Elektromobily promění tvář našich měst. Nabíjecí stanice v Norsku ukazují jak

V Norsku už elektroauta nebo hybridy tvoří více než 60 % všech nových vozidel. Když se tento trend rozšíří na celém světě, naše města a infrastrukturní krajina se zcela změní.

Píše se rok 1893. Z montážní linky fabriky Ford sjíždějí první modely A. Rozjíždí se revoluce, která navždy změní tvář našich měst. Automobilové společnosti dnes procházejí podobně dramatickým přechodem, aby se staly poskytovateli mobility založené na zelenějších, většinou elektrických alternativách Fordova spalovacího motoru.

Vliv elektrifikované mobility změní to, jak budou vypadat naše města v budoucnosti. Návrh dánského architektonického ateliéru COBE představuje vizi superrychlých nabíjecích stanic, které si vyžádá taková plošná změna chování. Návrh je založen na úplném přehodnocení zážitku z cesty, který se dosud při elektromobilech téměř zanedbával.

Nabíjecí stanice by měla nejen minimalizovat čas nabíjení, ale zejména vytvořit prostor na smysluplnou přestávku pro posádku vozu. Nabíjení by se mělo stát příjemnou pauzou, ne zoufalou nezbytností spojenou s postáváním při nabíječce, ale zároveň musí být jakýmsi „reklamním poutačem“ na zelenější životní styl, který by mohl inspirovat i ostatní účastníky silničního provozu ke změně jejich návyků.

„Benzínka“ ve městech budoucnosti

Tradiční čerpací stanici většinou dominují tvrdé asfaltové, kovové a plastové povrchy. Technologie čistého nabíjení však nabízí bezprecedentní potenciál pro mnohem čistší a příjemnější prostředí, protože na dlažbu neunikají toxické výpary ani olej. Budoucnost elektrifikované mobility má potenciál nabídnout mnohem zelenější a nestresové „tankování“. Například tím, že přímo na čerpací, tedy dobíjecí stanici přinese místní stromy a rostliny. Kromě podpory biodiverzity to udělá každou stanici jedinečnou.

Ateliér COBE pojal návrh stanice jako návrh takového modulárního systému, který by odpovídal rychlému globálnímu posunu v modelech mobility. Systém obsahuje nosné konstrukční komponenty a povrchové i krajinné prvky, které je možné „ušít na míru“ do různých přírodních a klimatických podmínek. Jádro tvoří dřevěný systém zkonstruovaný tak, aby jej bylo možné jednoduše rozšířit nebo zmenšit podle aktuální potřeby.

Materiál je recyklovatelný a samozřejmě dřevo váže uhlík, čímž vyrovnává uhlíkovou stopu potřebnou pro výrobu stanice. Zelená střecha je dimenzována i na silné průtrže mračen, protože je navržena tak, aby zadržovala vodu, a je vybavena svody, které odvádějí dešťovou vodu do vsakovacích nebo retenčních nádrží. Nabíjecí stanice poskytuje řidiči prostor pro velmi potřebné, ale i smysluplné přestávky. Kromě auta, které se díky rychlonabíječkám dobije za 15 minut, „nabije baterky“ i řidičům.

Zelená pro elektromobilitu

„Elektromobily jsou jednoznačně cestou budoucnosti. S naším designem vytváříme řidičům i cestujícím příjemné místo na nezbytnou přestávku i příležitost psychicky se nabít v zelené oáze,“ říká Dan Stubbergaard, architekt a zakladatel ateliéru COBE. „Energie a technologie jsou zelené, proto jsme chtěli, aby to odrážela i architektura, použité materiály a zejména celková koncepce. Stanice je postavena z udržitelných materiálů a umístěna v čistém a klidném prostředí se stromy a rostlinami, které přinesou dávku klidu nejen majitelům elektromobilů, ale každému na dálnici.

„Nabíjecí stanice v podání dánských architektů jsou oázou na míle vzdálenou od hluku a znečištění tradičních čerpacích stanic na fosilní paliva. Lehké dřevěné baldachýnové moduly v kombinaci s malými plochami městské přírody nabízejí únik z okolní rušné infrastruktury a také načerpání duševní energie. Nabíjecí stanice by postupně měly nahradit benzinové pumpy, jaké známe dnes. Jde tedy o typologii, kterou je třeba vytvořit od základu. Nabíjecí stanice ve městech Fredericia a Knudshoved, pilotní projekt ateliéru COBE, by mělo v průběhu příštích let doplnit dalších 46 v celé Skandinávii.