Kdy se české brownfieldy zazelenají?
Vláda v létě schválila národní strategii regeneraci brownfieldů, tedy starých nevyužívaných budov či pozemků. Nová strategie má urychlit regeneraci starých průmyslových areálů. Jejich ozdravění vyjde na 200 miliard korun.
Hlavním posláním Strategie, kterou zpracoval CzechInvest, je sjednotit a zkoordinovat snahy o regenerace brownfieldů napříč celou státní správou a podrobně ukázat, jaké možnosti podpory mohou investoři do brownfieldů získat.
„Cílem Strategie je celkové ozdravění území dříve využívaných areálů, rozšíření nabídky pro podnikatele a zlepšení životního prostředí. Úspěšná regenerace přinese nové příležitosti pro podnikatele, a tím i nárůst ekonomické aktivity,“ říká ředitelka CzechInvestu Alexandra Rudyšarová. „Chceme se držet principů trvale udržitelného rozvoje a na jedné straně najít nové využití opuštěných území a současně zamezit vzniku dalších,“ dodala.
Proč strategie vznikla právě teď? „Stát samozřejmě od počátku věděl, že přinejmenším pro fázi regenerace území, předtím, než na něm začne vznikat něco nového, je prakticky nezbytná podpora z veřejného sektoru. A tady byl ten háček, protože prostředky v potřebném objemu nebyly k dispozici. Aktivnější přístup ze strany státu mohl proto přijít až ve chvíli, kdy se otevřela možnost čerpat pro tyto typy projektů prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie,“ vysvětluje Rudyšarová.
Nevyužívaných průmyslových ploch je více než dva tisíce
V Česku je podle studie agentury CzechInvest 2355 nedostatečně využívaných pozemků, objektů a areálů. Brownfieldy jsou vesměs velmi zanedbané a v řadě případů jsou i kontaminované různými chemikáliemi a dalšími škodlivinami. Nemovitost nelze využít bez revitalizace, což často představuje náklady v řádech desítek i stovek milionů korun. Ozdravění opuštěných průmyslových areálů – brownfieldů – proto vyjde podle odhadu ministerstva průmyslu a obchodu na 200 miliard korun. V maximální možné míře by do roku 2013 měly být do regenerace zapojeny evropské peníze.
Strategie vedle zapojení evropských zdrojů počítá i s tím, že ozdravěný brownfield by mohl mít i jiné než průmyslové využití. Autoři strategie doporučují výstavbu budov občanské vybavenosti, lze je použít rovněž pro zemědělství či bydlení. Dlouhodobým cílem je pak snížení počtu brownfieldů a záborů zemědělské půdy pro novou výstavbu v souladu s principy udržitelného rozvoje.
Stačí si jen vybrat na internetu
Součástí strategie je i seznam brownfieldů v celé České republice. Najdeme je na webové adrese brownfieldy.cz.
Národní databáze brownfieldů je na internetu přístupná od počátku roku. CzechInvest jejím prostřednictvím poskytuje informace potenciálním investorům. Po bezplatné registraci jsou uživatelům k dispozici detailní informace o poloze areálu, stavu budov, vybavenosti, ekologických zátěžích a podobně. Igor Gargoš, ředitel odboru koncepce regionálních projektů agentury CzechInvest, k tomu uvedl: „Cílem je, aby v databázi byly všechny brownfieldy vhodné k regeneraci. U některých jsou však nepřehledné vlastnické vztahy, kdy například v jednom extrémním případě má jeden metr čtvereční tři majitele.“
Podkladem pro vytvoření databáze byla Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfieldů, kterou CzechInvest provedl v jednotlivých krajích v letech 2005 až 2007. Nalezeno bylo přes 2300 lokalit s celkovou plochou překračující deset tisíc hektarů, z toho dvě třetiny tvoří průmyslové a armádní areály. Necelé tři čtvrtiny areálů leží na území obcí do deseti tisíc obyvatel. „V současnosti je v databázi 271 brownfield a každý týden jich přibude okolo deseti, jedná se především o brownfieldy z Vyhledávací studie,“ uvedla mluvčí agentury CzechInvest Lucie Kocourková.
Studie CzechInvestu sledovala pouze brownfieldy ve velikosti asi od jednoho hektaru a nebyly do ní zahrnuty těžební brownfieldy, tedy lokality bývalých lomů, dolů a podobně. Existují odhady, že celkem, včetně výše jmenovaných, je u nás 8,5 až 11,7 tisíc lokalit o celkové rozloze 27 až 38 tisíc hektarů.
Brownfieldy jsou většinově koncentrované do bývalých průmyslových center, především do Moravskoslezského, Ústeckého a Plzeňského kraje, kde se tamní průmyslové podniky často nepodařilo transformovat na konkurenceschopné firmy.
Ekonomický rámec
K financování regenerace brownfieldů pro období 2007 až 2013 lze podle schválené strategie využít několika základních zdrojů:
- evropské fondy – zejména Operační program podnikání a inovace (především v rámci programu Nemovitosti), Operační program životní prostředí; Program rozvoje venkova, Operační program Praha Konkurenceschopnost, Regionální operační programy;
- rozpočtové dotace – zejména programy Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí;
- soukromé zdroje – investice developerů; partnerství veřejného a soukromého sektoru;
- dluhové financování – mezinárodní a české finanční instituce.
Jak postupovat?
Dvanáctistránkový dokument jako jeden z hlavních cílů stanovuje maximální využití prostředků z evropských zdrojů. Při tom bude napomáhat CzechInvest poskytováním pomoci při tvorbě žádosti. Jednotlivé projekty bude hodnotit meziresortní komise, důležitá bude také spolupráce na úrovni krajů a jednotlivých obcí, k čemuž mají sloužit krajské koordinační skupiny, které CzechInvest hodlá vytvořit v roce 2009.
Celá problematika regenerací brownfieldů spadá především pod ministerstvo průmyslu a obchodu, dále pak životního prostředí a financí. Obnova brownfieldů vychází dráž než stavba nového závodu, jazýček na vahách však může vychýlit možnost získat dotace ze strukturálních fondů. V rámci operačního programu Reality bylo v letech 2004 až 2006 vyčleněno 2,7 miliardy korun. Ten zahrnoval také podporu rekonstrukcí podnikatelských objektů. S žádostmi o dotace v uvedeném období uspělo kolem padesáti projektů.
Od roku 2007 je podpora obnovy brownfieldů poskytována v rámci programu Nemovitosti. První vlna předkládání projektů běží od letošního dubna do konce roku. V jejím rámci došlo k navýšení z původních dvou na šest miliard korun a do roku 2013 se má rozdělit celkem 13 miliard.
Podle Gargoše bylo dosud přihlášeno kolem čtyř set projektů, z nichž je drtivá většina právě na regeneraci brownfieldů.
Strategie uvádí i vcelku podrobný postup, který by se měl při regeneraci brownfiedů používat.
Ve velké části případů regenerace brownfieldů spočívá v rekonstrukci nevyužívaného a zanedbaného objektu pro nové využití. Někdy ale technický stav objektů (spojený např. i s ekologickou zátěží) neumožňuje provedení rekonstrukce. V tom případě proces regenerace brownfieldů zahrnuje dvě základní fáze: fázi rekultivace (vyčištění území, obnovení stavu podobného greenfieldu) a fázi obnovy (uvedení lokality opět k efektivnímu využití).
U větších areálů často dochází ke kombinaci obou typů regenerace (některé objekty se rekonstruují, v části proběhne rekultivace a obnova). Kvůli vysokým nákladům a rizikům, které jsou spojeny s těmito typy projektů, však soukromý sektor nemá o investování do regenerace brownfieldů zájem. Z tohoto důvodu je v případě potřeby vhodné, aby fáze rekultivace (případně celého procesu regenerace) podpořil veřejný sektor tak, aby byl projekt dále komerčně životaschopný.
Speciální problém: armádní brownfieldy
Zvláštní kategorií brownfieldů jsou objekty, které dříve využívala armáda. Výhodou je jejich poloha – často se nacházejí v centrech měst, kde se jinak volné pozemky hledají jen těžko, nevýhodou pak častá kontaminace.
Podle Václava Meškana z developerské společnosti PMD nejsou ekologické a jiné zátěže jediným problémem. „Narážíme na potíže s územními plány, nevyhovující legislativu i nedostatek peněz na dotace – s tím vším je třeba při oživování odumřelých vojenských objektů či celých areálů počítat,“ říká Meškan.
Mohou být developeři příjemci evropských peněz?
Problémem je také nedořešené financování regenerace brownfieldů z evropského operačního programu Průmyslu a inovace (OPPI).
Oblastí, o které se nejvíce diskutuje, je zejména stále nedořešená regenerace brownfieldů a vyloučení developerů jako možných příjemců podpory pro tuto aktivitu. V aktuální výzvě mají podnikatelské subjekty možnost získat podporu na vyhotovení projektové dokumentace, přípravu podnikatelské zóny a rekonstrukci objektu.
Na všechny uvedené aktivity může žádat podporu podnik bez rozdílu velikosti, podstatné je však budoucí využití podpořené nemovitosti a podnikatelská činnost, kterou v ní příjemce vykonává. Ta je z hlediska odvětví omezena na zpracovatelský průmysl, oblast strategických služeb, technologická centra a výzkum a vývoj. Uvedená omezení platí pro 75 % plochy nemovitosti. „Příjemce podpory musí zároveň do předložení žádosti o platbu prokázat vlastnická práva k podpořeným nemovitostem a nesmí až po dobu 5 let pronajmout více než 25 % plochy nemovitost,“ uvádí Petra Klůnová z Evropského kompetenčního centra UniCredit Bank
Z čeho financovat sanaci ekologických škod?
Zájemci o revitalizaci průmyslových areálů mohou získat dotaci z OP Životní prostředí, konkrétně z dílčí prioritní osy 4, opatření 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží. Opatření 4.2 umožňuje řešení těch závažných starých ekologických zátěží, které nejsou pokryty stávajícími dílčími mechanismy financování z národních zdrojů.
Podle OPŽP jsou v rámci tohoto opatření podporovány následující aktivity:
- inventarizace a kategorizace priorit starých ekologických zátěží na kontaminovaných místech,
- zpracování analýz rizik a aktualizovaných analýz rizik u lokalit vybraných z materiálu Regionální seznamy priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží – aktualizace 2002, MŽP, říjen 2002 a jeho aktualizací z let 2004 až 2007 (v závažných případech i u lokalit, které v těchto seznamech nejsou),
- sanace vážně kontaminovaných lokalit (průmyslové objekty, vojenské a zemědělské areály, brownfieldy s výskytem staré ekologické zátěže) ohrožujících složky životního prostředí a zdraví člověka v případech, kdy žadatel o podporu není původcem kontaminace nebo původce již neexistuje (stará ekologická zátěž), nebo v případě, že tato povinnost je vázána na organizační složku státu nebo právnickou osobu státem pro tyto účely zřízenou,
- sanace starých ekologických zátěží, kde je prokázána vážná kontaminace ohrožující složky životního prostředí a zdraví člověka, na územích postižených těžbou vyhrazených nerostů včetně sanace a rekultivace areálů bývalých dolů a lomů, odvalů, výsypek a odkališť a souvisejících trvalých provozních nákladů, v případech, kdy žadatel o podporu není původcem kontaminace nebo původce již neexistuje; nebo v případě, že tato povinnost je vázána na organizační složku státu nebo právnickou osobu státem pro tyto účely zřízenou.
Příjemci podpory poskytované v rámci celé prioritní osy 4, tedy i oblasti podpory 4.2, jsou: neziskové organizace, územní samosprávné celky a jejich svazky, občanská sdružení a církve, fyzické osoby, podnikatelské subjekty, příspěvkové organizace, organizační složky státu a jejich přímo řízené organizace, právnické osoby státem pro tyto účely zřízené, státní podniky, nadace a nadační fondy nebo organizace zřízené na základě zvláštního zákona.
Alena Adámková
Ilustrační foto: archiv autorky a společnosti REKG
Autorka je spolupracovnicí redakce.