Dům ve městě a město v domě: Viděli jsme Corbusierovu ikonickou stavbu

Obytný blok navržený jedním z nejvýznamnějších architektů 20. století Le Corbusierem má svým obyvatelům a návštěvníkům co nabídnout i dnes. Zářící město (La Cité Radieuse), jak se projektu přezdívá, v sobě spojuje hru světel, perspektiv a barev.

Po zápisu do návštěvní knihy se můžete po budově volně pohybovat. Vzhledem k tomu, že v bloku stále žijí stovky obyvatel, jsou pro veřejnost vyhrazena pouze tři z devíti pater a střešní terasa. Pokud jste však dostatečně odvážní a jazykově zdatní, můžete se po krátké konverzaci ve výtahu k někomu pozvat i na návštěvu.

Unité d’Habitation, neboli v doslovném překladu Obytná jednotka, je obytný blok ve francouzské Marseille, který na objednávku státu navrhl Le Corbusier. Koncept tohoto bytového domu vznikl v důsledku nedostatku bytů po skončení druhé světové války.

Projekt byl realizován v letech 1947 až 1952 a sloužil jako vzor pro podobné bloky nejen v Evropě, ale i v USA. Téměř identické najdeme v Berlíně nebo Briey, ale touto koncepcí se inspirovali i naši čeští architekti v projektu známém jako Chomutovské experimenty.

Dodnes je tato stavba považována za jednu z nejvýznamnějších, které nám minulé století přineslo. Potvrdilo to i její zařazení na seznam UNESCO v roce 2016 pro její význam ve vývoji modernistické architektury.

Sami a společně

Unité d’Habitation je postavena v brutalistickém stylu z hrubě litého betonu (beton brut), a proto již na první pohled působí těžce a mohutně. K tomu přispívají i pilíře, na nichž celé dílo stojí.

Průčelí domu však tvoří desítky pestrobarevných lodžií, které zase vnášejí do tohoto brutalismu potřebnou svěžest. Navrhli je Corbusiaerovi designéři ShadrachWoods a George Candilis a vznikly ve spolupráci s malířem-architektem Nadirem Afonsem.

Pro představení konceptu použil Le Corbusier termín vertikální zahradní město, které se skládá z jednotlivých bytů, jež se spojují v kolektivní strukturu. Cílem bylo ukázat, že bydlet se dá i jinak. Cité Radieuse poskytlo domov více než 1 600 obyvatelům ve 337 bytech a 23 různých provedeních, přičemž každý byt leží na dvou úrovních.

Ty poskytovaly na svou dobu pohodlné a moderní bydlení. Jedinečný koncept budovy však tento individuální prostor nápaditě rozšiřuje. Jak? Interiér nabízí dostatek příležitostí pro komunitu, takže obyvatelé mohou být snadno spolu nebo sami. V ideálním případě bylo cílem, aby obyvatelé nemuseli budovu ani opustit.

Střecha, terasa a náměstí v jednom

Po stisknutí tlačítka 9 ve výtahu se ocitnete v chodbě vedoucí na terasu, od které vás dělí pouze dřevěné dveře. Stačí jen pár kroků, aby vás okouzlil nádherný výhled, který nabízí vše, co si jen dokážete představit – hory, azurové Středozemní moře, zeleň, kousek Marseille nebo Vélodrome, druhý největší fotbalový stadion v zemi.

Má to však jeden háček, a to ten, že výhled uvidíte pouze tehdy, pokud nebudete příliš blízko vysoké betonové zdi. Jen sporadicky jsou zde umístěny úzké průzory, které vám umožní vidět více než horní část obzoru. Plochá střecha budovy je řešena jako společná terasa se zajímavými větracími komíny, které samy o sobě působí jako sochy.

Kolem střechy vede běžecká dráha a v zadní části terasy, veřejnosti nepřístupné, je mělký dětský bazén, který je důmyslně skrytý, takže v přístupné části nemáte šanci ho spatřit, což umožňuje obyvatelům zachovat si soukromí. Ve střední části terasy, na místě bývalého gymnázia, sídlí od roku 2013 MaMO, centrum současného umění vedené designérem Ora-Ïto, O patro níže najdete mateřskou školu.

V horkých letních dnech se na střeše není kam schovat a na rozpáleném betonovém povrchu se toho kromě obdivování výhledu moc dělat nedá. Na střeše téměř chybí zeleň nebo stříšky, což je v kontrastu s dnes oblíbenými zelenými střechami a střešními zahradami. Nezbývá tedy nic jiného než se vydat prozkoumat, co nabízejí ostatní patra.

Město ve městě aneb vše pod jednou střechou

Cité Radieuse bývá právě díky své struktuře přirovnáváno k malému městu. Díky širokým chodbám, které jsou označovány jako „ulice v oblacích“, si připadáte jako na ulicích plných života, které vedou na pomyslné náměstí, střechu budovy, jež je místem setkávání komunity.

Čtvrté patro nyní patří hotelu Le Corbusier, kde se může každý ubytovat a nasát ještě více atmosféry tohoto místa. Sestoupíte-li do třetího patra, ocitnete se na „hlavní ulici“ plné světla a možností. Můžete zajít do obchodu s designem 318, do knihkupectví a zároveň projít kolem odborné lékařské ordinace nebo knižního nakladatelství Ibernon.

Občerstvit se můžete v restauraci Le Ventre de l’Architectea a ochutnat tradiční francouzské pečivo v kavárně l’Archi Gourmand. To vše na jednom patře. Zajímavým detailem jsou lampy, podobně jako pouliční osvětlení, které mají tvar mušle a představují matematickou posloupnost v přírodě. Jejich autorem je řecký designér Iannis Xenakis.

Pokud jste již vyzkoušeli vše, co tato budova nabízí, můžete ještě navštívit téměř tříhektarový park, který stavbu obklopuje. Zde si můžete sednout na lavičku a ve stínu stromů pozorovat toto barevné betonové monstrum.

Corbusierovo ikonické dílo můžete navštívit každý den od 9 do 18 hodin. Můžete si také objednat prohlídku s průvodcem, která zahrnuje i vstup do výstavních apartmánů, ale probíhá pouze jednou týdně v angličtině.