Viladomy na Vidouli
V roce 2016 vyrostly na pozemku v pražských Stodůlkách čtyři bytové domy, které se svým projevem vrací k čistotě a jednoduchosti raných funkcionalistických návrhů.
Čtyři identické stavby se nacházejí v obytné čtvrti. Z jedné strany sousedí s vyššími bytovými domy, z druhé na ně navazuje novější zástavba rodinných domů.
Funkcionalistická inspirace
Architektonický výraz domů je definován čistými liniemi jednotlivých hmot. Objem domu vychází z tvaru krychle a hraje si s jednoduchou geometrií základních tvarů. Objekty jsou umístěny do volně průchozí zeleně, ve které jsou zachovány stávající stromy.
Pohled na západ
Do tohoto příjemného prostoru se domy otevírají balkony a terasami. Rozlehlé trávníky se solitérními výsadbami stromů nabízejí obyvatelům klid a prostor k odpočinku. Tato zeleň je od ruchu ulice izolována právě hmotami domů.
Všechny tři domy mají plochou střechu s výškově uskočenou atikou. Tento prvek má jednak funkční smysl, zakrývá výtahový dojezd, ale zároveň narušuje monotónnost horizontálních linií, které na fasádě převažují.
Vnitřní dispozice
Domy jsou třípodlažní, v podzemním podlaží se nachází parkování pro obyvatele domu. Jednotlivá podlaží spojuje schodiště, jež se obtáčí kolem výtahové šachty umožňující bezbariérový přístup.
V prvním a druhém nadzemním podlaží se nachází vždy tři byty, ve výšce třetího podlaží je samostatný byt s přístupem na plochou střechu.
Hravá fasáda
Zatímco západní fasáda směřuje k co největší tvarové čistotě, východní pohled na viladomy je podstatně hravější. Uzavřenost této strany budovy je kompenzována mnohem větší členitostí domovního štítu.
Nepřehlédněte: Panelákový byt s moderním nádechem Provence
Čtvercová okna, jež by mohla prozrazovat schodišťovou šachtu, jsou v centrální ploše fasády záměrně nepravidelně rozhozena a barevně akcentována. Tato architektonická hříčka tak jen podtrhuje kvality jednoduchých, ale srozumitelných kompozic viladomů na Vidouli.
Místo: Praha-Stodůlky
Architekt: A8000 s.r.o.
Investor: Abbey s.r.o.
Realizace: 2016
Foto: Tomáš Dittrich
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 2/2019.