Rošáda s místnostmi panelového bytu
Na počátku byl typický panelákový byt 2+1 na pražském sídlišti: nepraktická dispozice, umakartové jádro, podlahy, dveře, okna i stěny – to všechno už důrazně volalo po zásadních změnách. Projektem rekonstrukce celého bytu se zabývala Ing. arch. Miroslava Padruňková.
Z původního 2+1 se stalo chytře řešené 3+kk
Hlavním zadáním investorky bylo přetvořit byt takovým způsobem, aby vzniklo příjemné a pohodlné bydlení pro maminku se sedmiletým synem. Cílem měla být změna stávající dispozice a maximálně racionální nové členění bytu: oba obyvatelé domácnosti měli nadále mít svůj soukromý prostor a větší klid.
Takové nelehké zadání ovšem vyžadovalo někde vytvořit jednu ložnici navíc. Ta ovšem v původním bytě nebyla – důvtipným řešením se ale našla. Vznikl tak byt s oddělenými ložnicemi a příjemným společným obývacím prostorem spojeným s kuchyní. Jak se toho dosáhlo? V tomto typu panelákového bytu je celkově nepraktická, naddimenzovaná kuchyň. Ta se ale spolu s umakartovým bytovým jádrem nově přeměnila na samostatné WC, koupelnu a malou ložnici majitelky bytu. Z kuchyně, hned za kuchyňskou linkou,vedl v původním bytě průchod do umakartového jádra – přes minikoupelnu na WC. Což není nejhygieničtější. Po rekonstrukci je přístup na WC i do koupelny pouze z předsíně.
Zasahovalo se do panelů
Aby se složitá přestavba zdařila (a zejména s přihlédnutím ke špatnému původnímu stavu bytu a k nutnosti zásahů do železobetonových panelů) se musela najít zkušená stavební firma. Volba tady padla na stavebně konzultační firmu MTMCO, která provedla stavební práce a také technický dozor během výstavby.
Skoro utajené dveře a nové niky
Netradičně – průchodem v nové kuchyňské lince – se vchází do ložnice matky. Tento vchod je málo viditelný, dveře jsou barevně sjednoceny s kuchyní. Bytové jádro se posunulo a pootočilo a v podstatě tam, kde bývala kuchyňská linka, je zabudovaná v této ložnici skříň; kolmo k původnímu směru kuchyňské linky. Aby velké a hmotné kusy nábytku (vestavné skříně, nová kuchyňská linka) opticky nezatěžovaly celkem malý prostor bytu, všechno se schovalo do stavebně připravených nik.
Super důležité: úložné prostory
Aby byl nový byt pohodlný a nepřeplněný, bylo zapotřebí nově vytvořit dostatečné úložné prostory, kterých bylo v bytě málo. Díky změněné dispozici mohla být v předsíni navržena veliká vestavná skříň. Protáhla se na celou délku předsíně, čímž zmizely dveře do synova pokoje; do něj se nyní vchází z obytného prostoru. Také do dětského pokoje a ložnice matky se podařilo důvtipně zakomponovat nové úložné prostory – v dětském pokoji bylo například využito místo za nově vybudovanými dveřmi. Na toaletě, v nově vzniklé vestavné skříni s posuvnými dveřmi, našla místo pračka a úklidové prostředky.
Sjednocený prostor
Systémem nik a vestavěných skříní do nik se podařilo dosáhnout toho, že v celém bytě nic zbytečně nepřekáží, netrčí do prostoru, vše na sebe plynule navazuje. S cílem prostor opticky zvětšit a sjednotit se vybíraly i materiály a barvy – například jednotná podlahová krytina, neutrální šedo-bílé tóny, ořechová dýha v obytných místnostech. Koupelna a toaleta byly vydlážděny teplým odstínem tmavohnědé dlažby, obklady stěn jsou provedeny matným obkladem v barvě bílé kávy.
Výsledkem veškerých změn je pohodlné bydlení a spokojenost na straně investorky i architektky.
Text: Alena Gembalová
Foto: ing. arch. Jan Fiedler
