Dočkají se Terasy na Barrandově své obnovy?

Navzdory času však stavba z doby první republiky neztratila svůj pel, vždyť Terasy kdysi navštěvovalo při letních nedělích i několik tisíc lidí, ať už to byli zahraniční turisté, výletníci či známé osobnosti politického a kulturního života. Do oblíbené vyhlídkové restaurace dokonce rád chodíval na oběd i prezident Masaryk.

Americká inspirace

Barrandov je úzce spojen se jménem stavitele Václava Havla, který se rozhodl – inspirován americkými stavbami při pobytu ve Spojených státech, že na pustém a neosídleném skalisku, tehdy pod názvem „Habrová“, postaví moderní vilovou čtvrť. Skoupil na místě rozsáhlé pozemky, které patřily zčásti obci, zčásti soukromému majiteli, a začal uskutečňovat své plány. Moderní rodinné domky se zahradou a plochou střechou (podle původních návrhů architekta Vladimíra Grégra) se mu však z finančních důvodů vystavět nepodařilo a noví osadníci si tak na parcelách budovali vilky podle vlastního vkusu.

Svého snu vybudovat výletní restauraci na Barrandově se však ing. Václav Havel nevzdal. Nejdříve ze všeho však musel zajistit k Terasám přístup – na pustý kopec nevedla tehdy žádná sjízdná komunikace. Na vlastní náklady vybudoval přes starou zbraslavskou silnici most, a na něj pak napojil vozovku na Barrandov. Musel přitom odlomit kus skály a držet se během stavby přísných technických nařízení (předepsané šíře silnic i chodníků a sklon v zatáčkách). Pro osídlení Barrandova pak musel zajistit moderní kanalizační systém s vlastní čisticí stanicí a položit přívodní vodovodní potrubí s přečerpávací stanicí a vodojemem pro výtlak vody. S náročnými úpravami Václavu Havlovi pomáhal hlavní regulační projektant, architekt Max Urban, který také následně zhotovil architektonický plán Teras.

Funkcionalistická stavba byla domyšlena do nejmenších detailů. Využitím členitého terénu s terasami mohl personál pohodlně obsluhovat stovky lidí; vyhlídková věž nebyla pouhou atrakcí s výhledem na celou Prahu, ale zároveň větrací šachtou s kouřovými a ventilačními komíny, které odváděly výpary z kuchyně. Velké reflektory umístěné na vysokých stojanech osvětlovaly celý prostor, zdálky zajišťovaly Terasám reklamu a vábily dotěrný hmyz obtěžující hosty při večeři.

Konec slávy

Z dnešního pohledu je ohromující, jak rychle celá výstavba včetně plánování postupovala. Václav Havel získal do svého majetku pozemky na Barrandově v roce 1927. Po výstavbě komunikací, kanalizace a vodovodu započal v březnu 1929 s prvními úpravami terénu pro Terasy, aby byly za pouhých pět měsíců od zahájení výstavby poprvé otevřeny veřejnosti. Těsně před válkou byl ještě podle návrhu architekta Vladimíra Grégra, který byl později nacisty popraven, vystavěn věhlasný Trilobit bar. Tím však veškeré stavění ustalo. Ve společenské situaci za nacistické okupace to nebylo možné a po znárodnění v roce 1948 nebyla k jakýmkoliv renovacím a úpravám žádná vůle. Stavba pomalu chátrala a v roce 1994 byla veřejnosti uzavřena.

Terasy pustnou dál

Co se však s Terasami nyní, bezmála dvacet let po pádu komunismu, děje?

Hlavní investor společnosti Terasy Barrandov, a. s., který nemovitost od rodiny Havlů odkoupil, předložil v roce 2004 veřejnosti plán na rekonstrukci objektu. V architektonickém plánu z dílny Kuba a Pilař (oceněni za projekt knihovny Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně) měla být zahrnuta výstavba hotelového komplexu s kapacitou sto sedmdesát lůžek, dále pak generální oprava původní restaurace.

Projektanti se přitom snažili o „co možná největší návaznost na architektonickou, společenskou a estetickou kvalitu místa a stávající architektury“. Zpřístupnění veřejnosti bylo tehdy plánováno na rok 2006, Terasy však doteď zejí pustotou a nadále obrůstají křovinatým porostem.

Jaromír Hrdlička, ředitel společnosti ISTAR, s. r. o., která zajišťuje inženýrské činnosti a investorské služby při investiční výstavbě, a zároveň zástupce Terasy Barrandov, a. s., ubezpečil, že se „v tuto chvíli dokončuje závěrečný dokument pro stavební povolení a že cílem společnosti je zahájit stavbu tento rok“.

Objekt je památkově chráněn, a majitel tedy úzce spolupracuje s Národním památkovým ústavem. Pro architektonické zasvěcence, ale i pro mnohé občany, jimž není tak úplně lhostejné prostředí, ve kterém žijí, budiž slova ředitele NPÚ, PhDr. Michaela Zachaře, prozatím nadějí:
„… Projekt obnovy Teras byl na podzim schválen ve fázi změny stavby před rozhodnutím (úprava morfologie hmot a fasád), mé kolegyni – odborné náměstkyni docela imponoval a oba jsme rádi, že tu vzniká možnost nové zajímavé architektury (arch. Kuba, Pilař z Brna) v kontextu historické situace. Ovšem cesty k uskutečnění jsou někdy klikaté a trnité. Držím investorovi palce, ať uspěje!“

Prokop Havel
Foto: autor, archiv autora

Autor je externím spolupracovníkem redakce.