Z pivovaru knihovna vín

Rekonverze bývalého pivovaru v jihomoravském Znojmě posouvá představy o rekonstrukcích budov. Architektům z ateliéru Chybík+Krištof se podařilo osobitě začlenit novou vestavbu do historické architektury a současně otevřít jedinečné pohledy na město a údolí řeky Dyje.

Autoři propojili dvě místa se svébytným dědictvím a u každého z objektů uplatnili individuální koncepční přístup k renovaci. Projekt se nachází v přestavěném pivovaru z 19. století a přilehlém technickém prostoru, který byl k budově dostavěn v 70. letech minulého století.

Součást historických vrstev města

Na dohled je rotunda sv. Kateřiny z 11. století a sousedící gotický kostel sv. Mikuláše – vše dohromady vystihuje spletité historické a architektonické vrstvy města.

Pivovar z 19. století byl restaurován – a zachráněn – tak, aby si zachoval svůj hodnotný původní výraz. Renovace proběhla velmi konzervativním způsobem. Klasická obdélníková budova byla redefinována jako historický výstavní prostor, který vybízí návštěvníky k ponoření se do bohaté historie moravské kultury vína a jeho degustace.

Z bývalé technické haly byla naopak zachována pouze vnější struktura s úmyslem vytvořit zcela nový koncept, který v rámci Enotéky funguje jako volný otevřený prostor. Do strohého bílého interiéru je vložena kontrastní tmavá vestavba, hravá kompozice organických objemů v různých úrovních rozdělující tuto „bílou krabici“ na jednotlivé prostory a menší vzájemně propojené místnosti, čímž odkazuje na měřítko a atmosféru tradičních místních vinných sklepů. Tento nově pojatý vinný bar tak mění původní význam architektury i funkce haly.

Konverze jako impuls k dialogu

Bývalá technická hala se otevřela okolí a výhledům na sousedící kostel a město díky komplexní sestavě asymetrických oken, která jsou rozmístěna tak, aby podtrhla rozčlenění interiéru na různorodé prostory, a tyto prostory naopak orientovala zpět na nové výhledy. Nová okna nyní zvou návštěvníky k dialogu s krajem a krajinou – čímž zároveň kotví tuto zdánlivě zastaralou strukturu mezi ostatní architektonické skvosty města.

Odstín průčelí vznikl kombinací různých barev sousedících budov, což dále podporuje interakci v rámci historické koláže a posiluje architektonický a historický pocit sounáležitosti. Enotéka nese stopy obou původních staveb i proměnlivé minulosti města a zároveň slouží jako připomínka spletitých vztahů mezi sociopolitickými strukturami, které místní architekturu poznamenaly. Architekti obzvláště poukazují na technickou halu jako na projev cynismu tehdejší narušené společnosti, která vybudovala tuto architektonicky podřadnou stavbu v srdci města s bohatou historií.

„Znojemská Enotéka je výzvou tradičním představám o rekonstruování historických budov. Přítomnost dvou osobitých struktur, z nichž každá má svou vlastní minulost a původní funkci, nás inspirovala k použití stejně osobitých přístupů k renovaci.

Na jedné straně jsme se drželi celkem ortodoxních postupů, založených na památkové péči, a na straně druhé jsme uplatnili experimentální a méně obvyklý přístup, který zcela přehodnocuje původní stavbu, avšak při zachování její stavební podstaty a dobových fragmentů.

To nám umožnilo se plně ponořit do dědictví a scenérie Znojma, a tím ukotvit Enotéku jako pochopení, součást a pokračování architektonického příběhu města,“ říká o projektu jeden z autorů, Ondřej Chybík. Projekt byl nominován na Českou cenu za architekturu 2020.