Zatopený hnědouhelný důl u Ústí nad Labem získá novou podobu. Postará se o ni švédský ateliér

Švédská architektonická kancelář Mandaworks AB zvítězila v mezinárodní krajinářsko-urbanisticko-architektonické soutěži jezera Milada nedaleko Ústí nad Labem. Získalo kromě finančního ocenění možnost pracovat na koncepční studii a dalších projektech ve spolupráci s Palivovým kombinátem Ústí (PKÚ), který území po těžbě hnědého uhlí spravuje.

Do soutěže vyhlášené před rokem se přihlásilo 15 týmů. V lednu odborná porota vybrala tři, které zpracovaly konkrétní návrhy. „O vítězi rozhodl největší respekt k hodnotám definovaným ve vizi Milada. Byl to skvěle provázaný koncept, který řeší zásadní udržitelný rozvoj. Vhodně byl poskládán koncept a představa o jeho následné realizaci,“ uvedl náměstek ředitele PKÚ a člen poroty Petr Kubiš.

Vítězný tým získal právo jednat o následných zakázkách. V rámci koncepční studie se dopracuje návrh, vzniknou etapy pro realizace, spočítá se finanční náročnost a podobně. „Pokud bude tento dokument akceptován všemi partnery, včetně našeho zakladatele ministerstva průmyslu a obchodu, měl by se stát základním řídícím dokumentem, podle něhož se bude v území postupovat,“ uvedl Kubiš.

Druhou zakázkou pro vítěze je zpracování tzv. design manuálu území, dokumentu, který by měl sjednocovat architekturu v území. Všechny investice by se jím pak měly řídit. Třetí zakázkou je zpracování projektové dokumentace ke konkrétnímu stavebnímu záměru obsaženém v návrhu jako je rozhledna, odpočívadlo.

„To by mělo veřejnosti ukázat, že se něco děje, nebudeme teď čekat třeba tři roky, než se připraví nějaká velká stavba, ale chceme hmatatelný projekt, který bude demonstrovat kvality vybraného řešení,“ řekl Kubiš.

Soutěž na jezero Milada byla zahájena 8. června 2020. Žádosti o účast, jejichž součástí bylo i portfolio referenční prací podalo celkem 15 týmů, z nichž porota vybrala šest soutěžících. Ti předložili v prosinci 2020 své návrhy do 1. fáze soutěže. Z těchto návrhů porota vybrala tři, které postoupily do 2. fáze soutěže. Pro tyto tři návrhy porota formulovala doporučení k jejich dopracování, ale i otázky, na které chtěla ve 2. kole znát odpovědi.

Porota, ve které zasedali krajináři Klára Salzmann, Jitka Trevisan, urbanista Filip Tittl, architekt dánské BIG a ústecký rodák Jan Magasanik a odborníci na městské a strategické plánování Milota Sidorová, Ondřej Špaček a Miroslav Janovský a zástupci PKÚ, Ústeckého kraje a měst Ústí nad Labem, Chabařovice, Trmice, obce Řehlovice i ministerstva průmyslu a obchodu rozhodla o vítězi jednomyslně.

Vyhlídková věž, odpočívadlo i stavební zástavba

Švédské studio bude také zpracovávat aktualizaci územní studie jezero Milada. „Musíme nalézt cestu, aby Ústecký kraj studii akceptoval a aby ji mohl zpracovat vítězný tým,“ řekl Kubiš. Pátou oblastí spolupráce je poradenská činnost.

Z předložených návrhů vítězný podle poroty nejvíce zohledňuje současný stav a podává velmi konkrétní návrhy řešení. „Koncept není postaven na megalomanských nových stavbách či areálech, je flexibilní není tedy prioritně odvislý od ekonomické konjuktury – návrh se tak jednoznačně jeví jako realizovatelný,“ uvedla ve svém hodnocení porota. Návrhy včetně vítězného si veřejnost může prohlédnout v ústeckém muzeu.

„Je to obrovská čest stát na stupínku vítězů,“ uvedl Cyril Pavlů ze studia Mandaworks AB. „Zamýšleli jsme se nad tím, zda se budeme dívat dopředu nebo dozadu. Tak jsme se rozhodli, že minulost může být inspirací pro budoucnost,“ uvedl.

Zakladatel ateliéru Mandaworks Martin Arfalk uvedl: „Jsme velice potěšeni, že náš návrh získal 1. cenu, a že máme příležitost přispět k formování budoucí podoby této jedinečné krajiny. Území má za sebou již mnoho razantních proměn. Ve snaze vyvážit tuto historii jsme se rozhodli založit náš návrh na citlivém přístupu respektujícím a posilujícím stávající hodnoty. Zaměřili jsme se proto na strategie k posílení, kultivaci a rozkvětu stávající krajiny a rozvoji nových architektonických a krajinářských nástrojů, jak tuto oblast pro místní komunity a návštěvníky dále zatraktivnit.“

Svůj návrh pojmenovali Živá krajina. Obsahuje několik objektů v krajině jako vyhlídková věž, odpočívadlo, instalace na jezeře. Plocha je rozdělena na prostor pouze pro přírodu, sportoviště a rekreaci a místo pro stavební zástavbu nazvanou Nové Vyklice. Vyklice byly jednou z obcí, která byla kvůli těžbě zbourána.

Rekultivované území se má vrátit zpět lidem

Území kolem dnešního jezera Milada, které leží na pomezí Krušných hor a Českého středohoří, mezi městy Ústím nad Labem a Teplicemi, si v minulosti prošlo překotnými změnami. V polovině minulého století původně úrodná, intenzivně osídlená zemědělská krajina s řadou hlubinných dolů z velké části zanikla založením rozsáhlého hnědouhelného povrchového lomu.

Zrušena byla řada vesnic, zpřetrhány byly krajinné vazby, ale i vztah lidí k místu, kde žili. Na konci století byla těžba ukončena a nastalo období rekultivace. Jejím výsledkem je jezero o ploše téměř 250 ha a navazující nová krajina o rozloze 870 ha. Dnes je rekultivované území navraceno zpět krajině a lidem, budovány jsou nové vazby.

Palivový kombinát Ústí, státní podnik je právním pokračovatelem těžebních organizací, které se zabývaly těžbou energetických surovin v celé České republice. V roce 1991 bylo rozhodnuto o zastavení těžební činnosti státního podniku Palivový kombinát Ústí a došlo k transformaci činnosti na revitalizaci území zasažených těžbou.

V současnosti realizuje státní podnik formou sanace a rekultivace likvidaci následků hornické činnosti v oblasti těžebního průmyslu a podílí se na komplexní revitalizaci a resocializaci krajiny dotčené těžební činností. Je správcem území jezera Milada jehož rekultivaci realizuje.