Revoltující geometrie Ilot Queyries je počátkem nové čtvrti

Aktuální realizace bytové výstavby v Bordeaux je jako stránka vytržená zprostřed knihy. Chápeme, že za ní stojí jistý význam a reputace tvůrce, ale přesto je pro nás její poselství bez kontextu neuchopitelné. To proto, že Ilot Queyries je třeba chápat jako detail velkého celku. Vznikající novostavby atypických tvarů jsou totiž součástí mnohem širšího plánu.

O tom, co by vlastně mělo vyrůst na východním nábřeží Bastide Niel, se nejen v Bordeaux hovořilo dobře půl století. A nebyly to vždy příjemné debaty, protože ony zanedbané tovární skladiště, depozity železničního materiálu, doky a kasárna byly přesným protikladem opečovávaného historického centra, památkově chráněného jako součást historického a kulturního dědictví UNESCO.

Řeka Garonne sloužila jako bariéra, ve svých meandrech vizuálně oddělující dva naprosto odlišné světy. Jeden byl známý všem z líbivých pohlednic, lákající svou ušlechtilou architekturou a přepestrou historií cestovní ruch. A pak tu byl ten druhý, za řekou. Svět, který nikdo vidět nechtěl a jež v podstatě funkčně zanikl a odumřel už dávno, spolu s těžkým průmyslem, říční a nákladní železniční přepravou, uhlím.

Plán na nový začátek

Nepochopitelné bylo vlastně už jen to, že obě tyto propastně odlišné dimenze od sebe dělilo 100 metrů šíře řeky. A zatímco na straně s katedrálou Saint-André, překrásnou branou Porte Cailhau nebo basilikou Saint-Michel byste nelitovali času na večerní romantické procházky, na opačné straně byste nechtěli být po setmění ani jako diváci hororu.

Rok 2009 přinesl velké změny, po nichž radnice v Bordeaux s jistou těžkopádnou setrvačností nechala strhnout většinu starých budov průmyslových a vojenských areálů. A do popředí se mohla propracovat odvážná vize: master-planning nové čtvrti. Bastide Niel takové, jakou už měla hezkou řádku let být.

Hodí se zmínit, že město Bordeaux jako celek ve svém intravilánu fungovalo vcelku dobře. Jenže když se uvnitř zastavěných zón, na dohled centru, otevře 35 hektarů potenciálních stavebních parcel? Je to ohromná příležitost, jak dokázat něco změnit, a zrovna tak velká šance zopakovat staré chyby.

Architekti ze studia MVRDV, vítězové soutěže kreativních návrhů, si jednoznačně vybrali prostor pro změnu k lepšímu. Jejich projekt, vypracovaný pro celou uvolněnou oblast, je ohromný co do popisné velikosti, tak i šíře záběru řešených otázek. Co je z něj patrné?

Že Bastide Niel se má stát novou chloubou celého Bordeaux. Klenotem soudobé rezidenční architektury, evropskou jedničkou v inovacích, inspirací, příkladem zeleného města budoucnosti, špičkou stavební ekologie.

Resilience, adaptace, mitigace

Úkol MVRDV rozhodně není snadný, protože z ničeho vytváří velmi konkrétně strukturovanou hodnotu. Komplex čtvrti, která se svým smíšeným programem a přepestrou zástavbou naváže na zbytek historického města. Čtvrť, která nabídne bezpečná intimní zákoutí, denní světlo v zástavbě, čerstvý vzduch v kaňonech ulic a zeleň v hustotě netypické pro odpovídající urbánní celek.

Udržitelnost je tu akcentována v každém detailu: počítá se s vodními prvky, jež budou absorbovat a vsakovat srážkovou vodu, a využívat ji k zálivce i ochlazování životního prostoru. Se stromy, které budou čistit vzduch, tlumit hluk, zachycovat prach a vyrábět kyslík.

Architektura tu odráží tu nejlepší praxi resilience, odolnosti vůči nenadálým odchylkám a výkyvům klimatických změn. Například? Bastide Niel stojí v záplavové zóně řeky Garonny, a bude vytvořena tak, aby zvýšený hladinový stav nebo povodňový rozliv život uvnitř nezastavil. Postarají se o to rozlivy a poldry, systémy tůní a přepadů.

Domy, nejednotné ve svém stavebním provedení, v plánech architektů reagují na efekt tepelných ostrovů, pracují se zvýšenou odrazivostí světelných paprsků ze světlých povrchů střech. A kromě mitigace je tu i prostor pro adaptace.

Připraveny jsou záměry na budování dřevo-konstrukcí podloubí a teras, jež jsou ve svém principu recyklovatelné. K tomu zahrady a parky, koridory ulic široké 6–10 metrů, zrovnoprávňující pěší chodce s cyklisty. Podobu a podstatu této nové čtvrti přitom korigují vnitřní environmentální pravidla, ovlivňující stavební nastavení.

Tohle v Evropě ještě nebylo

Každý byt zde by například měl mít zajištěné dvě hodiny přímého slunečního osvitu denně. Jak této proklamace dosáhnout? Třeba nestejnou výškou budov, které se vzájemně nebudou v blocích zastiňovat. Jejich zasunutím či vystoupením z řady či snížením/zvýšením výšky, až o 15 metrů. Sklonem střech, který se pohybuje od 14–45°.

Plánovat něco takového u jediné stavby přitom může být vyčerpávající hříčkou, ale v Bastide Niel tyto kalkulace prováděli lidé z MVRDV pro 3400 plánovaných bytových jednotek, apartmánů a sociálních bytů.

Přičtěme k tomu zakomponování dalších 27 500 m² prodejních prostor, 25 000 m² zamýšlených administrativních a správních budov, 13 500 m² dílen, opraven a klinik a 54 000 m² kulturních institucí, knihoven, komunitních a pečovatelských center, vše na 144 blocích a parcelách.

A bude pak zcela zřejmé, že Bastide Niel je projektem, jaký v Evropě ještě k vidění nebyl. A teprve když přehlédneme tuto obtížně uchopitelnou šíři připravovaného celku, hloubku tak komplexního záměru, můžeme začít v kontextu chápat aktuální podivnost, Ilot Queyries.

Jedna stránka z knihy, která se teprve píše

Ilot Queyries je totiž jen střípkem celého budoucího Bastide Niel. Je jeho první realizací, úvodním počinem a praktickou ukázkou toho, jak nejspíš bude vypadat celá udržitelná čtvrť v Bordeaux. Proto sama o sobě nedává Ilot Queyries smysl, její porůznu zkosené střechy a nepravidelné dimenze jednotlivých objektů v bloku vypadají tak nahodile a nepatřičně. Protože v této realizaci vidíme jen jeden jediný blok ze 143 dalších, jež tu ještě vzniknou, a budou na ni prostorově a funkčně navazovat.

Ve svém objemu nese tento jediný blok, sdružený kolem centrálního zeleného nádvoří, 282 bytových jednotek (z toho 128 je vyhrazeno jako sociální bydlení), doplněných o suterénní parkovací prostory, komerční zázemí, střešní restauraci, vše doprovázené štědře zastoupenou zelení uprostřed společně sdíleného prostoru. Je to zkouška a současně lekce pro MVRDV.

Praktické ověření toho, jak bude ona výživná kombinace nahuštěné zástavby, ekologie, světla a komfortu moderního bydlení na dohled historického centra fungovat a jak se dokáže nová čtvrť napojit na stará předměstí.

Na profilu Ilot Queyries se testují jednotlivá provedení střech, funkčnost a využitelnost kombinovaného centrálního parku-hřiště (jež v délce 200 metrů nabízí 5000 m² smíšené vegetace), provozní údržba celku, optimalizace fasád.

„Ilot Queyries nám nabídl možnost otestovat naše představy v praxi, a poskytl nám ty nejlepší podklady pro další pokračování realizace vývoje celého Bastide Niel,“ uzavírá Winy Maas, šéfarchitekt MVRDV. Ilot Queyries není cíl, je to teprve začátek.