Kancelář virtuální budoucnosti

Za partnera k dialogu jsme si vybrali čtyřiadvacetiletého architekta a designéra Tomáše Rouska. 

Tomáš Rousek je totiž doslova posedlý architekturou a jeho náruživost se projevuje nejrůznějšími aktivitami. Tak třeba založil reklamní společnost A-ETC a zaměřil ji na prezentace architektury a virtuální realitu. „Rapidně se blíží web 3.0, internet jako virtuální realita, a lidstvo bude moci začít stavět nové struktury na tomto novém kontinentě… Už nyní je internet i na Marsu a budujeme čím dál více integrovaný nový nervový systém lidstva, říkám tomu neoCortex – stejně jako laboratoři v podzemí Vodafone centra,“ vypráví Tomáš Rousek.

Pod pojmem neoCortex se skrývá projekt nového řídicího centra „neural network control centre“ pro mezinárodní komunikační společnost. Celý prostor bude obklopen stěnami z bílého materiálu Corian a v něm budou umístěny aktivní displeje. Bezespárový povrch totiž integruje obrazovky, okno, pohovku a stoly. Okno vpravo umožňuje pohled na výpočetní jádro celé společnosti. Toto řídicí centrum bude také sloužit k tiskovým konferencím, školením a různým schůzím. 

Tomáš Rousek přihlásil svůj projekt do mezinárodní on-line soutěže prestižního italského internetového časopisu designboom „Skin of Corian“, které se zúčastnilo tři tisíce šest designérů ze sedmdesáti osmi zemí. Soutěž byla zaměřena na využití unikátních vlastností tohoto materiálu pomocí nejmodernějších technologií, jako jsou průsvitnost, sublimace, CNC obrábění, potisk a jakákoliv jiná vhodná technika. Soutěžilo se ve dvou kategoriích: „dokončené projekty“ a „koncepty“. A do finále mezi sto dvacet nejzajímavějších konceptů se dostal projekt neoCortex.

„Přihlásil jsem se, protože Corian je v architektonických kruzích samozřejmě obecně známý materiál, který se ale teprve v poslední době začal uplatňovat nejen na kuchyňských linkách a umyvadlech, ale při řešení celého interiéru. Nyní je možné dokonce zabalit celý prostor do tohoto materiálu, jako jsem to navrhl v projektu neoCortex.“

Tomáš Rousek už dokončil architektonickou studii interiéru a projednává se jeho realizace. Zdá se, že jednání povedou k úspěšnému závěru.

„Rád bych pochopitelně navrhoval tyto digitální interiéry i v budoucnu. Myslím, že je to úplně nová cesta architektury, kdy vám robot vyrobí celou organickou stěnu přímo z 3D modelu z počítače. Pro mne znamená spojení nových technologií vítaný nástroj pro budování nových forem budoucí reality… Nacházíme se zatím v informačním středověku, takže se nabízí spousta možností experimentovaní a každý rok se objevují nové obzory, co se týče technologií, softwaru a materiálu.“ 

Podoba kanceláří prochází radikálními přeměnami díky možnostem nových komunikačních kanálů. „Kanceláře jsou potřeba především pro synchronizaci týmu při řešení úkolu, sdílení vědomostí a vytváření „mozkového trustu“. To vše je dnes možné realizovat po internetu s nesrovnatelně nižšími náklady a ekologické zátěži vznikající při dojíždění lidí do práce,“ říká Rousek. „Současná „kancelář budoucnosti“ je například kavárna s wifi připojením zdarma či byt, odkud se člověk spojí s kolegy na dálku. Přesto se v několika studiích zjistilo, ze lidé by měli alespoň dva dny v týdnu být s kolegy ve fyzickém kontaktu v běžných kancelářích. Řešením by mohla být dislokovaná pracoviště s menšími prostory pro několik lidí v jejich dosahu, které je možné propojit pomocí videoprojekcí s dalšími prostory korporace do větších virtuálních celků. Novinkou je  možnost vytvoření kanceláře ve virtuálním internetu SecondLife. Je to revoluční 3D prostor, seriozní aplikace herních technologií, který má už pět milionů uživatelů a jsou v něm sídla firem jako IBM a další. S naší společností A-ETC zaměřenou mimo jiné na virtuální architekturu nyní připravujeme projekt virtuální prezentace pro jednu banku, která se dá používat i pro schůzky na dálku.“  

Takže můžeme fantazii popustit uzdu a snít o budoucnosti. Jaká by měla být architektura, pane Rousku?

„Především přátelská vůči životnímu prostředí… V současnosti žije polovina lidstva ve městech. Do padesáti let může úroveň urbanizace planety dosáhnout až 75 % a to především v rozvojových regionech. Ze dne na den se nic nezmění, architektura má neuvěřitelnou setrvačnost a novinky se projeví spíše v informačních vrstvách a nových inteligentních systémech… Jsem samozřejmě nadšenec nových forem lidských příbytků, ale zpočátku se nové přístupy budou aplikovat spíše na izolovaných případech. Rád přemýšlím nad naší civilizací v co nejširším kontextu miliard let. Rozhodl jsem se věnovat celý život hledání nových forem urbanismu, nových podob lidského osídlení, vymýšlení přírody nové generace. Pokud bychom zůstali na naší planetě, čeká nás pouze stagnace a úpadek… Zamýšlím se tedy zároveň nad možnostmi kolonizace dalších lokalit ve vesmíru kolem nás. V roce 2255 se těšte na Novou Prahu na Marsu!“