Povedená rekonstrukce domu Franze Kafky
Rodný dům zasněného pražského spisovatele najdete v bezprostředním sousedství barokního chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Franz Kafka se v domě narodil roku 1883. Dům o několik let později vyhořel, v roce 1904 postavil architekt Osvald Polívka na jeho místě novou, starým domem důsledně inspirovanou secesní budovu. Zatím poslední zásadní rekonstrukcí prošel Kafkův dům v roce 2019.
Kafkův dům v sobě reflektuje hned několik aspektů, které silně ovlivnily jeho atmosféru. Především stojí v blízkosti bývalého židovského ghetta. A tak jako chmurnost, tragičnost a bezvýchodnost osudu literárních postav je v Kafkových dílech často vylíčena s ironickým humorem, tak také domem i jeho interiérem prostupuje temná, tajuplná atmosféra historické paměti.
V letech 2018 – 2019 byl dům celkově zrekonstruován a v budově vznikly exkluzivní, do posledního detailu promyšlené byty. Nový design interiéru Kafkova domu respektuje eleganci budovy samotné. Základní premisou se stala myšlenka paměti, která není pravdou, a život ve vzpomínkách, které se nestaly.
Velkorysé dispozice bytů jsou doplněny jemným detailem dřevěného deštění, jež lemuje společenské místnosti (obývací pokoje, chodby a jídelny) všech bytů. Jejich tvarosloví a lomená bílá barva volně navazují na původní repasovaná dřevěná okna a dveře.
V některých momentech se do deštění prořezávají nově vzniklé průchody, díky čemuž vzniká dialog mezi historií a současností. Dekor se dále propisuje i do detailů nábytku a dostává se tím do nových souvislostí.
Ve staré části domu se nachází tři velkorysé apartmány v každém ze tří podlaží. Součástí nově zrekonstruovaných bytů jsou podkrovní prostory, ve kterých jsou umístěny tři velké mezonetové byty. Ty jsou specifické otevřeným průchozím prostorem kombinujícím historické dřevěné trámy krovů s moderními prvky skleněného zábradlí a vestavěného nábytku vyrobeného na míru.
Atmosféru jednotlivých bytů v nižších podlažích tvoří především práce se střídáním tmavých a světlých prostorů. Elementárními barvami jsou tmavě šedá a bílá, ty jsou kontrastně doplněny zemitými odstíny cihlové či tmavě fialové. Výběr nábytku balancuje na hranici mezi minulostí a současností. Mobiliář je v jednoduchém provedení a v kvalitních základních materiálech kovu či dřeva.
Policové systémy a psací stoly byly vyrobené na míru. Koupelny a kuchyně jsou řešeny velmi jednoduše, vždy v bílém nebo tmavě šedém provedení, obložené ručně vyráběnými dlaždicemi. Vybraná křesla nebo sofa jsou čalouněná jemným dekadentním sametem tmavých odstínů.
Dynamiku místností rozviřují svítidla, ať již stojací nebo stolní lampy, nebo kouřově černá a čirá ručně foukaná skleněná stropní svítidla od českého výrobce BOMMA. Pozornost byla věnována každému detailu. Dobovou atmosféru podtrhuje i výběr vypínačů. Zde padla volba interiérové designérky Denisy Strmiskové na vypínače z řady berker serie 1930 od společnosti Hager.
Vypínače serie 1930 se svým vzhledem odvolávají na ty historicky používané. Díky svému retro vzhledu a dvěma možnostem výběru materiálu – porcelánu a bakelitu – jsou oblíbenou volbou architektů do historických budov, ale překvapivě dobře si rozumí i s minimalismem současných designových interiérů. Svítidla i jejich ovládací prvky – vypínače a zásuvky – dodal designový obchod Monobrand.
Všechny nově vzniklé interiéry domu v sobě snoubí klasické a moderní prvky, jemnost a dekadenci, honosnost a útulnost. Duch Kafkovy doby se transformuje do jemných odlesků ručně vyráběných obkladů, a zároveň zůstává skryt ve stínech světel pod sametovými křesly. Realizace interiérů v Kafkově domě byla nominována na cenu Interiér roku v kategorii Soukromý interiér – Rekonstrukce.
Architekt: ANTA, spol. s.r.o.
Design interiérů: Denisa Strmisková, Richard Zacpal, Bořek Němec, Tomáš Holub
Foto: Kubicek Studio
www.hager.cz/vypinac
www.monobrand.cz
ZDROJ: PR článek společnosti Hager Electro s.r.o.