Byty v novostavbách mají často problém splnit hygienické normy
Pořídit si nové bydlení v České republice je o zdraví. Kromě stresů, zda zvládnete tento měsíc zaplatit hypotéku, vám bolesti hlavy může způsobovat také váš novotou vonící byt. Takzvaný syndrom nezdravých budov postihuje až 85 % obyvatel západního světa.
Při výběru nového bydlení lidé zvažují mnoho kritérií: od ceny a lokality přes výhled z bytu a jeho dispozice až po úložné prostory či barvu dlaždiček v koupelně. Dnes již má česká veřejnost i jisté znalosti o energetické náročnosti budovy. To je důležitý parametr nejen z obecně ekologického hlediska, ale pro majitele nemovitosti především kvůli tomu, jak moc uspoří na energiích.
Na co ale při koupi bytu myslí málokdo, je vnitřní prostředí, které je nesmírně důležité pro naše zdraví. Až 90 % času totiž trávíme uvnitř staveb – a syndrom nezdravých budov podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) zasahuje 85 % obyvatel Evropy a USA. Ve zdraví škodlivém bytě tak možná žijete i vy. Přestože je docela nový a na první pohled v něm může být všechno v pořádku. Developerská společnost JRD, která se zaměřuje především na výstavbu ekologicky šetrných a zdravých bytů, se proto rozhodla spustit novou vzdělávací kampaň.
„Stále více z nás vyznává zdravý životní styl – vyhledáváme kvalitní potraviny, sportujeme a staráme se o svou duševní hygienu. Ale často nehledíme na to, v čem žijeme. Zapomínáme na zdraví svého vlastního domova, který přitom nás a naše blízké zásadně ovlivňuje,“ upozorňuje Jan Řežáb, majitel skupiny JRD, a dodává: „Dosud se o tom málo mluví. Proto nás obvykle vůbec nenapadne, jaké potíže nám může náš byt způsobit. Když vás průběžně trápí zdravotní komplikace jako bolest hlavy, únava, nevolnost, podráždění očí, suchý kašel, pobolívání v krku či různé alergie, stěží identifikujete, že příčinou může být nezdravé prostředí v bytě. Rozhodli jsme se proto spustit kampaň, v níž budeme nejen více informovat o rizicích nezdravého bydlení, ale lidem zároveň poradíme, jak jejich domov udělat zdravější. Plánujeme i zapůjčení přístrojů, kterými si mohou doma změřit kvalitu ovzduší či intenzitu hluku.“
Jak vlastně poznáte, že žijete v nevhodném prostředí? Pokud bydlíte v bytě s velkou vlhkostí a začínají se vám v některých místech tvořit plísně, máte jasno na první pohled. U starších domů s netěsnostmi probíhá sice obměna čerstvého vzduchu mimoděk, ale zároveň vám uniká drahocenné teplo. Bydlíte v nové zástavbě a myslíte, že máte vyhráno? Jak upozorňují odborníci z JRD, je to velký omyl.
„Dnešní novostavby bývají ze stavebního hlediska velmi kvalitní. Používají se okna s dvojskly či trojskly a skvělým těsněním, na zdech přibylo množství izolací. Jenže tím se paradoxně vytvářejí dokonale zakonzervované budovy bez výměny vzduchu, které nás dusí. Pokud v utěsněných domech stavitel nevyřeší větrání (my například instalujeme řízený systém větrání s rekuperací tepla), nemohou takové byty splňovat hygienickou normu. Ta vyžaduje přísun čerstvého vzduchu minimálně 25 m3 na osobu za hodinu. To znamená, že byste měli celý byt pořádně provětrat alespoň jedenkrát za hodinu, a to i během noci. Budíka si ale jistě nikdo z nás na noc nařizovat nebude. A protože většina novostaveb řízené větrání nemá, pouze manuálním otevíráním oken normu nesplníme a dostatečnou výměnu vzduchu ve svých domovech tak nemáme šanci zajistit,“ vysvětluje výkonný ředitel JRD Martin Svoboda.
A proč je větrání tolik důležité? „Podstatný je důsledek nedostatku čerstvého vzduchu. V interiéru se zvyšuje koncentrace oxidu uhličitého a ten nám škodí. Máme pocit těžkého, vydýchaného vzduchu a začnou nás trápit potíže: únava, ospalost, nesoustředěnost, pálení očí, škrábání v krku a řada dalších,“ upřesňuje Svoboda.
Vzduch ale není jediným aspektem, na který bychom měli dávat pozor. Neméně důležité jsou vlhkost, hlučnost, teplota, světlo či těkavé organické látky, jež nás obklopují. Optimální vlhkost vzduchu by se měla pohybovat mezi 40 až 60 %, kontrolovat ji můžete pomocí vlhkoměru. V utěsněných budovách bez cirkulace vzduchu se zvyšuje koncentrace vody. Například čtyřčlenná rodina zvládne vygenerovat až 12 litrů vody denně. Byt se pak „potí“ a rosí se okna, což přispívá k tvorbě plísní. Ty mohou mít za následek alergie, astma, akutní i chronické onemocnění plic nebo přispět ke vzniku rakoviny.
Naopak když byt přetopíte, vzduch bude vysušený a bude se vám špatně dýchat. Optimální teplota má silný vliv na naši fyzickou a psychickou kondici a kvalitu spánku. Ideálně by se měla pohybovat kolem 21–22 °C, v ložnicích by mělo být ještě chladněji. Za horkých dnů byste neměli chladit na méně než 26 °C, aby přechod do venkovního prostředí nebyl příliš extrémní. Byt by měl disponovat dostatkem denního světla a kvalitním, správně rozmístěným umělým osvětlením. Spát byste měli v naprosté tmě, aby vás nerušil světelný smog z ulice. Ani poblikávající monitory nemají v ložnici co dělat.
Spolehlivým zabijákem komfortního bydlení je hluk. Ne tolik ten krátkodobý, kdy soused hodinu vrtá, ale dlouhodobé ruchy. Rachot z ulice a dopravy, pronikající otevřenými okny, každodenní dupot a křik dětí od vedle, velmi hlasitá hudba či televize, kterou si často pouštíme i my sami. Důsledkem jsou poruchy sluchu, bolesti hlavy, špatný spánek, snižování pozornosti. A věděli jste, že hluk je jednou z významných příčin stresu? Kromě dokonalého stavebního provedení a izolačních trojskel v oknech jsou tak v bytech velice důležité kvalitní podlahy a dostatečné akustické izolace.
„A doma nám hrozí ještě jeden neviditelný strašák. Jedy, které dýcháme například v podobě uvolňujících se těkavých organických látek. Těmi se nevědomky obklopujeme, protože se nacházejí v nábytku, čalounění, kobercích, čisticích prostředcích, vonných svíčkách nebo i v hračkách našich dětí,“ varuje Martin Svoboda. Nejčastěji se jedná o formaldehyd, benzen a naftalen. Tyto látky mohou člověku způsobit kromě pálení očí, respiračních problémů, bolestí hlavy a alergií i vážné zdravotní problémy, jako jsou poruchy imunitního systému, poškození krvetvorby či nervové soustavy.
A jsou navíc karcinogenní. „Je těžké se těmto nebezpečným látkám zcela vyhnout, protože jsou všude kolem nás. Ale měli bychom pro to udělat maximum. Ověřovat si například certifikáty zdravotní nezávadnosti vybavení, které si pořizujeme do bytu, omezovat výrobky s plasty, nepoužívat osvěžovače vzduchu a vonné svíčky, nahradit chemické čisticí prostředky přírodními. Dobře poslouží třeba sůl, ocet, jedlá soda či citronová šťáva. V našem manuálu na webu (tzv. E-Booku) lidem poradíme, jak svou stávající domácnost udělají zdravější. I když si zrovna nekupují nový zdravý byt,“ doplňuje Svoboda.
TEXT: RED
FOTO: JRD, CRESTCOM
