Malý byt s netradičním interiérovým prvkem – onyxem
Byty v prvorepublikových budovách se vyznačují solidností a obvykle také vzdušnými místnostmi. Bohužel současným potřebám takové bydlení už odpovídá málokdy. Příkladem úspěšné proměny je malý byt v centru hlavního města, pod nímž je podepsaná architektka Ivana Dombková.
Základní dispoziční schéma tvoří chodba, na jejíž koncích jsou dvě místnosti. V původním stavu tento úzký dlouhý trakt působil spíše depresivně. Nepomohlo ani okno do tichého dvora v menší místnosti, ani krásné okno do poklidné ulice v hlavní místnosti bytu. Ty se ale staly základem budoucího svěžího řešení. Mimo to má byt jedno specifikum, a to onyx zakomponovaný na výslovné přání klienta do řešení interiéru.
Onyx se tak stal dominantou denní části bytu, která je podtržena jeho podsvícením.
Svítící onyxová stěna a velké okno na protilehlé straně prosvětlují poměrně hlubokou místnost, takže působí příjemně vzdušně. V tomto největším prostoru v bytě se propojuje jídelna s kuchyní, obývacím pokojem a pracovnou. Útulnost podtrhují použité pastelové odstíny, doplněné dřevem jako převládajícím materiálem.
Vnést maximum světla si klient přál i do koupelny, která se nachází uprostřed chodby, tedy v nejtemnějším středu celého traktu.
Proto je laděna do světlých tónů a od ostatního prostoru oddělena celoskleněnou příčkou z matného skla s integrovanými dveřmi.
Na malou plochu koupelny se toho mnoho nevešlo, takže je zde jen tradiční vana a umyvadlo.
Skleněná příčka, tentokrát z čirého skla, je i na protější stěně chodby, kde odděluje zádveří. V tomto případě plní příčka funkci estetického oddělení bytu od jakési provozní části s úklidovou komorou a úložným prostorem.
Současně brání únikům tepla při otevření vstupních dveří, což je důležité s ohledem na propojení chodby s denní místností.
Vstup do pokoje je bez dveří a provedený na celou výšku místnosti, aby se co nejvíce světla z místnosti dostalo do chodby.
Na protilehlé straně chodby vůči denní místnosti je ložnice. Od zbylých prostor je oddělena prosklenými dveřmi z matného skla na celou výšku místnosti, které uživatelům ložnice zajišťují intimitu a současně opět prosvětlují chodbu. Kontinuitu řešení celého interiéru utvářejí dřevěné prvky, které jsou použity i v ložnici a které zde důmyslně vytvářejí dostatek úložného prostoru, bez pocitu stísněnosti.
Modernímu interiéru sluší kontrastní doplňky v podobě repasovaných původních oken a dveří, stejně jako starý lustr, který klient vlastnil a přál si jej použít. Byt i díky jemu nyní využívá jako příjemný apartmán při svých pobytech v Praze.
Marie Urbancová
Foto: I.D. Architektura