„Čistá integrace v podobě nezávislé státní správy je politicky nedosažitelná, ale integrace stavebních úřadů na obcích s rozšířenou působností s detašovanými úřady na pověřených obcích by byla také dobrým řešením, bohužel odmítaným starosty. V rámci hledání přijatelného konsensuálního návrhu je nicméně dosažená shoda nad Společným řízením přijatelným řešením, které má podporu Platformy a může být důležitým milníkem ve snaze dosáhnout expertní shody nad budoucností českého stavebního práva,“ dodává Kasl.

Podle Tomáše Kadeřábka z Asociace developerů České republiky je integrace nezbytným prvkem stavebního zákona, chceme-li celý proces stavebního povolení zjednodušit a zkrátit. „Jsme rádi, že se podařilo překlenou propast mostem vzájemného jednání. Vysvětlení základních principů pomohlo vzájemnému hlubšímu porozumění problému, především pokud jde o nastavení principů skutečné a efektivní integrace, na kterých vznikne konsensuální pozměňovací návrh. Ten se stane součástí novely, která je nyní v Poslanecké sněmovně,“ říká Kadeřábek. „Principu jednoho řízení a jednoho razítka sice dosaženo nebude, v maximální možné míře se k němu nicméně přiblížíme,“ dodává Kadeřábek.

Za zásadní průlom v jednání označil setkání také prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Jiří Nouza. „Následující týdny budou náročné, protože na základě domluveného konceptu je nyní potřeba připravit samotný pozměňovací návrh. Právě detaily jsou někdy tím nejkomplikovanějším a zároveň nejdůležitějším. Za Platformu slibujeme úzkou spolupráci a nabízíme maximální podporu domluvenému řešení. Věříme, že pokud je vůle a shoda na principech, budeme schopni se přes dílčí výzvy přenést,“ věří Nouza.

„Na začátku existence Platformy pro zdravý stavební zákon jsme si vzali za své abstrahovat od politiky a soustředit se na obsah. V tom chceme pokračovat i v dalších měsících – výsledky vzájemných jednání dávají naději, že se do poloviny roku 2023 dočkáme legislativy, která může skutečně přinést zásadní zlepšení, a přitom být stabilní na další roky bez obavy v další změny,“ uzavírá Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy.

Uskupení chce smysluplné změny

Platforma pro zdravý stavební zákon formálně vznikla v listopadu 2022 v reakci na návrh novely stavebního zákona, kterou do Parlamentu ČR poslala česká vláda. Hlavním cílem Platformy je modernizovat legislativu územního plánování, která bude odrážet společenskou potřebu realizovat politiku územního rozvoje a Politiku architektury a stavební kultury na svěřeném území.

Uskupení chce dosáhnout smysluplné integrace v oblasti stavebního řádu, která je primární podmínkou pro skutečně funkční nastavení systému a dosažení principu „jednoho povolení a jednoho razítka na jednom úřadě“ i ve stávajícím modelu přenesené působnosti na obce a kraje. Platforma se také chce podílet na tvorbě následných vyhlášek a norem tak, aby modernizovaly stavebnictví, omezovaly zbytné regulace a odrážely praktické zkušenosti a příklady dobré praxe z okolních zemí.