Rostliny v architektuře

Monstery a fíkusy v našich interiérech dřímaly prakticky odjakživa. Ještě donedávna jsme si babiččiných pokojovek moc nevšímali, nyní to však vypadá, že se rozmohla zelená mánie. Co stojí za nynějším comebackem pokojových rostlin do našich domovů a kanceláří? Jsou rostliny v interiéru pouze instagramový trend, nebo mají reálný vliv na chování člověka v těchto prostorech? A jak vůbec tyto tendence ovlivňují architekturu a interiérový design?

Dostupnost bydlení se zejména v posledních letech rapidně zhoršila. Daní za možnost žít a pracovat ve velkoměstech, jako je Londýn, Berlín či Paříž, jsou neudržitelně vysoké nájmy a často naprosto nepřijatelná kvalita bydlení. Koupit nemovitost či na ni alespoň dostat hypotéku se nyní nepoštěstí ani kdejakému bankéři z londýnské City.

Praha v tomto ohledu ostatní západní města dohání velmi rychle. Kvalita i dostupnost bydlení v hlavním městě (respektive jejich nedostatek) se díky kombinaci kritických legislativních kroků v posledních několika letech vyrovnala s metropolemi západní Evropy. Tímto trendem nejvíce trpí mileniálové, kterým světové výzkumy předpovídají, že na tom jako historicky první generace moderního světa bude ekonomicky hůř než ta předešlá.

Ověnčeni dluhy za studium, nekonečnými stážemi a sdíleným bydlením dosáhnou nejmladší generace na vlastní bydlení i rodinu mnohem později, pokud vůbec. Je tedy pochopitelné, že v mezidobí se o navození pocitu opravdového domova budou alespoň snažit. Pokojové rostliny jsou ideálním „parťákem“. Jsou poměrně levné, mají vysokou estetickou hodnotu, a pokud se o ně pečlivě staráte, odmění se vám krásnými a vzrostlými listy, nehledě na to, kolik pronájmů vystřídáte.

Fascinace fotosyntézou

Zeleň začíná hrát hlavní roli v komerčních interiérech i ve veřejném prostoru: od konceptuálních restaurací, připomínajících spíše džungli nežli gastropodnik, po firemní kanceláře, kde se zaměstnanci starají o místní flóru v rámci teambuildingových akcí. Rostliny se vplazily do kaváren, restaurací, kadeřnictví, galerií i fitness center – a to nemluvě o kancelářích, které utrácejí tisíce dolarů za ozelenění a údržbu svých prostor každý rok.

Kromě čistě estetických hodnot má zeleň v interiéru i svou funkci: pocit, že se může zaměstnanec starat o živou bytost i v pracovním procesu, zvyšuje efektivitu práce a navozuje pocit domova uprostřed vrcholného pracovního nasazení. Léčivé účinky pokojových rostlin v interiéru zkoumala už na konci osmdesátých let NASA, která ve své Clean Air Study odhalila, že pokojové rostliny jako zelenec, fíkus, břečťan, aloe vera, tchýnin jazyk nebo některé druhy palem odbourávají toxiny obsažené ve vzduchu.

To sice může být pravda, ale celý výzkum byl proveden ve vakuu, čili není jisté, za jakých podmínek by toto stejně fungovalo v reálném interiéru. Vytvářet si doma či v kanceláři vlastní zelenou džungli tak s největší pravděpodobností prospívá především naší vlastní psychice. Navíc i bez těchto magických schopností zůstává rostlinám jedna zásadní vymoženost přírody: fotosyntéza. A to přece bohatě stačí.

Pokojový les

Potřeba zeleně a kyslíku v interiérech se začíná stále více promítat do realizací světových architektů. Odnož automobilové značky s názvem MINI Living zkoumá, jak prostřednictvím inovací a sdíleného bydlení překonat krizi v dostupnosti bydlení. Vznikla tak například i instalace MINI Living Forests britského architekta Asifa Khana, který před dvěma lety „vystavil“ v rámci Londýnského festivalu designu tři pokoje plné rostlin, inspirované japonskou tradicí lesních koupelí.

Co-workingový prostor Second Home ve východolondýnské Brick Lane, pod kterým se podepsalo španělské architektonické duo SelgasCano, má k rostlinám v interiéru progresivní přístup od svého počátku. Součástí je kromě visuté zahrady i speciální místnost plná obřích tropických rostlin, kde je zakázáno používat telefony a notebooky a mluvit lze jen potichu. V lisabonské pobočce Second Home architekti mezi pracovní stoly umístili více než tisíc pokojových rostlin v terakotových květináčích.

S rostlinami ve svých interiérech zajímavě pracuje i Apple: například v nově otevřeném Apple Store v Macau, který lemují transparentní stěny i několik stovek vzrostlých bambusů. Na dokonalé symbióze přírody a technologií je nakonec založen i Apple Campus navržený Normanem Fosterem: celá stavba, postavená do kruhu, je z 80 % osázená rostlinami.

Zelená inspirace

Kam pro inspiraci? Budete-li v Kodani, zajděte si do restaurace Väkst. Botanickou oázu i jídlo rostoucí přímo na střešní zahrádce najdete v The Culpeper ve východním Londýně nebo v nové veganské restauraci Soulgreen v Miláně. Obklopeni rostlinami si můžete dát kávu v berlínském House of Small Wonder nebo Espace Joliu v Barceloně.

Na drink doporučujeme do nového baru Night Tales v londýnském Hackney, kde je kombinován industriální design s japonským minimalismem a téměř 400 m² zelené oázy plné tropických a subtropických rostlin. Nebo si jednoduše zajděte do nejbližší botanické zahrady – taková inspirace je totiž bezkonkurenčně nejlepší.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 4/2018.