Dům v ocelovém korzetu

Rodinný dům v Praze prošel jako původně rekreační objekt z třicátých let 20. století několikerými stavebními úpravami tak, aby mohl sloužit k trvalému bydlení. V současnosti však již neodpovídal požadavkům na pohodlné moderní bydlení, majitelé se proto rozhodli pro zásadní rekonstrukci.

K modernizaci domu přizvali architektonický ateliér Šépka architekti. Zásadním úkolem pro architekta Jana Šépku a stavebního inženýra Jana Koláře bylo v prvé řadě posílení stability stavby ztužením konstrukce ocelovým korzetem.

„Dalším problémem byla původní mansardová střecha, jež měla tloušťku pouhých 15 cm,“ podotýká Jan Šépka, „odstranění celé střechy, ke kterému jsme se nakonec rozhodli, umožnilo nejen efektivněji vyřešit problém zateplení, ale i úpravu dispozice ve druhém nadzemním podlaží tak, aby vyhovovala požadavkům investora. Druhé nadzemní podlaží je zároveň v místě bývalé terasy rozšířeno o nový pokoj.“

Ocelová konstrukce časem poroste zelení

Ocelový korzet není pouze ryze technickým funkčním prvkem, současně plní také úlohu treláže – podpůrné konstrukce pro popínavé rostliny, a po architektonické stránce sceluje celý objekt. „Korzet je sestaven ze stejných ocelových hranolů svařených z L profilů v modulu 1280 mm,“ pokračuje Jan Šépka.

„Tento modul umožnil ideálně zachovat stávající otvory ponechané části stavby. Zděná konstrukce druhého patra z lehkých betonových tvárnic doplňuje nosnou ocelovou část a pomáhá vynést novou střešní železobetonovou desku, která slouží také jako pochozí terasa se zahradní úpravou.“ Komfort tohoto řešení zvyšuje možnost přístupu na střechu rovnou ze zahrady po obslužném schodišti umístěném v boční straně objektu v rámci ocelové konstrukce.

Interiér i exteriér proměnný v čase

V interiéru druhého dostavěného patra byly ponechány betonové tvárnice i strop ve viditelné podobě, přiznaná ve své přirozené tvářnosti je též nosná ocelová konstrukce. V interiéru se tyto dva výtvarné aspekty opticky propojují v prostor s asketickým nádechem. Záměrně hrubý vzhled interiéru zjemňuje mobilní nábytek z březové překližky v podobě spacích buněk a skříní, které rozdělují místnosti, i solitérního nábytku. Dřevěné schodiště, obklady stěn či dveře s výškou k linii stropu dodávají celku řád a čisté linie.

Nedílnou součástí každého pokoje bylo řešení závěsů. Na stejně zvolený motiv, který budí dojem podobnosti s texturou betonové stropní desky, si každý člen rodiny vybral své barevné řešení. Výsledek je velmi příjemný.