Byteček s nepravidelným půdorysem…

… a navíc se stěnami jdoucími prostorem v nepravidelných diagonálách není architektonickým ideálem, ale spíše zkouškou profesních schopností. Mladá žena koupila byt v horním patře domu v barcelonské čtvrti Sant Antoni a hned v něm odhalila skrytý půvab a kouzlo. Nechala ho originálně přetvořit v příjemné místo k žití.

Pokud by šlo o běžnou rekonstrukci, neměla majitelka přehnané představy – chtěla světlý, moderní apartmán s velkou kuchyní, ložnicí a dostatečně objemnými úložnými prostorami. Ovšem vzhledem k charakteru prostoru to nebyl lehký úkol, a to ani pro architekty z ateliéru CaSa, které k přestavbě přizvala.

„Open space“

Andrea Serboli a Matteo Colombo měli dvě možnosti – buď členění bytu „uspořádat“ a přizpůsobit alespoň do určité míry běžným proporcím, nebo šikmé linie respektovat a s výhodou jich využít v celkovém návrhu jako dynamický prvek. Rozhodli se pro druhou možnost.

Byt je opticky rozdělen na dvě části vstupním prostorem, který je zdůrazněn cihlově červeným výklenkem se stejně barevnými dveřmi. Některé příčky byly zbourány již předem, a i díky tomu se podařilo celkem snadno vymezit část bytu pro komfortní a světlou denní místnost s obývacím pokojem, jídelnou a kuchyní.

Tento takzvaný „open space“ vtipně využívá nepravidelností půdorysu této zóny. Obývací pokoj je situovaný v nejširší části s dvěma velkými okny zabezpečenými balustrádou.

Velký stůl v jídelně kopíruje jednu ze šikmých stěn, v níž byl současně vytvořen výklenek, který slouží jako odkládací plocha, v případě potřeby ale může zastoupit lavici k sezení. Kuchyni byl logicky vymezen úzký koridor vedoucí ke vchodu a dále do klidové zóny bytu s ložnicí a koupelnou.

Citlivě skryté soukromí

V dispozicích bytu je umístění těchto takzvaně klidových prostor na první pohled naprosto přirozené, ve skutečnosti však bylo třeba najít nejen vhodný úsek bytu pro ložnici a hygienické zázemí, ale také pro úložné prostory. Nakonec bylo nutné přikročit k dílčímu kompromisu. Ložnice je od denní části bytu oddělena chodbou, po jejíchž obou stranách jsou instalovány vestavěné skříně.

Do nich majitelka ukládá veškeré oblečení, boty, sportovní potřeby i sezónní věci. Koupelna, do níž se vstupuje z chodby, je umístěna hned vedle ložnice – je součástí klidové zóny bytu, ale současně do ní mají přístup i hosté, aniž by narušili toto výsostně intimní území.

Barvy a zase barvy…

Tak, jak jsme v realizacích architektů Serboliho a Colomba zvyklí, i v tomto případě stojí za pozornost barevné řešení interiéru. Základ tvoří bílá barva doplněná dřevěnou podlahou a drobnějšími dřevěnými doplňky. Bílou klasiku pak v denní části narušuje šedý odstín kuchyňské linky a popelavě růžová stěna ve výklenku u jídelního stolu.

Koupelnu ozvláštňuje využití dvou odstínů šedé v různém stupni sytosti. S tmavými barvami autoři šetřili – využili je pouze na horní část vestavěných skříní v ložnici, která tak díky obloukům klenutých stropů tvoří jakousi borduru, a dále ve výklenku se vstupními dveřmi. Citlivý výběr barev v převažujících světlých odstínech dodává prostoru jemnost a potrhuje jeho stylovou čistotu.