Centrum Nového Žižkova

Společnost Central Group vyhlásila v červnu výsledky mezinárodní architektonické soutěže, která měla navrhnout novou zástavbu na místo bývalého Telecomu na Praze 3. Budovu, veřejností přezdívanou „Mordor“ a s konstrukcí plnou azbestu, má nahradit vítězný návrh Evy Jiřičné.

Zadáním soutěže bylo na plochu skoro 40 000 m² navrhnout především bydlení doplněné o základní občanskou vybavenost. Podle vítězného návrhu by zde mohlo vzniknout až 1 000 nových bytů soustředěných do čtyř objektů.

Blok a věže

Navržená urbanistická struktura navazuje na současnou zástavbu superblokem, směrem k nákladovému nádraží Žižkov se pak urbanismus otevírá v podobě tří věží v zeleni. Do bloku, jehož nároží zdůrazňují další tři vyšší struktury, má být integrována mateřská školka.

V této budově budou dostupnější byty, zatímco bydlení ve třech výškově gradujících věžích má mít exkluzivnější charakter.

Porota architektonické soutěže pod vedením Zdeňka Fránka ocenila na návrhu právě efekt postupně se zvyšujících věží, které by na pražském panoramatu působily přirozeněji než osamocená solitéra. Tři věže mají dosahovat výšek 80, 90 a o něco méně než 100 m a dodržují tak pravidlo určené připravovaným Metropolitním plánem, který pro Prahu obecně stanovuje stometrovou hranici.

Argumentace Central Group i Evy Jiřičné ve prospěch takovýchto výškových staveb poukazuje na snahu zajistit v budoucnu dostatek bytů i na omezeném prostoru půdorysu města.

„Spolu s paní architektkou Jiřičnou si uvědomujeme, že výška je v Praze vždy velkým tématem a že tato stavba bude hodně diskutována a bude mít také své hlasité odpůrce. Ale kde jinde by měly vznikat vyšší stavby než na místě, kde už dnes stojí stávající výšková telekomunikační budova a kde jsou na dominantní stavbu všichni v Praze už zvyklí? Pozemek se navíc nachází daleko mimo území Pražské památkové rezervace a je v sousedství stávajících nových vyšších staveb,“ řekl zakladatel Central Group Dušan Kunovský.

Přírodní inspirace

Organický tvar výškových budov, které díky rozvlněným balkonům na kruhovém půdorysu mohou připomínat americké na sebe naskládané palačinkové věže, není samoúčelný. Kromě inspirace přírodou stojí za jejich podobou i simulace povětrnostních podmínek v okolí stavby.

Ve spolupráci s inženýrskou firmou ARUP se architekti z AI DESIGN snažili nalézt takovou formu, která umožní pohodlné využívání bytů a zároveň nezpůsobí na uliční úrovni nežádoucí poryvy větru odrážejícího se od mrakodrapu.

Přidanou hodnotou rozvlněných balkonů je větší soukromí pro jejich uživatele, kruhový půdorys pak zajišťuje rovnoměrnější osvětlení všech bytů v průběhu dne.

Vlny z dominantních věží se pak propisují i do velkého bloku, kterým má nová výstavba navazovat na stávající budovy. Ve směru k výškovým budovám se blok jakoby prohýbá a opouští rigidní pravoúhlé tvary.

Otevřený areál

Jedním z pozitiv, které měla studie AI DESIGN oproti jiným návrhům a které také ocenila porota, bylo uvolnění velké v současnosti zastavěné plochy pro zeleň. Pod vysokými věžemi má vzniknout veřejně přístupný park, který má rekreační potenciál pro široké okolí. Nižší budova se pak bude moci pyšnit osázeným vnitroblokem.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 4/2019.