Rekonstrukce paláce Špork
Původní palác Špork byl postaven v 18. století, od té doby vystřídal několik podob. Zásadní rekonstrukce paláce proběhla na počátku 20. století, kdy se budova stala majetkem banky. Kompletní rekonstrukcí byl tehdy pověřen architekt Josef Gočár, který nechal přistavět nové administrativní křídlo a z původního paláce zachoval pouze barokní fasádu z Hybernské ulice. Nejaktuálnější rekonstrukce budovy se nyní pod taktovkou architektů ze studia Fiala+Nemec pomalu blíží ke konci.
Původní administrativní křídla banky zůstala tvarově zachována, byla ale rozšířena přístavbou, která spojila dva pavilony a poskytla více podlahové plochy. Architekti zasáhli i do některých fasád. Odstraněním slepého štítu získal interiér novou perspektivu a s ní i využitelnost. „Jedním z cílů rekonstrukce bylo i zlepšení kvality vnitřních prostor, proto jsme se na slepé fasády původních administrativních budov banky nedívali jako na něco nedotknutelného,“ vysvětluje architekt Petr Jehlík, který na projektu spolupracoval. „Do holých štítů jsme doplnili velkorysé prosklené plochy, které pomohly vytvořit plnohodnotnou fasádu a zároveň zásadně zlepšily i dojem z interiéru.“
Gočárův odkaz
Největší výzvou pro architekty byla dvoupatrová nástavba. Najít podobu, se kterou by souhlasil investor i památkáři, bylo skutečným oříškem. S výsledkem jsou však nakonec spokojeny všechny zúčastněné strany. Nástavba svojí výškou navazuje na niveletu originální atiky Gočárovy části v Hybernské ulici. Železobetonový strop posledního podlaží má tvar zborcené plochy, která se z části propisuje do vnějšího tvaru střechy. Dům je doplněn pobytovou střechou s kombinací střechy a zelené zahrady.
Celá nástavba je v úrovni sedmého podlaží lemována průběžným balkonem, který formálně navazuje na tradici výrazných korunních říms městských paláců. Zároveň má spodní plochu obloženou matně zrcadlící nerezavějící ocelí, která odlehčuje jeho hmotu při pohledu vzhůru. Meziokenní pilíře nad pochůznou plochou balkonu jsou zvenku tvořeny skládanými prejzovými plochami, na něž plynule navazuje tvarově bohatá střešní plocha z pálené krytiny.
Současná střecha z tradičních materiálů
Zvolená prejzová střešní krytina podtrhuje historický původ budovy a přirozeně odkazuje na okolí. Keramická taška se skládá ze dvou dílů – spodního háku a vrchní prejzy. Díky způsobu kladení dovoluje vyskládat i komplikované tvary střechy s vyklenutými nárožími nebo hluboce propadlými kouty bez klempířského úžlabí. Prejzovou střešní krytinu od společnosti Tondach najdeme v paláci Špork hned několikrát. Nachází se na meziokenních pilířích nástavby, ale i na původních historických střechách.
„S krytinou Prejza od Tondachu se nám pracovalo dobře, protože je velmi flexibilní, co se týče různých tvarů střešních ploch.“ vysvětluje Petr Jehlík. „V období baroka se často používala i na složitých střechách, které byly strmé a členité. I proto jsme ji navrhli. Zároveň jsme tak byli v souladu s materiálovými požadavky památkářů.“ Zajímavé je, že kromě nových kusů tašek byly na střeše použity i zachované kusy původních prejzových tašek. „Naší snahou bylo zapojit nejvyšší patro nadstavby do historické střešní krajiny, která je v Praze tvořena převážně pálenou krytinou,“ dodává Jehlík.
Živý parter
V interiéru Šporkova paláce vznikly moderní administrativní prostory s volnou dispozicí. Výjimkou je parter, který je určen pohostinství, restauraci a cukrárně. „V návrhu interiéru jsme se nesnažili tvářit (pseudo)historicky. Samozřejmě, původní prvky interiéru, které se zachovaly z 30. let, jsme nechali pečlivě restaurovat a dopřáli jim důstojné místo v novém konceptu interiéru. Ve výsledku je většina prostorů prodchnuta současným designem a také v aktuálním standardu komfortu vnitřního prostředí.“
Korunou přízemního prostoru je centrální hala, která je po rekonstrukci zastřešená ohýbaným sklem na skružené hliníkové kostře kotvené do původních klenutých betonových žeber. Hala je nyní vizuálně i funkčně propojena s městským parterem do všech stran, což v původním bankovním provozu nebylo možné, ale v současnosti to zásadně pomáhá „dýchání domu“. První a páté podlaží je restaurováno jako celek ve své původní členité dispozici a v rozsahu zachovaného interiéru. Na ostatních podlažích je v nových kancelářích odhalen originální železobetonový skelet avantgardní stavby.
Rekonstrukce paláce Špork
Místo: Praha
Architekt: Stanislav Fiala, FIALA+NEMEC
Spolupráce: Jiří Václavů, Petr Jehlík, Zuzana Boháčová, Tomáš Oth, Adam Glas, Dušan Doubrava, Vít Formánek
Restaurování, umělecká řemesla: Martin Pavala, Daniel Domanja
Investor: SEBRE
Generální dodavatel: Hinton
Realizace: 2018
TEXT: FIALA+NEMEC, TONDACH, TEREZA JANIŠOVÁ
FOTO: ARCHIV SPOLEČNOSTI TONDACH
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 4/2018.