Sladké bydlení v modernistickém stylu

Dolce Vita znamená v italštině sladký život. Casa Dolce Vita je minimalistická rezidence v Praze a v souladu se svým jménem nabízí příjemné a pohodlné bydlení. Poměrně nový, středně velký mezonetový byt byl renovován ve stylu gesamtkunstwerk, tedy jako ucelené autorské dílo, v němž spolu všechny prvky souvisí a vzájemně se doplňují.

Zadavatelé modernizace, mladý kosmopolitní pár, oslovili designera Michala Hagaru s žádostí o vytvoření nadčasového vzdušného útočiště pro pobyty v Praze mezi svými cestami po světě. Dali mu téměř neomezenou tvůrčí volnost a toto rozhodnutí se ukázalo jako velmi šťastné.

Michal Hagara je ve své tvorbě známý příklonem k moderně a obdivem k vile Tugendhat v Brně a modernizace bytu byla vedena s patrnou inspirací těmito zdroji.

„V návrhu jsem uplatnil stejný princip, jaký použil architekt Ludwig Mies van der Rohe na konci 20. let minulého století právě při navrhování zmíněné vily,“ vysvětluje Michal Hagara.

„Prostor je orientovaný na dvojici, její soužití, komunikaci a blízkost. Jasné formy neruší, naopak poskytují funkcionalitu v elegantním hábitu a jsou jakýmsi malířským plátnem pro život sám.“

Intuitivní a koncepční návrh

Původní dispozice bytu, ani zařízení vytvořené developerem, nebyly řešeny právě šťastně. Při rekonstrukci tedy došlo s ohledem na možnosti obytného domu také na stavební úpravy, díky nimž mohly vzniknout navzájem se prolínající funkční zóny, odpovídající novému konceptu i potřebám investorů.

Jednotlivé části bytu jsou multifunkční se záměrně ne vždy zřetelným účelem. Ukázkově je navržen vstup do bytu – vzhledem k tomu, že jde o první prostor, s nímž se návštěvník či majitel setká, je vhodně chápán jako reprezentativní uvítací zóna, která vytváří i první dojem z celého interiéru.

Prvkem, který se v bytě opakovaně objevuje, jsou geometrické tvary – obdélník a kvádr. Například zrcadlová kubatura obdélníkového půdorysu v hale v sobě ukrývá vestavěný šatník a toaletu se sprchovým koutem. Opačná strana vstupního koridoru, stejně sjednocená do rámce obdélníkové podstavy, je obložena materiálem Hi-Macs a ukrývá v sobě walk-in botník a kabelkovník – oba jsou přístupné ze vstupní chodby.

Na tento prostor volně navazuje obytná denní zóna s kuchyní a obývacím pokojem. Část kuchyňské linky se spotřebiči a skrytá komora (oddělená rastrem) s menší přípravnou jídel a skladem potravin jsou přístupné z kuchyně.

Kuchyňský ostrůvek je zpracován jako sochařské dílo, monolit, balancující nad úrovní podlahy na platformě z ručně broušeného hliníku. Kuchyňská zóna je plnohodnotnou a navíc dekorativní součástí hlavního obývacího prostoru.

„Použití současných technologií mi dalo i prostor pro malý vtip,“ podotýká Michal Hagara, „nad varnou plotnou, na místě, kde většinou bývá umístěno těleso odsavače par, visí výrazný světelný objekt. V hlavním obývacím prostoru tak mohou obyvatelé strávit marnivý a regenerující „lazy-day“ jakož i večírek s přáteli. Jako status hlásající prvek a umělecké dílo tu má též vynikat originální solitérní koberec od Jana Katha.“

Jako reminiscenci na výše zmíněnou vilu Tugendhat i jejího autora použil designer v projektu sestavu čtyř signovaných židlí Brno Chair, seskupených za kruhovým jídelním stolem DISCO. V obývací zóně zase nenápadně slouží solitér FLATPACK. Oba kusy jsou návrhy Michala Hagary.

Světlo jako spolutvůrce estetiky prostoru

Důležitým prvkem v celkovém návrhu je světlo, ať denní či umělé. „Světelný koncept je esenciální částí celého projektu,“ upozorňuje autor. „Vytváří nejen nálady, ale doslova vdechuje život hmotě a oslavuje materialitu – z kamenné stěny v hlavním obývacím prostoru tak například vzniká stisknutím vypínače svébytná umělecká instalace.“

Nepřehlédněte: Království funkcionalismu za dveřmi bytu v jednom z vinohradských činžáků

Sluneční světlo, vnikající do prostoru chodby, je zase tlumené rastrem, který ho nejen změkčuje a rozptyluje, ale zároveň brání nežádoucím pohledům zvenčí. Stejný motiv je pak použit i na ostatních okenních plochách, obrácených k severovýchodu. Tak jako v celém projektu, i zde platí jednota funkčnosti a výtvarné stránky jednotlivých prvků.