Rozšíření lodžií panelového domu: Obtížná zakázka, která dokázala změnit mnohé

Pokud bychom úspěšnost realizací poměřovali jen velikostí zastavěné plochy, projekt z Prahy 10 by nejspíš nezabodoval. Koneckonců, ateliér re:architekti studio k parametrům stávajícího objektu přidali jen něco kolem 90 centimetrů. Jenže i necelý metr navíc může nabídnout více prostoru k životu.

A o to šlo na adrese Kobylákova především. Když totiž budeme na projekt nahlížet optikou praktického významu, bude pak skutečně zásadní a podle všeho stál za každou korunu z 5 milionů vynaložených nákladů. Jednalo se tu totiž o rozšíření lodžií panelového domu. Nebyla to tedy estetická libůstka s významem pro jednotlivce, ale významná dílčí úprava, výrazně zlepšující komfort bydlení desítek obyvatel.

Na SVJ se nesmí spěchat

Projekt, který začal formou studie v roce 2016 a jehož realizace byla zahájena v roce 2020 byl také jistou školou pro architekty. Především pak školením v trpělivosti. re:architekti studio svůj osobní vhled popisují, s jistým nádechem ironie, následovně: „Paní Ditrychová, předsedkyně Společenství vlastníků jednotek, chtěla s podporou dalších členů výboru zlepšit kvalitu bydlení svého a svých sousedů. Začali jsme tedy studií s prvky developmentu, který počítal se střešní nástavbou, komplexní rekonstrukcí, doplněním výtahu…“

Nicméně po střetu s všední realitou SVJ, tedy několika průběžných odvoláních, desítkách hodin schůzí a prezentací, to celé nakonec skončilo u subtilního zásahu, vedeného jako rozšíření lodžií. Jenže i tak někdy práce architektů prostě vypadá, a ústup z původních idejí nemusí znamenat prohru. Ze skromného návrhu se nakonec může stát výrazná pozitivní změna, což realizace jasně dokládá.

Centimetry dělají metry

Stavební zásah, jež rozšířil délku původních zanořených lodžií z nevyhovujících 1,1 metrů na délku 2,0 metrů nakonec vedl k tomu, že se výrazně zvýšil uživatelský komfort obyvatel, a tím třeba i tržní hodnota zdejších bytů. Stačilo k tomu osazení vnější konzolové konstrukce. Každý byt má nyní jednu souvislou lodžii namísto dvou menších. Což je rozhodně pohodlnější, je to jako pokoj navíc.

Projekt měl podobu řady volitelných dimenzí: vlastníci jednotek si sami vybrat z možností snížení parapetů, přímého vstupu na zahradu a materiálu podlahy lodžie. S výjimkou vybourání parapetů některých bytů zůstává původní konstrukce nedotčena. Konzole z ocelových svařenců jsou navrženy tak, aby tvořily statickou sanaci citlivých spojů panelových dílců.

Jsou opatřeny protipožárním nástřikem, ostatní ocelové konstrukce jsou žárově zinkované. Stropy nad rozšířenou částí jsou ocelobetonové, podlahu tvoří modřínová či dřevo-plastová prkna. Konstrukce také umožňuje dodatečné osazení zasklení.

Rozšíření lodžií panelového domu skutečně nepatří k zakázkám, o nichž by nadšeně referovaly oborové žurnály o architektuře. A 90 centimetrů jako „rozšíření“ se nezdá být zrovna výrazné. Přesto tato maloformátová realizace přinesla velkou změnu k lepšímu, pro spoustu lidí.