Koloniál, vlajková loď záchrany Buďánek

Dělnická osada Buďánka vznikla v 1. polovině 19. století na pražském předměstí nad Motolským potokem v oblasti dnešního Smíchova. Miniaturní domky, jaké v podobných koloniích bývaly, byly nalepeny na stráni blízko sebe a i když bylo po čase toto území pohlceno rozvíjející se městskou zástavbou, zachovaly si stále svou původní tvář.

Buďánka byla postavena zřejmě v letech 1800 až 1840 dělníky z nedalekého pískovcového lomu. V přibližně dvaceti domcích bydlelo často až 300 lidí. V 80. letech minulého století bylo rozhodnuto o jejich úplné demolici a výstavbě panelových domů. Většina objektů byla státem vykoupena a začala éra devastace.

V roce 1991 byla sice Buďánka vyhlášena vesnickou památkovou zónou, nicméně chátrala dál. Vzhledem k jejich současnému havarijnímu stavu je nepravděpodobné, že by bylo možné zachránit osadu jako celek.

Koloniál – první vlaštovka

Nicméně alespoň některé stavby snad naději mají. V roce 2006 zakládají lidé z okolí občanské sdružení, kterému se daří nastartovat kroky směřující k záchraně. Byla uspořádána soutěž na vznik komunitního centra lokality, a to v bývalém obchodu s koloniálním zbožím. Osloven byl architektonický ateliér Lennox – architekti a v roce 2016 byl Koloniál podle návrhu Markéty Smrčkové a Tomáše Starého zrekonstruován.

„V návrhu rekonstrukce bylo pro nás určující zachování dynamiky domu, jeho specifického tvaru,“ vysvětluje Markéta Smrčková, „patro domu bylo sice nutné vyzdít znovu, navrhli jsme v něm proto alespoň do tří stran nové asymetricky umístěné okenní otvory s jednoznačně současným typem oken v líci fasády. Výkladce v přízemí jsou naopak reminiscencí původních hlubokých výloh.“

Mezi samotný objekt a opěrnou zeď bylo vloženo sociální zázemí tak, aby vnitřní prostory domu mohly zůstat celistvé. Centrální prostor s barovým pultem v přízemí funguje jako kavárna. Do jeho hlavního objemu byl vložen fošnový strop a úzké schody, po nichž lze vyjít do horních prostor.

„Ty jsou z hlediska dispozic variabilnější,“ podotýká architektka, „schody lemuje lavice s úložnými boxy, naproti jsou součástí plnostěnného zábradlí výklopné stoly. Probíhají zde výtvarné dílny, meetingy, ale třeba i hodiny jógy…“

Blýskání na lepší časy

V roce 2017 se zde koná architektonický workshop, na jehož základě zpracovávají autoři rekonstrukce také celkový Manuál revitalizace Buďánek.

„Při obnově osady Buďánka odkrýváme vrstvy minulosti,“ objasňuje Markéta Smrčková hlavní myšlenku znovuzrození kolonie, „hledáme genia loci místa. Určujeme základní principy revitalizace: vymezení, propojení, zpřístupnění, postupný vzájemně reagujícího rozvoj, funkční pestrost a pravidla pro ochranu, obnovu i nové intervence.“