Financování obnovy památek
Jednou z povinností státu je chránit kulturní památky jako součást kulturního dědictví. K tomu napomáhá zákon č. 20/1987 o státní památkové péči. Tento zákon vlastníkům kulturních památek ukládá povinnosti, ale definuje i možnosti poskytnutí finančních příspěvků na jejich opravu.
Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Tuto povinnost má také ten, kdo kulturní památku užívá nebo ji má u sebe. I ten, kdo není vlastníkem kulturní památky, je povinen si počínat tak, aby nedošlo k jejímu poškození.
Na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou může vlastníkovi kulturní památky ze svých rozpočtů přispět obec, kraj nebo Ministerstvo kultury ČR. Každý krajský úřad má pro poskytování finanční podpory svoje vlastní podmínky a termíny, proto je třeba pro bližší informace se spojit s příslušným krajským úřadem podle místa kulturní památky.
Před provedením údržby, opravy, rekonstrukce nebo restaurování kulturní památky, ať už je prováděna zcela na náklady vlastníka, nebo s finančním příspěvkem, je vlastník povinen předem si vyžádat závazné stanovisko příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, která má úsek památkové péče (v případě národní kulturní památky je nutné závazné stanovisko památkového úseku krajského úřadu). Památkový úsek obce nebo krajského úřadu vydá závazné stanovisko formou rozhodnutí po písemném vyjádření (odborném posudku) příslušného územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu (ÚOP NPÚ).
V závazném stanovisku se příslušný památkový úsek státní správy vyjádří, zda vlastníkem navrhované práce jsou z hlediska památkové péče přípustné a stanoví základní podmínky, za nichž lze tyto práce provést. Přípravnou a projektovou dokumentaci obnovy kulturní památky, stavební změny nebo udržovacích prací vlastník nebo projektant projedná v průběhu zpracování s odbornou organizací státní památkové péče (ÚOP NPÚ).
Stále platí, i podle nového zákona č. 183/2006 (§ 106) Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), že všechny udržovací práce na objektu, který je kulturní památkou, musí být ohlášeny na stavebním úřadě (nestačí tedy ohlášení na stavební komisi obecního úřadu). V případě poskytnutí příspěvku je třeba, aby se stavební úřad vyjádřil písemně. Nestačí automatický souhlas, který platí v případě, kdy se stavební úřad nevyjádří do 40 dnů ode dne, kdy bylo ohlášení na stavební úřad doručeno. Stavební úřad může dát souhlas pouze v souladu se závazným stanoviskem památkového úseku obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
Programy podpory
Mezi programy, jejichž prostřednictvím odbor památkové péče Ministerstva kultury ČR může poskytnout finanční příspěvek na náklady spojené s obnovou kulturní památky, patří následující:
Program regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ)
Tento program napomáhá k obnově kulturních památek nacházejících se v historických částech měst, které byly prohlášeny za MPR nebo MPZ. Město musí mít vypracován program regenerace a spolu s vlastníkem, kterým může být obec, církev, fyzická nebo právnická osoba, se finančně podílí na obnově kulturní památky. Informace k tomuto programu podají příslušné městské úřady.
Program záchrany architektonického dědictví
Tímto programem je podporována obnova kulturních památek spíše většího rozsahu, jako jsou hrady, zámky, tvrze, kostely, mosty, technické památky apod. Žádosti o zařazení do Programu na určitý rok se předkládají do 15. května předchozího roku na Ministerstvo kultury ČR. K žádosti o zařazení do tohoto programu se přikládá zvláštní druh dokumentace, tzv. Projekt záchrany, který není stavebním projektem, ale je to vypracování dokladu o deseti předepsaných bodech, charakterizující kulturní památku, její využití a záměr obnovy. Žádosti do Programu mohou podávat všechny typy vlastníků. Výběr akcí obnovy zařazených do Programu a výši finančního příspěvku provádí Komise pro Program záchrany architektonického dědictví, která zasedá vždy začátkem daného kalendářního roku.
Program restaurování movitých kulturních památek
Z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky na náklady spojené s restaurováním movitých kulturních památek, které tvoří mobiliáře hradů, zámků a kostelů, jako např. obrazy, oltáře, nábytek, tapisérie, varhany atd. Vlastník kulturní památky žádá o zařazení do Programu prostřednictvím příslušného územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu, vyplněním formuláře návrhu na zařazení akce obnovy movité kulturní památky do Programu restaurování movitých kulturních památek. Návrh musí být včetně dalších podkladů, uvedených ve formuláři, podán do 30. června. Příspěvek se přiděluje v roce následujícím. Podrobné informace a odbornou pomoc k Programu poskytují příslušná územní odborná pracoviště Národního památkového ústavu.
Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
Tento program se zaměřuje na podporu obnovy a zachování kulturních památek, zejména památek lidové architektury, jakými jsou např. zemědělské usedlosti, chalupy, kapličky a boží muka, ale i na zachování venkovských kostelů, zámečků, tvrzí, soch a pomníků, které se nacházejí v uvedených památkově chráněných územích. O příspěvek z tohoto programu mohou zažádat všechny typy vlastníků. Vlastník kulturní památky žádá o zařazení do programu prostřednictvím územně příslušného odborného pracoviště Národního památkového ústavu vyplněním formuláře návrhu na zařazení akce obnovy počátkem příslušného roku.
Havarijní program
Základní podmínkou podání žádostí do programů Ministerstva kultury ČR je, že objekt musí být prohlášenou kulturní památkou. Vlastníci mohou podávat žádosti do více programů ministerstva kultury současně, ale v případě zařazení do více programů je možno finanční příspěvky čerpat pouze z jednoho programu. Lze sčítat příspěvek poskytnutý z rozpočtu Ministerstva kultury ČR (tzn. ze státního rozpočtu) a z rozpočtu krajského úřadu na tentýž objekt a tytéž práce.
Doklady k žádostem do jednotlivých programů
Doklad osvědčující vlastnické právo ke kulturní památce, tj. originál výpisu z katastru nemovitostí nebo jeho úředně ověřená kopie a kopie snímku katastrální mapy, popř. geometrického plánu s vyznačením předmětného objektu, které nejsou starší než šest měsíců k datu podání žádosti.
Kopie závazného stanoviska vydaného podle § 14 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, k obnově kulturní památky, na niž má být příspěvek poskytnut.
Kopie dokladu příslušného stavebního úřadu – stavebního povolení, sdělení k ohlášení stavebních prací, popř. nařízení o udržovacích nebo zabezpečovacích pracích, vydané příslušným stavebním úřadem.
Kopie podepsané smlouvy o dílo na práce na obnově kulturní památky. Tato smlouva, případně dodatek smlouvy, musí obsahovat specifikaci a rozsah prací, na něž bude příspěvek poskytován, a termín provedení prací. V rámci vyúčtování se Ministerstvu kultury ČR předkládají faktury na práce provedené od 1. ledna do 31. prosince příslušného roku.
Kopie položkového rozpočtu stavebních nebo restaurátorských prací akce obnovy kulturní památky.
Fotodokumentace současného technického stavu kulturní památky (alespoň jedno celkové foto objektu a dále těch částí, ke kterým se váže žádost o dotaci).
Doporučení územně příslušného odborného pracoviště Národního památkového ústavu, popř. krajského úřadu či obecního úřadu. To se liší podle druhu programu.
Do 15. ledna následujícího roku příjemci příspěvku předkládají Ministerstvu kultury ČR doklady k finančnímu vypořádání finančních prostředků vynaložených v souvislosti s obnovou nemovité kulturní památky v období od 1. ledna do 31. prosince předchozího roku. Doklady mají obsahovat kopie faktur, vystavených zhotovitelem díla, včetně soupisů provedených prací, kopie výpisů z účtu k jednotlivým fakturám (jako doklad o proplacení faktury) a foto provedených prací. Pokud se práce na obnově nemovité kulturní památky neprovedou ve výši smlouvy o dílo, kterou vlastník předložil na začátku roku a z které mu byla vypočítána procenta spoluúčasti, má se za to, že úspora vznikla z příspěvku a vlastník tedy vrací jeho poměrnou část. Finanční úřady kontrolují čerpání těchto příspěvků vlastníkem i několik let zpětně, proto je nutné, aby vlastník tyto doklady uschoval. Ministerstvo kultury ČR všechny doklady týkající se poskytnutých příspěvků archivuje, proto je v případě potřeby může předložit.
Poradenské a informační služby a odbornou pomoc při zpracování žádosti do některého z podpůrných programů odboru památkové péče Ministerstva kultury ČR poskytují vlastníkům bezplatně územní odborná pracoviště Národního památkového ústavu v jednotlivých krajích, případně odbor památkové péče Ministerstva kultury ČR.
Peníze poskytne i Evropská unie
Projekty zařazené do tzv. Integrovaného operačního programu (IOP) by mohla Evropská komise předběžně schválit již letos na podzim. Nejrychlejší žadatelé by mohli podle odhadu ministerstva začít čerpat peníze v druhé polovině příštího roku.
Mezi vybranou osmnáctkou, která má podpořit cestovní ruch a rozvoj služeb, je například hřebčín v Kladrubech nad Labem nebo technická památka Vítkovické železárny.
„Díky strukturálním fondům vznikne v každém kraji jedno až dvě významná kulturní centra, která budou tzv. dotažená do konce. Chceme zajistit, aby peníze plynoucí z různých zdrojů nebyly rozdrobeny do mnoha malých projektů,“ řekl ministr kultury Václav Jehlička. Na realizaci by se mělo podílet více subjektů. Kromě státu, krajů a obcí to mohou být i univerzity, neziskové organizace nebo zájmová sdružení právnických osob. EU přispěje na rozpočet 85 %, stát zbývajícími 15 %.
Vzhledem k tomu, že projekty vyžadují složitou přípravu, ministerstvo kultury spustilo portál www.kultura-evropa.eu, který s ní bude žadatelům pomáhat.
|
Středočeská města chystají opravy památek V Kutné Hoře chtějí opravit rodný dům Mikuláše Dačického, v Mělníku historickou dlažbu, v Rakovníku roubenou chalupu. „Máme slíbeno přes dva miliony korun od ministerstva kultury. Kdy budeme moci žádat o evropské dotace, zatím nevíme,“ uvedl Ondřej Seifert z odboru památkové péče v Kutné Hoře. Protože netuší, zda dotace dostanou, nemůže závazně objednat stavební firmy. „Sice je obesíláme, ale neodpovídají. Mírná zima spustila stavební boom. Nevím, jestli až budou peníze, nějakou firmu vůbec seženeme,“ dodal Seifert. V Mělníku podobné obavy nemají. „Myslím, že nouze o firmy nebude. Vždy se jich přihlásí šest až devět na výběrové řízení,“ řekl místostarosta Mělníka Zdeněk Koudelka. Dotace hlídá euromanažer
V Kutné Hoře použijí státní peníze na opravu střech knížecího domu a kostela Všech Svatých. „Za evropské peníze bychom vybudovali z bývalé hasičárny spolkový dům, opravili rodný dům Mikuláše Dačického, dlažbu v centru nebo obnovili park,“ vyjmenoval Seifert. V Mělníku chtějí z evropských peněz opravit dlažbu v historickém centru. „Máme architektonická řešení náměstí Míru a Karla IV. i okolních ulic. Náš euromanažer hlídá, kdy budou vyhlášeny evropské fondy,“ upřesnil Koudelka. Z evropských dotací plánují opravit poslední roubenou chalupu v Rakovníku, kterou město koupilo od místního lesníka. „Máme studie, průzkumy i návrhy využití. Mohla by tu být výstavní místnost nebo kancelář pro památkáře,“ informoval starosta Rakovníka Zdeněk Nejdl. „Odhady na rekonstrukci jsou až deset milionů korun,“ vyčíslil starosta. Rakovničtí získali 400 tisíc korun od ministerstva kultury, ze kterých věnují 100 tisíc na opravu doškové střechy galerie Samson v židovském ghettu. Zbylých 300 tisíc korun rozdělí na další drobné opravy památek. |
|
Finanční prostředky pro rok 2007 na státní programy péče o památky: |
Foto: archiv redakce
