Půdní byt

Při rekonstrukci podkrovního bytu považovali architekti David Neuhäusl a Matěj Hunal za nejdůležitější v co největší míře uchovat velkorysost otevřené půdy. V rámci celé dispozice se opakuje sjednocující materiál březové překližky.

Návrh rekonstrukce podkrovního bytu vznikl jako kontrastudie tradičnějšímu projektu, který plánoval rozčlenit podkroví na oddělené místnosti. Klienti se nakonec nechali přesvědčit, že takto vzniklé prostory by působily stísněně, a nalezli odvahu pro otevřenější dispozici.

Vzdušnost především

Na půdě tak byly nejprve odstraněny všechny konstrukce kromě nosných. Střecha byla nově zateplena a ve střešní konstrukci byla usazena dvě nová okna, zajišťující vzniklému prostoru světlo. Namísto změti příček vytyčili architekti uprostřed dispozice hygienické jádro, jedinými dalšími oddělenými místnostmi jsou minimální ložnice pro rodiče a dětský pokoj. Jejich poloha byla určena nosnými zdmi.

Světlo a otevřenost

Většina dispozice je osvětlována shora střešními okny. Přímý výhled z obytného prostoru je zajišťován jediným oknem, které se tak stává dominantou celého bytu. Z jídelního stolu, který je vedle něj umístěn, je tak možné obdivovat okolní střešní krajinu.

Charakter půdy podtrhují masivní dřevěné trámy, které na několika místech prozrazují krov. Rozmístění, výška a druh svítidel prozrazují lomené plochy půdního prostoru.

Celým bytem vede kontinuální linka nízkého nábytku z březové překližky. Tento matný přírodní materiál rozptyluje světlo do prostoru a podtrhuje čistotu dispozice. Dřevo je použito také jako materiál podlah, parapetu a desky stolu – v tomto případě se jedná o masivní dub s výraznějším fládrem.

Otevřenost je také definující charakteristikou kovové police, která dominuje centrální části bytu. Je v ní uložená celá řada nezbytností obyvatel domu – jejich oblíbené knihy i dřevo do přilehlých krbových kamen.

Článek byl uveřejněn v včasopisu ASB 2/2019.