Malý byt, velké příležitosti: Trendy v minimalismu a efektivním využití prostoru

Neustálý růst a vývoj populace a především zvyšující počet obyvatel ve městech jasně mění nároky na bydlení. Ve velký městech chybí parcely k zástavbě a ceny nájmů převyšují finanční možnosti velké části obyvatel. Častou reakcí je tak větší podíl malometrážních bytových jednotek v rámci nové developerské výstavby, které pro někoho jsou nepředstavitelné, ale pro jiné mohou představovat možnost investice, kterou by si jinak dovolit nemohli.

S tímto trendem se však nesetkáváme pouze u novostaveb, původní velkolepě koncipované byty v pražských činžácích prochází často brutálními zásahy rozčlenění na menší bytové jednotky, které mnohdy nerespektují původní koncepci a často bohužel ani nevytváří příliš funkční prostor.

Poptávka po menších bytech stále roste, jejich cena za metr čtvereční je sice v přepočtu vyšší než u standardních bytů, výhodou je však jeho absolutní cena. Změna však přichází v jejich zadefinování ve stavebním zákoně. Právě z důvodu jejich velikosti často nedosahují na standard bytu, který je dle Pražských stavebních předpisů vymezen obytnou místností o minimálně ploše 8m², která splňuje nárok na denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulaci, pokud je však prostor tvořen pouze jednou obytnou místnosti, jeho podlahová plocha musí dosahovat minimálně 16 m².

Populárnější u single i mladých párů

Pokud tyto parametry nejsou splněny je prostor klasifikován jako ubytovací jednotka, která by dle zákona neměla být užívání k bydlení, protože spadá do kategorie nebytových prostor. Praxe je však jiná. Na aktuální problematiku reagovala i nedávná výstava v pražském CAMPU (Centrum architektury a městského plánování), která reflektovala různé přístupy a formy bydlení. Jejím ústředním prvkem byl pak velký gauč, umístěný do centra expozice, který svou plochou 8m2 odkazoval na nejmenší existující pražský byt.

Minimální bydlení se z původního vnímání bydlení pro ekonomicky slabé pomalu dostává do popředí. Popularitu si tento trend získává především u mladších skupin jako bydlení pro jednotlivce jako single bydlení či pro mladé páry jako startovací bydlení. Sloužit však může i seniorům, kterým menší plocha může šetřit starosti. Objevuje se i proud, který vychází z snahy o odklonění od materialismu, a celkové změně přístupu k životu.

Minimální bydlení může totiž jeho obyvatelům přinést také mnoho benefitů – díky menší ploše bytu jsme schopni ušetřit čas, které bychom u prostornějších jednotek musely věnovat na jejich úklid, klesají i náklady na energie a v neposlední řadě absentující nekonečný úložný prostor může člověka dovést k efektivní redukci počtu vlastněných věcí.

Koneckonců na tento problém s nadsázkou upozorňuje již kultovní americký román a jeho pozdější filmová verze Klub rváčů od amerického autora Chucka Palahniuka: “A pak jste uvěznění v rozkošném hnízdečku a je z vás majetek těch věcí, který bývaly vaším majetkem.” Jde o formulaci jistě přehnanou, avšak zdá se založenou na určitém pravdivém základu. O rozmáhání tohoto trendu svědčí i např. Rostoucí popularita japonské spisovatelky Marie Kondo, poradkyně na úklid a organizaci a popularizátorky minimalistického životního stylu.

Hranice mezi pracovním a osobním životem

Minimální bydlení může být tak skvělou výzvou a příležitostí, která v sobě kombinuje velmi originální interiéry s důmyslným řešením. Díky sníženým prostorovým možnostem je hlavním kritériem pro zařizování těchto prostor funkčnost. Každý centimetr je v návrhu nutné využít na maximum a každý prvek má své místo – odpadá zde možnost “plýtvat” prostorem.

Jedním z principů jak zvětšit obytný prostor je jeho otevřenost, pro maximální využití prostoru se snažíme eliminovat různé příčky a zbytečně prostor dále členit. I v rámci garsonek je však dobré nezapomínat na funkční členění prostoru. Plochy dle jednotlivých funkcí můžeme rozlišit například jemnou hrou s barvami či osvětlením nebo instalací mobilních posuvných stěn a závěsů. Na důležitost zónování našich domovů ukázal mimo jiné i doba pandemie covid19, kdy velká část společnosti byla odkázána na práci doma a musela se tak ve svém bytě vypořádat s integrováním této nové funkce.

Udržování jasné hranice mezi pracovním a osobním životem může být zásadní pro nastavení dlouhodobě udržitelného přístupu k práci a optimalizace prostředí nám může napomáhat toto rozdělení lépe dodržet. Dalším pravidlem při zařizování minimálních bytů je jednoduchost, kombinovány příliš odlišných a výrazných prvků může vést k vizuální roztříštěnosti – u menších bytů se tak prostor stává nečitelným a na člověka pak mlže působit zahlcujícím dojmem.

Ke sjednocení může pomoct i materiálová jednotnost a obecně užívání světlejších barev, které prostor opticky zvětšují. Kvůli mnohdy atypickým prostorám je pak běžná práce s nábytkem “na míru”, který využívá daný prostor bez nutných kompromisů. K důmyslnosti jednotlivých řešení pak dále přispívají i variabilní kousky, které v sobě kombinují více než jednu funkci a mohou tak být využívány v různých módech k různým činnostem.

Častým prvkem se kterým se setkáme především při rekonstrukcích starších bytů je vyšší světlá výška místností – aktuálně norma ukládá pro obytnou místnost v bytových domech minimální výšku 2 600 mm, v historických budovách se však setkáváme i s velmi velkorysými výškovými možnostmi, které přesahují 3 000 mm. Vyšší než normový prostor tak přidává bytu nový vertikální rozměr, který umožňuje vložit vestavěné spací patro. Velmi povedenou ukázkou tohoto principu je realizace v pražských Vršovicích. Projekt přezdívaný Vršovická dvojčata pracuje s rozdělením původního 40 m2 bytu v činžovním domě z přelomu 19. a 20. století na dvě menší garsonky, dle barevnosti původních omítek označovány jako “žluťák” a “modrák” za kterými stojí Studio Reaktor.

Pocit domova

Další povedenou realizací je také projekt od studia DesignPro v pražských Holešovicích, který získal také prestižní ocenění Interiér roku za rok 2022 v kategorii Soukromý interiér (nízkonákladové bydlení). Jemné, světlejší odstíny zde jsou doplněny o sytou tyrkysovou barvu, která byla zvolena na menší kuchyňku a pomáhá tak se zónováním prostoru. Tyrkysová je pak použita jak sjednocující prvek i v koupelně v kombinaci se světlým terazzo obkladem.

Minimální bydlení může dát vzniknout velmi kvalitním a neotřelým interiérovým řešením. Tak jako všechno má však své limity a je dobré nezapomínat na vliv, který na nás naše prostředí má.

Bydlení by vždy mělo odpovídat na všechny funkční nároky na prostředí, které jsou s bydlením spjaty a to funkce biologickou, hospodářskou, společenskou i pracovní. Žijeme v době, kdy je bydlení základní právem člověka a jeho interpretace by již nemělo být pouze jako střecha nad hlavou, jako úkryt před nepříznivými vlivy, ale mělo by v sobě kombinovat i společensko kulturní aspekty. Pocit domova je pro člověka esenciální a formuje náš vztah k širšímu hmotnému prostředí, ke společnosti, k rodině.