Pohádkový loft s výhledem na Zlín

Lofty jsou typickou ukázkou situace, kdy lze objekty s původně zcela odlišnou funkcí adaptovat na jiné podmínky využití a prodloužit tak jejich život bez toho, aby byly zastavovány další „zelené louky“, zatěžováno životní prostředí a podobně.

Změna továrních objektů na bydlení v sobě navíc nese neobvyklost, zajímavost a také trochu romantiky, a to vše lidi láká, a proto jsou dřívější průmyslové budovy již po desetiletí žádanými lokacemi k bydlení.

Loft, do nějž jsme nahlédli, se nachází na osmém podlaží bývalé výrobní etážové budovy v areálu zlínské Baťovy továrny. Jeho předností je výhled na zelené jádro města a vcelku přirozenou ambicí interiéru je proto maximální zapojení tohoto exteriérového obrazu do prostoru bytu.

Netypický loftový interiér

Prostor není řešen s klasicky využívaným industriálním kontextem, ale klade důraz na autentický dialog mezi jeho abstraktním řešením a zmíněným výhledem, rámovaným zlínským mrakodrapem a údolím Jižních svahů. První pohled do interiéru mi evokuje polorozbalenou papírovou skládanku.

A opravdu, architektonické studio petrjanda/brainwork využilo jako základ dispozičního řešení interiéru systém postupného otevírání jednotlivých částí bytu umožňující zónování na společenské a soukromé partie. Činí tak nikoli výrazným předělem či uzavíráním stěnami či dveřmi, ale využívá více stupňovou gradaci jednotlivých výškových úrovní.

Vnitřní prostor jako by budil dojem skořápky. Architekty je definován jako kompozice hlavního společenského prostoru, opřeného do zalomené nábytkové příčky a vestavěné kuchyňské linky, který za sebou ukrývá dva pokoje, koupelnu, vstupní zádveří a „tajné“ schodiště. Skrze tuto příčku lze vstoupit do hlavního převýšeného prostoru, jehož charakter určuje vložená rampa, opisující obvodové zdi loftu.

Nástup na rampu začíná v obytné kuchyni s jídelním zálivem a přes dětský kout zakousnutý do parapetu okna a zónu se dvěma atypickými pohovkami lze po schodech včleněných do hmoty těchto pohovek vstoupit až do ložnice s vestavěnou kruhovou vanou. Její tvar a podoba stěn interiéru jsou tvořeny strukturou sestavenou z trojúhelníků, která se spirálovitě obtáčí kolem středu dispozice a vytváří pódium, jež je zároveň hledištěm k otevřené scenérii neustále se měnícího města.

Rotace jako určující pohyb

Po spirále rotující struktura do sebe integruje atypické pohovkové prvky a plynule navazuje na obložení stěn, oddělujících soukromé části interiéru. Materiálové řešení využívá jemné odstíny bíle mořené březové překližky, jež kombinuje s bílým koženkovým čalouněním a PVC podlahové krytiny ve stejné barvě.

Funkčním i dekorativním prvkem prostoru jsou skleněné dělicí prvky zábradlí a posuvné příčky ložnice, s nimiž koresponduje kuchyňský nábytek ve vysokém lesku a mozaikový obklad.

Mohlo by vás zajímat: Podkroví a lofty vám dnes mají co nabídnout

Na relativně malé ploše s minimální výškou umožňující dvoupatrové uspořádání tak vzniká velkorysý trojrozměrný koncept s mnoha skrytými doplňkovými prostory v rubových partiích hlavní struktury.