Artěl znovuzrozený?
Proslulé družstvo Artěl, založené s cílem vytvářet kvalitní uměleckořemeslné výrobky, usilovalo „vzkřísit smysl pro výtvarnou práci a vkus v denním životě“. Jeho produkci nyní představují publikace a výstava připravené Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze. Obnovit renomovanou značku Artěl se pokusili na začátku devadesátých let Olgoj Chorchoj, na podzimním Designbloku byla představena kolekce sklenic firmy Artěl Glass. Lze tedy říci „Artěl znovuzrozený“?
Prvorepublikový Artěl
Název sdružení Artěl (z ruštiny družstvo) měl vyjadřovat jeho zamýšlený charakter: výtvarný spolek se vzájemným ručením, podporou a podílem na zisku. Činnost této proslulé instituce českého užitého umění a designu během čtvrt století svého trvání zahrnovala produkci drobných předmětů, nábytku, textilu, šperků i celých interiérů.
Původním cílem uměleckoprůmyslového družstva Artěl, jehož program koncipoval historik umění V. V. Štech, měla být produkce umění pro každodenní život. Jeho činnost se měla – podobně jako tomu bylo v případě Wiener Werkstätte – zaměřovat na navrhování, osvětu, zprostředkování prodeje i vlastní výrobu. K té ovšem pro nedostatek finančních prostředků nedošlo a byla zadávána různým externím firmám.
Původně secesní orientace družstva se postupně měnila v souvislosti s nastupujícím kubismem. Artěl produkoval především drobnější předměty umělecké hodnoty: různé dózy, sošky, porcelánové sety a podobně.
Tyto předměty měly být nositely nové estetiky vycházející z geometrických forem a střídmosti dekoru. V tomto prostředí se také formulovaly teoretické zásady českého kubismu. V počátcích deklarovaná výzva k tvorbě a produkci umění pro všední den byla později opomíjena. Kubistické předměty produkované Artělem se staly spíše luxusním zbožím pro omezený okruh zákazníků.
Se vznikem Československa v roce 1918 se sdružení stalo jedním z propagátorů českého národního stylu, dekorativního proudu dvacátých let, nicméně odkaz kubistických experimentů a geometrická stylizace přetrvávala i v poválečných letech. Po úspěších na domácích i zahraničních výstavách se však od poloviny dvacátých let tehdy již akciová společnost Artěl potýkala s finančními problémy, až roku 1935 pod tlakem hospodářské krize zanikla.
Obnovená značka
Členové studia Olgoj Chorchoj se v roce 1993 rozhodli založit novou společnost Artěl II s podobnými cíli, jako měl původní Artěl, i když ve zcela jiném kontextu: zvýšit výtvarnou i technickou úroveň řemeslné a průmyslové produkce v Česku a také zvýšit její konkurenceschopnost ve světě. Tyto vytyčené cíle byly naplňovány produkcí replik kubistického nábytku od Josefa Gočára, Vlastislava Hofmana či Pavla Janáka, kteří navrhovali pro původní Artěl, ale i vlastní původní tvorbou užitných předmětů, například váz, mís, kovových dekorativních drobností atd.
V roce 1998 založila Američanka Karen Feldman společnost s názvem Artěl Glass jako odkaz na české družstvo pro uměleckou výrobu, založené o devadesát let dříve.
Artěl Glass vyrábí luxusní produkty z rytého křišťálu nejvyšší kvality podle návrhů především českých designérů a umělců. Veškerá produkce společnosti se vyrábí v českých sklárnách a prodávají jej přední světoví prodejci luxusního zboží. Shodou okolností také designérské studio Olgoj Chorchoj navrhlo pro Artěl Glass řadu sklenic.
Obě tyto značky navazují na snahu původního Artělu propagovat kvalitní český design nejen nadčasových kusů nábytku a dekorativních předmětů z první třetiny minulého století, ale i kvalitních produktů navržených současnými českými designéry. Kultivovat bytovou kulturu běžných českých domácností a pozvednutí obecného vkusu si už však za cíl žádný z těchto následovníků přímo neklade.
Série sklenic z broušeného křišťálu pro Artěl Glass od designérského studia Olgoj Chorchoj (nahoře), výtvarného umělce Jiřího Skály (uprostřed) a designéra Maxima Velčovského (dole).
Kateřina Kotalová
Foto: archiv Artěl Glass, Gabriel Urbánek, Ondřej Kocourek
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.
