S Austrií nad průčelím

Alegorické sousoší Austrie, chránící Orbu a Průmysl, korunovalo vstupní průčelí, nad triumfálním římským obloukem s korintskými sloupy stály sochy znázorňující Obchod, Vědu, Průmysl a Hospodářství. Interiér byl bohatě zdoben štuky, malbami a závěsnými lustry. Za zmínku stojí také řemeslné práce na dřevěném ostění, portály dveří, okna v hlavní dvoraně a litinové sloupy v čekárně i na nástupišti, litinové rámy pokladen v hlavní dvoraně. Na hřebenech střech a na vnějších ochozech směrem do ulice byly tepané mříže, komíny zakončovaly keramické nástavce dodané z Vídně. Pravé křídlo s reprezentačním salonem a čekárnou bylo ukončeno čtyřpodlažní budovou, kde byla mimo jiné restaurace, levé sloužilo jako příjezdový trakt, poskytovalo zázemí pro kanceláře. Demolice nádraží, které by dnes stálo nikoli „za branou“, ale v centru města a na jehož místě se dosud nic zajímavého nenachází, se stala symbolem barbarského zacházení s památkami. 

Geneze: ukončení provozu, odbourání jednoho křídla i projekty. Novináři se ptali, z jakých důvodů se jich nepoužilo?  Z odpovědi jen krátce: „Po výstavbě magistrály se objekt ocitl v nelogické poloze, a to jak k tomuto inženýrskému dílu, tak i vůči okolní zástavbě. To jsme se pokoušeli odstranit… Všechny pokusy však vykázaly vysokou investiční náročnost a na druhé straně malou funkční schopnost jakékoliv životní náplně pro budovu, a to zejména pro obtížnou dostupnost. To byl například hlavní důvod, proč se zde nezřídila zamýšlená tržnice. Musel být vyloučen rovněž Archiv hl. města Prahy, jelikož výstavba úplně nové budovy se ukázala nakonec levnější… I úvaha o zřízení menzy a studentského klubu odpadla, protože těžiště studentského života… je od Těšnova dost vzdáleno.“ Rozhodnutí „odpovědných orgánů“ nakonec pan profesor shrnul slovy: „Stavba nemá z hlediska urbanistického i společenského, a to i s přihlédnutím k jejím subjektivním hodnotám, schopnost dále sloužit.“