Bubny se mají přeměnit v moderní čtvrť

Vyřazené památky

Původní koncové nádraží bývalé Buštěhradské dráhy se datuje od roku 1868, k dalšímu rozšíření však došlo v následujících letech, kdy okolní pole a pastviny Státní dráhy proměnily v nákladové a seřaďovací nádraží s dílnami, výtopnou pro lokomotivy, točnou a dvěma podélnými remízami. Později ke stavbám přibyla staniční budova a domek s vodojemem. V posledních dekádách 20. století nádražní prostory sloužily zejména jako remíza vládních salónních vozů, význam železniční stanice v Bubnech po dokončení nádraží Praha – Holešovice však poklesl. Významné objekty nádraží, na kterých pracovali württemberští architekti Theodor Hoffmann a Franz Wilhelm, byly prohlášeny národními památkami až v roce 2004.

Ve stejném roce však přibližně pětadvacet hektarů parcel od Správy železniční a dopravní cesty odkoupila společnost Orco. Ta hodlá přeměnit někdejší průmyslovou zónu v novou moderní čtvrť a o zachování či renovaci památkových objektů neprojevila zájem: „Celkově jsme požádali o vyřazení 5 budov. Všechny tyto budovy již byly vyřazeny, a to mimo jiné z důvodu, že byly využívány k různým sekundárním funkcím, které vyvolaly nepovolené stavební úpravy v důsledku čehož byla jejich autenticita ztracena. Budovy byly navíc v roce 2002 poškozeny povodní a jsou nadále v dlouhodobě kritickém technicko-stavebním stavu.

Naše společnost prozatím nerozhodla o jejich budoucím využití,“ uvedla pro ASB společnost Orco. Ministerstvo kultury tedy na základě doporučení Národního památkového ústavu spolu s památkovým odborem pražského magistrátu budovy z registru památek vyřadilo. Proti tomu se postavili mimo jiné i odborníci z Výzkumného ústavu pro průmyslové dědictví, podle kterých stavby obsahují autentické konstrukční a stavební detaily a v novém využití areálu by měly být zachovány. Tento názor památkáři uznali za opodstatněný při posuzování druhé, dodatečné žádosti společnosti Orco, tentokrát o zrušení památkové ochrany posledního chráněného areálu s vodárnou.

Podle dobře informovaného zdroje, který však nechce být jmenován, památkáři v posudku vypracovaném pro ministerstvo kultury zrušení prohlášení za kulturní památku nedoporučují: „…objekt je nedílnou součástí historického areálu nádraží Praha-Bubny z r. 1869. Ačkoliv v rámci areálu nepatří ke slohově nejspecifičtějším a nejhodnotnějším (včetně dodatečných zásahů), je nutno jej respektovat v rámci areálu včetně možného vkomponování do nového konceptu, s možností dalších úprav.“ Konečné rozhodnutí tedy leží na ministerstvu kultury. Osud již vyřazených památek je však zpečetěn, a tak se Orco nyní může zabývat jinými důležitými otázkami: „Nyní se soustředíme hlavně na změnu územního plánu, na optimální řešení dopravní situace a vhodné urbanistické začlenění do stávající zástavby,“ uvedli zástupci společnosti.

Ekologické inovace

Ulice lemované stromořadím, solární panely na střechách domů, zavlažovaní v parcích, odpadní systém vedený pod zemí, to vše by mělo být součástí nové výstavby v Bubnech. Prezentovaný návrh zatím vypadá jako papírová mozaika, za několik let by však nová pražská čtvrť měla odlehčit přeplněnému centru, poskytnout administrativní budovy a byty, nabídnout pracovní místa či zajistit příliv zahraničních firem a potažmo kapitálu.

Územní plán, který zpracovává Jakub Cigler a studio Vincent Marrani, je předběžně řešen tak, aby nově zastavěná lokalita v Bubnech propojila dvě pražské čtvrtě, Letnou a Holešovice. K tomu však firma musí vyřešit dopravní situaci a její integraci do nové čtvrti.

Podle představ Orca by magistrála měla vést tunelem a ústit u budoucího Trojského tunelu, v plánech jsou také zahrnuty nové ulice, tramvajové linky či moderní stanice metra Vltavská. Nová čtvrť je založena na myšlence trvale udržitelného rozvoje s využitím obnovitelných zdrojů. Solární panely poskytnou ohřev vody, trávník na střechách zajistí v létě potřebnou izolaci, v zimě absorbuje teplo. Dešťová voda ve speciálních nádržích poslouží nejenom pro zavlažování trávníku v parcích a zahradách, ale i pro použití na veřejných toaletách.

Na plánech a návrzích nových moderních budov mají pracovat renomovaní architekti jako Daniel Liebeskind, ­autor vítězného návrhu zástavby Ground Zero v New Yorku, nebo architekti Hani Rashid či Zaha Hadid. Snad nejoriginálnější a pro Prahu snad i průkopnickou myšlenkou je řešení podzemního odpadního systému. Na ulicích již nebudou překážet přeplněné popelnice a popeláři nebudou po ránu křižovat ulicemi – potrubí odpadního systému bude ústit ve speciálních stojanech na ulicích i v domech a vhozené odpadky odvádět několik kilometrů dál k recyklačnímu procesu.

Orco projekt se nereprezentuje pouze jako další obchodní centrum s kancelářemi a byty, ale počítá i s kulturně-sociálními zařízeními: „Nemocnici postavíme podle potřeb budoucího operátora, zatím jej hledáme. Potřebám provozovatele přizpůsobíme i vysokou školu. Může jít o pobočku české nebo i zahraniční univerzity. Například v Berlíně jsme náš objekt na třicet let pronajali Humboldtově univerzitě,“ uvedl ­viceprezident OrcoProperty Group Aleš Vobruba.

Prokop Havel
Vizualizace: Orco Group