Hvězdárna a planetárium Brno
Na brněnské Kraví hoře je od loňského roku přístupná nově zrekonstruovaná a rozšířená hvězdárna s exploratoriem – multimediálním interaktivním centrem pro popularizaci nejrůznějších věd, především z oblasti neživé přírody. Nejstarší část hvězdárny – otočná hvězdářská kopule – byla dokončena a otevřena letos 6. října.
Z historie
Historie moravské metropolitní observatoře prochází mnoha těžkými obdobími našich dějin. Sahá až do období po první světové válce, kdy se zrodily plány na její vznik, nicméně k jejich uskutečnění (vzhledem k poválečné ekonomické situaci v redukované podobě) mohlo dojít až po druhé světové válce. Původní plány už tehdy situovaly observatoř na v té době lysou Kraví horu, která se jevila pro pozorování hvězd i panoramatu města ideální. Stavba první části areálu – dvojice kopulí – zde začala růst v roce 1948. Během padesátých let vyrostla další část – budova s přednáškovým sálem a malým projekčním planetáriem a v roce 1991 bylo otevřeno velké projekční planetárium, jehož základní kámen byl položen v polovině 80. let. Celý tento komplex, který byl budován více než čtyři desetiletí, nyní prošel rekonstrukcí, započatou v roce 2010, díky dotaci EU ve výši 65 milionů korun a financím z rozpočtu města Brno ve výši 21 milionů korun.
Brána k přírodním vědám
Dnešní budova hvězdárny a planetária zahrnuje vedle rekonstruovaného velkého a malého planetária a přednáškového sálu také další nové části – tzv. exploratorium, pozorovací terasu, velkou a malou pozorovatelnu a multifunkční vstupní halu, která slouží i jako výstavní síň. „Rozhodnutí zbourat nejproblematičtější část původního objektu zformovalo celkový koncept architektonického řešení,“ vysvětlují jeho autoři. Velké a malé planetárium nebylo původně propojené halou ani chodbou, ale pouze traktem s veřejnosti nepřístupnými kancelářemi. Místo něj byla do vzniklé proluky vestavěna třípodlažní část, která umožnila vytvořit přehlednou dispozici s prostornou vstupní halou, exploratoriem a logicky navazujícím přístupem na pozorovací terasu s výhledy na panorama města i hvězdnou oblohu. K severnímu štítu původní budovy byl dále přistavěn dvoupatrový trakt s kancelářemi, propojený s technickým a technologickým zázemím velkého planetária.
Cílem rekonstrukce a dostavby však nebylo vytvořit pouze dům se zajímavými exponáty a programy, ale podle architektů také „dům demonstrující zájem o přírodu, přírodní vědy, a inspirovat tím návštěvníky.“ A autoři k tomu dodávají: „Obdobné stavby obvykle nejsou transparentní, návštěvník je uvnitř uzavřen – nevidí ven. Ale tady jsme uprostřed přírody – parku – a navrhovali jsme budovu osvětlující přírodní historii.“ Proto vznikly velké prosklené plochy umožňující působivé průhledy skrze budovu do parku.
| Hvězdárna a planetárium Brno Místo: Kraví hora, Brno Architekt: Martin Rudiš Spoluautoři: Alena Stehlíková, Martin Komárek Spolupráce: David Bureš, Roman Strnad, Jan Vrbka Investor: Statutární město Brno, ROP Jihovýchod, Evropská unie Hlavní dodavatel: Skanska CZ, a. s. Realizace: 2010–2011 Náklady: 97,4 mil. Kč (z toho dotace ROP Jihovýchod 65 mil. Kč) |
Kosmický interiér
I přes členitost stavby a vzájemně se prostupující prostory je interiér přehledný, jednoduchý a snadno čitelný. Velké prosklené plochy přivádí do interiéru dostatek světla a průhled do okolní přírody pomáhá dotvořit přívětivou atmosféru. Převládající bílá barva stěn spolu s modrým povrchem stěny kruhového sálu velkého planetária tvoří „klidný a monotónní prostor pro atraktivní rozměrné barevné plochy prosvětlených obrazů hvězdných krajin, které svou dramatičností a překvapivou výtvarností ovládají prostor a tvoří jeho výtvarný doprovod“.
Uprostřed planetária je ve volném prostoru umístěna třípatrová prosvětlená grafická plocha s pohledem do vesmírné krajiny, která je ústředním prvkem interiéru. Jeho geometricky jednoduchá dispozice a technologické vybavení vytváří dostatek možností různého využití.
V suterénu se nachází tzv. exploratorium – prostor bez denního světla určený pro interaktivní expozice a unikátní způsob vystavování vycházející ze scénického osvětlení. Expozice se tak stávají vizuálně atraktivními.
Jihočeský les z plechu
„Hledali jsme způsob, jak členitý půdorys a různé výšky obvodového pláště sjednotit do logického celku,“ vysvětluje Martin Rudiš, proč zvolili předsazený kovový plášť fasády, který se stal hlavním výrazovým prvkem. „Důležité bylo, aby fasáda svým materiálovým a technickým ztvárněním vypovídala o ideové náplni budovy,“ říká architekt a dodává: „Transparentní obal, přerušovaný pouze velkými zasklenými plochami, tento účel splnil – působí lehce, zároveň jednoznačně. Částečná transparentnost je dosažena perforací, díky níž fasáda mění odstíny, vytváří stíny. Jemná textura dodává stavbě křehkou a odlehčenou estetiku.“
Strukturu fasády tvoří kazety vyrobené z hliníkového perforovaného plechu opatřeného speciální stříbrnou barvou. Idea formálního ztvárnění pláště vznikla zcela náhodně při počítačovém zpracování digitální fotografie jihočeského lesa. Díky posterizaci vytvořily kmeny stromů svisle pruhovanou plochu s různě intenzivními barevnými pruhy. Černobílé provedení této struktury bylo potom v radikální zkratce převedeno do zapamatovatelné výtvarné formy.
 |
 |
Na brněnskou Kraví horu se tedy mohou návštěvníci vydat nejen do planetária – a do možná dokonce nejmodernější hvězdárny ve střední Evropě – na průzkum vesmíru, ale také na průzkum kvalitní architektury. Autorský tým architektů (Martin Rudiš, Alena Stehlíková a Martin Komárek) přeměnil brněnskou hvězdárnu v místo průniku umění, vědy a vzdělávání, které přitáhne k přírodním vědám širokou veřejnost a zároveň obohatí veřejný prostor parku Kraví hory v moravské metropoli.
Kateřina Kotalová
Foto: Filip Šlapal
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.
